Meteorický roj je úkaz, při kterém se proud drobných částeček meziplanetárního prachu nejčastěji uvolněného z jádra komet střetává se Zemí a následně shoří při průletu atmosférou. "Meteority" nejsou větší než zrnko písku. Na obloze se jeví jako rychlé body s úzkým svítícím ohonem, proto "padající hvězdy" Ve skutečnosti ovšem z nebe žádná hvězda nezmizí.
Nejznámější světelnou show na obloze jsou právě Perseidy, hlavně díky skutečnosti, že se dají pozorovat za letních nocí. Méně známé, ale podobně zajímavé jsou také lednové Kvadrantidy a prosincové Geminidy. "U všech tří meteorických rojů dosahuje jejich takzvaná hodinová zenitová frekvence 100 a více meteoritů za hodinu," doplnil Petr Horálek z Astronomické společnosti Pardubice.
Perseidy aneb Slzy svatého Vavřince
Lidově se říká Perseidám také Slzy svatého Vavřince. Důvodem je období, kdy padá nejvíce meteorů tohoto roje, a to na výročí mučednické smrti svatého Vavřince. Tento římskokatolický duchovní byl dle pověsti 10. srpna 258 upečen zaživa na rožni za to, že v období perzekuce křesťanů za vlády římského císaře Valeriána odmítl odevzdat majetek církve vládci a raději jej rozdal chudým.
JAK SE FOTÍ PERSEIDY1. Stabilizovat fotoaparát za pomocí stativu. 2. Nastavit expozici na délku několika sekund. 3. Namířit do vybrané části noční oblohy. 4. Čekat, zda proletí v době expozice v zabíraném hvězdném poli nějaký jasnější meteor. |
Mateřskou kometou roje je 109P Swift-Tuttle, která se ke Slunci vrací jednou za 133 let. Naposledy se tak stalo v roce 1992, další přiblížení ke Slunci se očekává až za 111 let. To však neznamená, že by množství pozorovatelných Perseid nějak výrazně sláblo. "Naopak vlivem poruch vlákna částeček v proudu meziplanetárního prachu se mohou pozorovatelé ve výjimečných případech těšit z až 400 meteorů v hodině," upozornil Horálek.
Místo, odkud meteory zdánlivě vylétají, leží v severním cípu souhvězdí Persea, proto získaly letní "padající hvězdy" své jméno Perseidy. "V našich zeměpisných šířkách je toto souhvězdí cirkumpolární, nikdy nezapadá," doplnil Horálek.
Nejvíce zářících čar na obloze bylo možné sledovat ve čtvrtečních ranních hodinách před rozbřeskem, kdy šlo spatřit průměrně jeden až dva padající meteory za minutu. Letošní maximum má podle propočtů nastat ale až po půlnoci z 12. na 13. srpna.
Odkud nejlépe pozorovat? Z kopce za městem
Výhled na oblohu by měl být pro sledování Perseid co nejméně rušen vysokými stromy či domy. Z důvodu možných přízemních mlh je lepší vybrat vyvýšené místo co nejdále od zářících měst, která oblohu zesvětlují a tak pozorování značně ztěžují.
Není třeba dalekohledu ani žádného jiného speciálního vybavení, Perseidy jsou pozorovatelné pouhým okem. "Celou scenérii je nejvhodnější sledovat vleže, například z venkovního lehátka nebo ze spacáku," doporučil astronom Horálek.
