Podívejte se na žebříček zemí s nejkritičtější situací:
10. Somálsko
Země na východním cípu Afriky je stíhaná občanskou válkou už téměř tři desetiletí. Od svržení režimu diktátora Muhammada Saida Barreho v roce 1991 o moc nepřestávají bojovat nejrůznější vůdci a ozbrojené skupiny. Z nich nejsilnější je v současnosti Hnutí mladých bojovníků neboli Šabáb, což je radikální islámské hnutí, které usiluje založení Islámského státu v zemi.
Vojenský konflikt společně se zhoršujícími se suchy, nedostatkem jídla a pitné vody donutilo 2.6 milionu Somálců opustit své domovy. Třetina lidí uprchla za hranice. Podle Mezinárodního záchranného výboru bude pokračující politická nestabilita a zhoršující se životní prostředí ohrožovat stále více obyvatel.
Kadídža Muhammadová vaří jídlo pro své děti v uprchlickém táboře v Dinsúru. Skoro půl roku po vypuknutí hladomoru v některých částech Somálska hrozí hlad milionům lidí, 250 tisícům hrozí kvůli hladu smrt (5. ledna 2012)
9. Etiopie
Pro zemi sousedící se Somálskem v posledních letech vše vypadalo nadějně. Ministerský předseda Abiy Ahment, zvolený do funkce v únoru 2018, za krátkou dobu představil mnoho úspěšných reforem. V zemi se slabou ekonomikou, která je domovem více než osmdesáti etnických skupin, ale přesto narůstá napětí. V první polovině roku násilné etnické nepokoje na mnoha místech země vyhnaly z domovů 1,4 milionu lidí.
Pokud bude v roce 2019 pokračovat sucho a další slabé sklizně, zhoršující se nedostatek potravin pravděpodobně dál vyostří etnické rozepře. V zemi, kde stále převládá kmenová politika, centrální vláda, byť oblíbená, nebude mít příliš prostoru zajistit nápravu.
Etiopka Fireneš Hailuová (uprostřed) uprchla se svojí rodinou, když milice zavraždily její sousedy a zapálily její dům. (1.8.2018)
8. Nigérie
V roce 2018 v Nigérii pokračovaly ozbrojené útoky teroristické skupiny Boko Haram, která ovládá území na severovýchodě země. Ačkoliv nigerijská vláda už několikrát prohlásila, že odnož Islámského státu již brzy porazí, v roce 2018 přišla při útocích radikálů o stovky vojáků. Násilí ozbrojenců a soupeření o vzácné zdroje vody a potravin přinutily k migraci přes dva miliony Nigerijců, z nichž 230 tisíc odešlo do sousedních zemí.
Zatím nic nenaznačuje tomu, že by vojenský konflikt mohl v roce 2019 skončit. Naopak nadcházející únorové volby prezidenta republiky mohou zemi uvrhnout v hlubší chaos.
Nigerijské děti, které se zachránily před teroristickou organizací Boko Haram, sledují výuku v táboře pro vysídlené obyvatele ve městě Yola. (22. dubna 2016)
7. Sýrie
V Sýrii odstartovaly protivládní protesty v roce 2011 krvavý vojenský konflikt, ve kterém byly několikrát užity chemické zbraně. Všudypřítomné násilí, nedostatek potravin a kolaps základních funkcí státu, jako je zdravotnictví a školství, donutil ze země uprchnout 5,6 milionu lidí. Dalších šest milionů jsou uprchlíky ve vlastní zemi.
Konec konfliktu se ani v roce 2019 nezdá pravděpodobný. Civilisté jsou zranitelní vůči náletům a v zemi pro ně nezbývá mnoho bezpečných míst, stejně jako naděje na obyčejný život.
Syrští uprchlíci na hranicích Jordánska (4. května 2016)
6. Středoafrická republika
Země v srdci Afriky se potýkala s pomalým ekonomickým rozvojem, když v roce 2013 ozbrojené skupiny svrhly její vládu a uvrhly ji do občanské války. Různé části území jsou kontrolovány milicemi bojujícími o zdroje a moc, které často útočí proti civilnímu obyvatelstvu. Tamní vládě ani OSN se zatím nepodařilo ozbrojence, před kterými uprchlo více než půl milionu lidí, přinutit k dialogu.
Podle expertů z IRC není pravděpodobné, aby se v roce 2019 konflikt vyřešil. Nedostatek jídla, který ohrožuje nyní velmi zranitelné civilní obyvatelstvo, může v případě eskalace bojů nebo nepříznivých přírodních vlivů přerůst v humanitární katastrofu.
Středoafrické ženy čekající na výslech v Demokratické republice Kongo. Ženy překročily hranice státu při útěku poté, co na jejich vesnici doma ve Středoafrické republice zaútočily milice. (21.11.2017)
5. Venezuela
Ekonomický kolaps vyhnal ze země již tři miliony lidí. Mnozí z nich už nezvládali živit své rodiny. Dovolit si běžné porce jídla nyní může ve Venezuele málokdo. Zhroucení ekonomiky vyvolalo také kolaps zdravotnictví a v zemi se šíří spalničky a záškrt, lidem jsou nedostupné i banální lékařské zákroky. V zemi také rapidně vzrůstá kriminalita.
