„Většina druhů se vzpamatovala díky lidskému úsilí. Pro mě jako pro výzkumnici, která se věnuje globální biodiverzitě a sleduje celosvětové trendy, můžou být statistiky leckdy depresivní, ale tato zpráva je opravdu skvělá a povzbuzující a inspiruje lidi, jako jsem já, aby pokračovali v práci,“ řekla Louise McRaeová z londýnské zoologické společnosti, která se na vzniku zprávy podílela. Na zprávu upozornil list The Guardian.
Mezi masožravci zažívá v Evropě největší comeback vlk. Po dlouhé roky lidé vlky zabíjeli, až se v 70. letech minulého století jejich populace smrskla na historické minimum a dál přežívaly jen jednotlivé smečky na jihovýchodě a severovýchodě kontinentu.
Od chvíle, kdy se objevily první zákony na jejich ochranu a lidé začali jejich přítomnost více tolerovat, se počet jedinců zvýšil o 1800 procent a odhaduje se, že jich nyní v Evropě žije asi 17 tisíc.
Nemohl se nadechnout, říká chebský veterinář, který ošetřil zraněného vlka |
Podobně optimisticky to vypadá s populací orlů mořských, kterých nyní žije v Evropě asi 12.500 párů. Mezi lety 1970 a 2018 jich přibylo 445 procent, zejména díky jejich ochraně a zákazu nebezpečných pesticidů. O něco menší vzestupnou tendenci má počet medvědů hnědých, kterých od roku 1960 v Evropě přibylo 44 procent.
„Pro lidi je soužití s divokými šelmami stále velká výzva, ale celkový postoj se mění. Životu s těmito druhy v prostředí se ale stále učíme,“ říká McRaeová.
Dalším úspěšným druhem je bobr. Ve 20. století se jeho populace v Evropě snížila až na 1200 kusů kvůli tomu, že se tato zvířata často lovila kvůli srsti a kastoreu, což je výměšek z pachových žláz používaný při výrobě parfémů. Od roku 1955 se ale počet jedinců zvýšil o 16 tisíc procent. Mezi ptáky se úspěšně obnovují populace bernešek, supů bělohlavých či volavek bílých.
 |
Zpráva mapuje data týkající se 24 druhů savců, 25 druhů ptáků a jednoho plaza. Hmyz ani rostliny vědci nezahrnuli zejména proto, že neexistují informace o dlouhodobých trendech a velikosti populací. „Tyto druhy jsme vybrali, protože se jim tak dobře daří; u monitorování a ochrany se totiž často straní druhům, které jsou větší a přitažlivější,“ přiznává McRaeová.
Předchozí analýzy ukázaly, že právě na ochranu medvědů, vlků, ale i rysů a bukačů míří podle směrnice EU stejná částka jako na ochranu všech bezobratlých dohromady.
Někdy je to sice tak, že ochrana klíčových druhů, jako jsou například bobři a vlci, pomáhá i dalším druhům v daném prostředí, ale neplatí to vždy. Například některé druhy hmyzu jsou co do ochrany velmi specifické.
Optimismus je předčasný
Ačkoli tato zpráva o návratu některých druhů do Evropy vyznívá optimisticky, na planetě druhy vymírají rekordním tempem. Zhruba jednomu milionu druhů hrozí vyhynutí a i ty, které se vzpamatovávají, mají za sebou dlouhá desetiletí úpadku a žádnému se dosud nepodařilo dosáhnout velikosti populace, kterou měl kdysi.
Nejúčinnějšími nástroji pro ochranu druhů jsou zákony na úrovni EU, jako jsou směrnice ohledně ochrany životního prostředí, využívání půdy nebo druhové pestrosti. Funguje mimo jiné rozšiřování a propojování chráněných území, řízený návrat druhů do volné přírody a snahy o zlepšování přirozeného prostředí.
„Nová zpráva nám ukazuje nejen to, kterým druhům se v Evropě daří, ale také to, proč to tak je,“ říká Frans Schepers, šéf organizace Rewilding Europe, která vznik zprávy iniciovala.
