Ty předchozí skončily nevalně, ale pokusy na zvířatech už přinesly další významné zjištění.
Vědcům se podařilo prokázat, že po devitalizaci v organismu skutečně přibývá určitých bílých krvinek, které ničí nádorové buňky. To naznačuje, že chirurgická technika, jejíž objevitel Karel Fortýn zemřel právě před rokem 4. ledna, by přece jen mohla být i pro lidi nadějná.
Fena ležící v narkóze na operačním stole v liběchovském ústavu nemá podle zvěrolékařů naději na přežití. Rakovina prsní žlázy je smrtelná. Majitel však nenechal fenku utratit a místo toho se obrátil na Ústav živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR v Liběchově.
|
Trvá to už 45 let • 1957: Sedmadvacetiletý chirurg Karel Fortýn, působící v nemocnici v Sokolově, objevuje při operaci pacienta s průstřelem břicha nádor žaludku. Nádor nelze vyjmout, Fortýn jej tedy pouze podváže (přeruší krevní zásobování). • 60. léta: Fortýn svou metodou podvazování nádorů, kterou nazval devitalizace ("zneživotnění"), léčí o své vůli pacienty zejména s nádory zažívacího traktu. • 1971: Fortýn začíná spolupracovat s Ústavem živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR v Liběchově, kde zkouší metodu na zvířatech. • 80. a 90. léta: Devitalizaci při léčení lidí používají i někteří Fortýnovi kolegové a - podle svého hodnocení - dosahují určitých úspěchů. V některých případech i oni potvrzují, že devitalizace jednoho nádoru vyvolává v těle odezvu, která zničí i další nádory (metastázy). Metoda však není oficiálně schválena. • Leden 2001: Fortýn umírá. • Březen 2001: Začínají klinické testy devitalizace, které ministerstvo zdravotnictví povolilo uskutečnit na 80 onkologických pacientech v závěrečném stadiu nemoci. Ti, kdo metodu znají, říkají, že to už je příliš pozdě, aby se projevily příznivé výsledky. • Říjen 2001: Ministerstvo zdravotnictví zastavuje klinické zkoušky po operaci pouze 45 pacientů s tím, že devitalizace neprokázala účinnost. |
Tady požádal o devitalizaci. Skalpel se zvolna noří pod kůži na břiše. Pak chirurg pod pokožkou odhaluje rozsáhlý hrbolatý a tuhý útvar vzhledu rybího masa, který se už na pohled odlišuje od svého okolí.
Nádor. Desítky namodralých i světle červených krevních cévek ho zásobují kyslíkem a živinami. Chirurg všechny drobné tepny i žíly postupně uzavírá.
Podvazuje je chirurgickou nití tak, aby nakonec zásobení nádoru krví úplně přerušil. Pro uzavření menších cévek používá elektrokauter - přístroj, který ničí cévní zásobení elektřinou.
Po hodinové operaci několika stehy zašívá jizvu. Za několik týdnů se ukáže, jak dalece byl zákrok úspěšný.
"Byla to snadná a laciná operace," říká Jan Kotrnoch, který do Liběchova jezdí dělat takové zákroky každý týden. Jinak je dětským chirurgem v nemocnici Na Bulovce v Praze.
"Podle mých zkušeností je devitalizace jednoduchá, bezpečná a účinná," tvrdí. "Předpokládám, že může pomoci i nemocným lidem s určitými typy zhoubných nádorů."
Liběchovští vědci předpokládají, že podvázaný, odumírající nádor vyvolá v organismu imunitní reakci, která spolu s nádorem zničí i jeho metastázy.
Donedávna šlo pouze o pravděpodobnou teorii, nyní už jsou i první důkazy.
Pomohli je nalézt vědci z pracoviště Mikrobiologického ústavu Akademie věd v Novém Hrádku u Náchoda.
Ve vzorcích melanomů ze čtyř prasat po devitalizaci objevili specifický typ bílých krvinek, který je odpovědný za likvidaci nádorových buněk. Jde o takzvané T-lymfocyty, jež byly před devitalizací přítomny jen v nepatrném množství.
