Dětských nevěst přibývá i kvůli změnám klimatu.

Dětských nevěst přibývá i kvůli změnám klimatu. | foto: Stephanie Sinclair

Řeka vyschla, úrodu smetly záplavy. Dětské sňatky pohání i změna klimatu

  • 243
Změny klimatu nejsou jen abstraktním pojmem a apokalyptickou vizí tajících ledovců či stoupající hladiny oceánu. Už dnes mají konkrétní dopady na konkrétní lidi. Třeba na mladé dívky v rozvojových zemích, ze kterých se stávají dětské nevěsty. Jejich rodiny totiž kvůli povodním a extrémnímu suchu přicházejí o živobytí a své dcery nemají z čeho živit.

I ten, co neumí číst a psát, to vidí. Tam, kde dřív bývala řeka, je dnes vyschlé koryto. Každý rok je větší a větší horko. Zatímco dřív pršelo od září do března, teď sprchne jen párkrát v lednu. Záplavy přicházejí nečekaně a jindy než dřív. Někdejší padesátikilová úroda se smrskla na zoufalých pár kil. A tam, kde dřív plavaly stovky ryb, dnes rybáři horko těžko uloví pár kusů.

Tak realitu svého života popisují obyvatelé venkovských oblastí v africkém Malawi i sousedním Mozambiku. Vypráví, že zatímco dřív měli peníze na to, aby svou rodinu uživili, nyní třou bídu s nouzí. Počasí se změnilo, říkají. 

Pro mnohé abstraktní pojem globální oteplování má na tyto i další chudé farmáře po celém světě konkrétní dopady. Jedním z nich jsou podle skupiny investigativních novinářů z organizace Brides Of The Sun i nové a nové generace dětských nevěst. Pro ty je často symbolem změn klimatu dítě na klíně a nedokončené vzdělání.

Vědci varují lidstvo před záhubou. Nebude dost potravin, říká český ekolog

„Musím uznat, že mí rodiče udělali všechno, co mohli. Jenže kvůli změně podnebí selhali. Kvůli kácení stromů na pobřeží nám řeka spláchla část úrodné půdy,“ vypráví patnáctiletá Agnes Mposwa ve vesnici Muwawa na východě Malawi.

Už rok je vdaná a před několika měsíci porodila dceru. Její rodiče už ji pěstováním tabáku nedokázali dál živit ani posílat do školy. Než aby seděla doma, vzala si raději osmnáctiletého Simona. Rodiče byli proti, ona však byla šťastná. Konečně byla vdanou paní. Litovat začala až později. 

„Manžel mě nepodporuje v návratu do školy tak, jak bych očekávala. Možná byla svatba neuvážené rozhodnutí,“ přemýšlí. Agnes není typickou dětskou nevěstou, vdávala se z lásky. 

Její krajanka, patnáctiletá Ntonya Sande takové štěstí neměla. Když jí bylo třináct, veškerou úrodu na poli jejích rodičů zničily záplavy a celá rodina upadla do bídy. Takže když se o Ntonyinu ruku přišel ucházet neznámý mladý muž, bylo rozhodnuto. Dívčiny prosby, že je na vdávání příliš mladá, nepomohly. 

Mít o jeden hladový krk méně bylo pro rodiče výhodné řešení. Jak bude vypadat svatební noc po boku o šest let staršího muže, kterého nikdy předtím neviděla, dívku poučila její teta. I Ntonye se stejně jako Agnes narodila dcera. 

Vlády proti sňatkům dětí bojují, klima je však proti nim

V Malawi je svatba mladistvých už dva roky nelegální a tamní vláda zákaz loni vepsala přímo do ústavy. Proti dětským sňatkům bojuje i mozambická vláda, jejich počet tam však stále roste. 

Kvůli restrikcím jde navíc velmi často jen o ústní dohodu mezi oběma rodinami než o úřední proces, skutečný počet dotčených rodin tak bude pravděpodobně vyšší než oficiální údaje o dětských sňatcích.

Změny klimatu spustí obří migrační krizi. Zasáhne i Evropu, tvrdí studie

Globální oteplování není jediným důvodem těchto sňatků, nutí však do nich i ty děti, které by dřív do svazku nemusely. Příklady dvou afrických zemí ukazují, že lidé i přes osvětu a zákazy mnohdy nemají na výběr.

Pro sňatek se velmi často rozhodnou i samotné dívky. Doufají, že s manželem se jim povede lépe a že díky němu budou moci nadále chodit do školy. Podaří se to jen části z nich.

„Pamatuji si, jak tady lidé rybařili. Já jsem tehdy prodávala ryby ve vesnici. Všude tu byla voda. Pamatuji si, že můj manžel Horacio rybařil s ostatními. Jenže neprší a ryby uhynuly,“ popisuje patnáctiletá Carlina Nortino z východního pobřeží Mozambiku. Řeka, která dřív protékala vesnicí, už neexistuje.

