Samotné plodiny či potraviny nejsou tím, čeho by Ukrajina měla nedostatek. Přestože Rusko okupuje zhruba pětinu tamní zemědělské půdy, země zůstává jedním z největších světových producentů zemědělských komodit, které přes Černé moře vyváží do Afriky, na Blízký východ i dále do Asie. Jen letos ukrajinské farmy vypěstovaly přibližně 60 milionů tun obilí.
Rusko zaútočilo na Charkov i Kyjev, tam vypukl ve skladech požár |
Přesto je podle serveru Politico 700 tisíc Ukrajinců podél frontové linie závislých na konvojích OSN, které jim jídlo zajišťují. Ke svým vlastním potravinám totiž tito lidé nemají přístup.
Jedním z důvodů je chybějící infrastruktura. V některých částech válečné zóny obchody vůbec nefungují. Ačkoli jinde pár prodejen zůstává otevřených, lidé v nich nenakupují. Zejména staří lidé si nemohou tamní vzrůstající ceny dovolit a často si nemohou navíc ani vybrat svůj důchod, protože v oblasti nefungují bankomaty a přísun hotovosti je problematický.
Dopravu komplikují zejména ruské drony, které dopadají i na humanitární pomoc OSN. Její Světový potravinový program (WFP) jen během prvních měsíců letošního roku zaznamenal proti svým operacím stejně útoků jako za celý uplynulý rok. Na začátku července například jeden z dronů pronikl přes ochranné sítě a zasáhl vozidlo organizace a v květnu přesně naváděná ruská raketa zasáhla dokonce hlavní sklad WFP v Dnipru. K útoku došlo navzdory tomu, že byla budova označená jako humanitární objekt, a to i na své střeše.
Nejvyšší čísla od prvních měsíců války, zní z OSN o červnových obětech ruských útoků |
Nákladní vozy WFP naplněné potravinami zásobují „zónu smrti“, jež v současné době tvoří asi 50 kilometrů široký pás. Ještě donedávna se přitom jednalo o oblast širokou jen 10 až 15 kilometrů. Celá města jsou zde zahalená do ochranných sítí proti dronům a pletivo je natažené i nad silnicemi, jimiž humanitární konvoje projíždějí.
Dodávky zastavují kvůli ostřelování jen na okamžik a lidé musejí pro převzetí krabice s potravinami doslova vyběhnout. Při cestě za jídlem tak mají tamní obyvatelé podle svých slov pocit, že na ně drony pořádají hon.
„Můžeme jen říci, že počet incidentů dramaticky roste,“ uvedl úřadující šéf WFP Carl Skau na otázku listu Politico, zda Rusko humanitární operace cíleně napadá. „Jsme odhodláni pokračovat v dodávkách a zůstat na místě, ale zároveň nesu odpovědnost za bezpečnost našich zaměstnanců. A právě teď je situace čím dál riskantnější,“ dodal Skau po své nedávné návštěvě Ukrajiny, během níž v rámci jediného dne zaznamenaly úřady 1 400 dronových incidentů.
Oblast se postupem času v důsledku nepřetržitých útoků vylidňuje a každý měsíc ji opustí na tisíc lidí. Červen byl navíc podle monitorovací mise OSN pro lidská práva nejsmrtelnějším měsícem pro ukrajinské civilisty od dubna 2022.
Zahynulo nejméně 293 lidí a dalších 1 990 bylo zraněno. Počet obětí útoků dronů krátkého dosahu v blízkosti fronty dosáhl nejvyšší úrovně za celou válku. „Jsou to lidé, kteří byli odhodlaní vydržet a zůstat,“ řekl Skau. To, že nyní odcházejí, podle něj ukazuje, jak výrazně se situace zhoršila.
Pomoc není pro všechny
Problémem jsou i chybějící peníze. Kvůli klesajícím příspěvkům dárců musel WFP snížil počet lidí, kterým v zemi poskytuje potravinovou pomoc z více než milionu obyvatel na 700 tisíc a očekává se, že by o pomoc mohlo v dohledné době přijít dalších sto tisíc Ukrajinců.
Z celníka šéfem gangu. V Oděse se na trhu prodávaly tuny humanitární pomoci |
„Těch 350 000 lidí, které jsme museli vyškrtnout z programu, rozhodně nebyli lidé, kteří by si žili dobře,“ řekl Skau. WFP uvádí, že na udržení svých operací do října potřebuje 234 milionů dolarů.
OSN si přitom pamatuje doby, kdy Ukrajina figurovala naopak v roli jednoho z hlavních dodavatelů. „WFP nakupoval ve velkém ukrajinské obilí a přes černomořské přístavy je vyvážel pro své humanitární operace v zahraničí. Čím dříve se bude moci vrátit pouze do role kupujícího, tím lépe,“ uzavírá Skau.