"Toto poznání musíme potvrdit ještě na dalších zvířatech. Pokud ovšem prokážeme, že po devitalizaci opravdu začíná více pracovat imunitní systém, mohli by příští lidští pacienti dostávat před a po operaci doplňkové léky na jeho posílení.
Tím by se šance na uzdravení zase zvýšily," vyvozuje vedoucí liběchovského týmu Vratislav Horák. Liběchovští výzkumníci v posledních týdnech zkoušejí i další obměny metody podvazování nádorů. Když je zhoubný nádor příliš velký a jeho odumírání by zbytečně zatížilo tělo pokusného zvířete, kus nádoru odstraní a jen část ponechají v těle.
Další variací je, že podvázané nádory kůže někdy nenechávají na povrchu těla, kde jsou snadno zranitelné, ale voperují je pod kůži. I v těchto případech operace podle dosavadních zkušeností zabírá a vede k uzdravování nemocných zvířat.
V letech 1998-2000, což je období, které se už dá s časovým odstupem posuzovat, prodělalo v Liběchově operaci nádoru mléčné žlázy 51 fenek. Devitalizace pomohla 34 z nich. Dalších jedenáct psů mělo nádory jiného typu, devitalizace jich zachránila šest.
Vědci z Liběchova však uznávají, že v tomto případě nemohou vyvodit přesné závěry, jaké se od pokusů na zvířatech čekají. "Všechny psy k nám přivezli jejich majitelé až v poměrně pokročilém stadiu onemocnění. Nemohli jsme tedy porovnat výsledky s operacemi, které bychom uskutečnili v ranější fázi onemocnění," uvádí další z členů liběchovského týmu Jan Hradecký.
Důkladnější poznání proto přinesly devitalizace dědičných kožních nádorů - melanomů - u miniaturních prasat, která ústav v Liběchově chová. Z 59 operovaných zvířat se uzdravilo 53 (údaje jsou za období 1991-2000). Pokusy pokračují i na dalších zvířatech.
"Před rokem jsme koupili dva samce a čtyři samice laboratorního potkana - z linie, která má mít dědičné nádory na mléčných žlázách a na pohlavních orgánech. Slibovali jsme si, že získáme další zvířata pro experimenty. Potkani se vesele množí, teď už jich krmíme asi dvě stě, ale zhoubné bujení nemá ani jeden z nich. Snad se u nich onemocnění ještě projeví, až budou starší, jinak z tohoto nového modelu nebude nic," nechává Jan Hradecký nahlédnout do zákulisí pokusů.
Když se daří devitalizace na zvířatech, proč se nevyvedly klinické zkoušky, které loni podstupovali lidé na čtyřech chirurgických pracovištích v republice? "Devitalizace je založena na biologických zákonitostech. Nemůže už pomoci pacientům v závěrečné fázi onemocnění, když jsou rozsáhlé metastázy ve většině orgánů, zvláště když předtím jejich imunitní systém zatížila chemoterapie nebo ozařování," soudí Vratislav Horák.
V Liběchově vyzkoušeli devitalizaci na třech prasatech s melanomy, jejichž onemocnění nechali dojít do stadia, kdy metastázy prorostly celým tělem - takový byl i stav pacientů vybraných pro klinické testy. "Po podvázání jednoho z nádorů jsme u každého z těchto zvířat zaznamenali krátkodobé zlepšení, ale nakonec stejně všechna zemřela," líčí doktor Horák.
"Při pitvě se ukázalo, že část nádorových buněk byla po devitalizaci v těle zničena, ale organismu už to nepomohlo." Vratislav Horák má za to, že klinické testy u nemocných lidí by měly pokračovat. "Devitalizace by se měla nabídnout těm pacientům v dřívější fázi onemocnění, kteří nesnášejí chemoterapii nebo ozařování.
Případně těm, kteří trpí nádory, na něž tyto postupy nejsou dostatečně účinné. Věřím, že ministerstvo nové klinické testy navržené na základě našich nejnovějších poznatků povolí," říká vedoucí liběchovského týmu.