Mozambik i Malawi jsou na zemědělství životně závislé a každá změna podnebí je tak pro jejich obyvatele opravdovou hrozbou. Už dnes 70 procent Malawijců podle letošní zprávy Mezinárodního měnového fondu žije pod hranicí chudoby. Vzhledem k záplavám před dvěma lety a extrémnímu suchu v loňském roce bude procento ještě stoupat, odhaduje fond.

OBRAZEM: Satelitní snímky NASA ukazují proměnu ledového příkrovu Země

Amos Mtonya z malawijského meteorologického ústavu doplňuje, že zemědělci po každém dešti běží na pole a začnou okamžitě sázet. Jenže o tři týdny později zjistí, že všechno uschlo. Vodu na pravidelné zalévání nemají.

„Nemáme přesná čísla, ale řekl bych, že tak 30 až 40 procent dětských sňatků v Malawi mají na svědomí povodně a sucha způsobená klimatickou změnou,“ říká Mac Bain Mkandawire, ředitel malawijské osvětové organizace Youth Net and Counselling. 

Údaje podle něj nejsou, protože ještě nikoho nenapadlo spojit si témata dětských sňatků a přírodních katastrof a ptát se v průzkumech na správné otázky. „Máme tu čtyři až pět milionů dívek, kterým hrozí dětský sňatek, přičemž u zhruba 1,5 milionu z nich je to kvůli událostem nějak spojeným s klimatickou změnou. To je obrovské číslo,“ dodává.

Ovšem nejde jen o dívky. Zhruba 18 procent dětí, které na celé Zemi uzavírají sňatek dřív než v osmnácti letech, jsou chlapci. To je zhruba asi 2,5 milionu dětských ženichů ročně. Podle údajů Populačního fondu Organizace spojených národů (UNFPA) z roku 2015 se na celém světě každý den uskuteční zhruba 37 tisíc dětských sňatků denně. 

Příklady jsou i z Indie, Bangladéše či Somálska

A že v mnoha zemích ohrožených klimatickou změnou mají i vysokou míru dětských sňatků, potvrzuje i zpráva neziskové organizace Girls Not Brides a několik sebraných příkladů z posledních let. Zpráva uvádí, že po tsunami v roce 2004 byly v Indonésii, Indii a na Srí Lance dívky velmi často nuceny provdat se za vdovce.

Indický soud rozhodl, že sex s dětskou nevěstou je znásilnění

V Bangladéši a severovýchodní Indii se po masivních záplavách staly dětské sňatky strategií chudých rodin pro přežití, dívky navíc tehdy často přestaly chodit do školy. Po zemětřesení před dvěma lety v Nepálu přibylo násilí na ženách i dětských sňatků. V Somalilandu - nezávislém, ale neuznaném státě, který se odtrhl od Somálska - zase děti do předčasných svateb žene sucho. To v Etiopii naopak dětským sňatkům brání, protože rodiny nemají peníze na to, aby dětem vystrojili svatbu.

„Jsem si jistá, že bez takových extrémních klimatických podmínek bych tyto problémy neměla. Udělala jsem to, co jsem udělala, protože doma nebylo co jíst. I teď nám jídlo chybí. Mým rodičům, sourozencům, mně a teď i mému dítěti. To, co máme, nestačí pro nás všechny. Kdybychom neměli problémy způsobené počasím, naše situace by byla jiná,“ podotýká Malawijka Caroline Banda, která je sice vdaná, ale už nějakou dobu je zpět u rodičů. Krátce poté, co porodila dítě, ji totiž manžel přestal chtít.

Podle Girls Not Brides bude při současném tempu na světě v roce 2050 1,2 miliardy žen, které se vdaly v dětském věku. Dnes jich je zhruba 700 milionů. Nejvyšší míru dětských sňatků přitom podle dat organizace mají v severoafrickém Nigeru, Středoafrické republice a Čadu. V absolutních číslech „vede“ Indie následovaná Bangladéšem a Nigérií.

Egypt chce zatočit s kmenovými sňatky, beduíny bez dokladů žene na úřady

Jak ve své zprávě o dětských sňatcích upozorňuje organizace UNICEF, mladé manželky mají menší pravděpodobnost než jejich vrstevnice, že dokončí školu, naopak jim hrozí mnohem větší riziko, že se stanou obětí násilí nebo že se nakazí virem HIV. A pokud mají možnost začít pracovat, obvykle postrádají potřebné znalosti a schopnosti.

Náctileté matky také častěji porodí mrtvé dítě, jejich potomkům nepřeje ani statistika novorozeneckých úmrtí. Děti takto mladých dívek mívají také nižší porodní váhu.

„Své dceři řeknu, že svého rozhodnutí lituji. Myslela jsem si, že svatba bude řešením, ale nakonec všechno ještě zhoršila. Řeknu jí, aby šla studovat. To je cesta, jak svou situaci zlepšit,“ uzavírá matka dvou dětí, dvaadvacetiletá Theresa. Stejně jako ostatní vyzpovídané dívky nechce za žádnou cenu dovolit, aby se i její dcera stala dětskou nevěstou. Možná však ani ona nebude mít na výběr.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video