Pravděpodobnost, že se situace ve Venezuele v roce 2019 obrátí k lepšímu, je podle analytiků mizivá. Zatímco země krvácí, prezident Nicolás Maduro se snaží především udržet u moci a z Venezuely se postupně stává autokracie. Pokud ale nezavede radikální reformy, zhoršující se nedostatek potravin a šíření nemocí brzy přeroste v humanitární katastrofu.
Ekonomický kolaps způsobil, že si Venezuelané nemohou dovolit jídlo. Kvůli nedostatku potravin miliony lidí uprchly ze země. (17.2.2018)
4. Afghánistán
Válka v Afghánistánu trvá už od roku 2001. Nejblíže byl Tálibán porážce v roce 2014, od té doby ale znovu nabírá na síle. Vojenský konflikt společně s chronickým suchem mají na populaci země devastující vliv. V roce 2018 se situace v zemi ještě více zkomplikovala, když Írán vyhostil půl milionu afghánských uprchlíků.
Afghánistán čekají prezidentské volby v dubnu 2019, tedy na začátku každoročního „jarního období bojů.“ Prezident USA Donald Trump navíc oznámil záměr ze země stáhnout americké jednotky. Experti proto očekávají nárůst násilí, které společně se sílícím suchem, zasáhne především civilní obyvatelstvo a může vyvolat migrační vlnu.
Děti v pouštním táboře pro uprchlíky nedaleko afghánského města Herát.
3. Jižní Súdán
V Jižním Súdánu zuří občanská válka od vyhlášení nezávislosti v roce 2012. Od té doby si boje vyžádaly odhadem 380 tisíc obětí a donutily uprchnout téměř tři a půl milionu lidí, z toho dva a půl milionu za hranice země. Dalších šest milionů lidí je kriticky ohroženo na životě nedostatkem potravin a pitné vody.
Strany konfliktu v současnosti udržují příměří díky křehké mírové dohodě, mezinárodní pozorovatelé však hlásí pokračující násilí. Také kvůli bohaté historii porušených příměří v Jižním Súdánu bezpečnostní analytici předpokládají, že se válka v roce 2019 opět rozhoří. Pro Jihosúdánce, kteří pro nedostatek potravin již nyní stojí na pokraji vyhladovění, by to znamenalo katastrofu.
Jižní Súdán trápí nedostatek potravin i nájezdy ozbrojenců. Stovky tisíc lidí utíkají do sousední Ugandy (24. června 2017)
2. Demokratická republika Kongo
Konflikt se do Demokratické republiky Kongo přelil v roce 1994 ze sousední Rwandy, kde se odehrála genocida. Od té doby boje neustaly a ve válkou znavené zemi nyní operuje nejméně sedmdesát ozbrojených skupin. Milice se obohacují na přírodním bohatství země a terorizují lokální komunity. Před jejich řáděním uprchlo již 4,5 milionu lidí. Stovky až tisíce Konžanů zároveň podléhají druhý největší epidemii eboly v historii.
Nepříznivou situaci v roce 2019 nejspíš přiostří nadcházející prezidentské volby. V nich se s opozičním kandidátem utká současný prezident Joseph Kabila, který - jak už to u států se slovem „demokracie“ v názvu bývá - odmítl odstoupit z čela země poté, co mu v roce 2016 skončil mandát. Politická či vojenská krize může pokračující epidemii a nedostatek potravin nebezpečně eskalovat.
Zdravotnická péče není Konžanům často dostupná, i proto se epidemie eboly šíří tak rychle. (25.5.2016)
1. Jemen
Jemenem zmítá občanská válka od roku 2015. Koalice Saudské Arábie a Spojených arabských emirátů tehdy podpořila prezidenta Hadího proti hutíjským rebelům, které podporuje Írán. Bombardování a boj zničily produkci potravin v zemi a Jemen se stal závislý na humanitární pomoci. Saudská Arábie však námořní blokádou znemožňuje přísun jídla a základních potřeb do země. Jemence stíhá hladomor.
Humanitární pomoc nyní podle OSN potřebuje přes 22 milionů lidí, z nich 9,8 milionu bezprostředně ohrožuje smrt vyhladověním. Zemí se šíří největší epidemie cholery v moderní historii. Lékaři nemají vybavení ani kapacity na to, aby většině pacientů pomohli. Civilní objekty jsou navíc často cílem bombardování. Jemen je zároveň první zemí na světě, ve které brzy zcela dojde pitná voda.
Pakliže selžou mírová jednání a koalice pod vedením Saudské Arábie převezme kontrolu nad přístavem Hudajdá, který je tepnou pro zbývající dovoz, centrální a východní část Jemenu bude zcela odříznutá. „Dvě stě padesát tisíc lidí by přišlo o všechno, nejspíš i o život,“ varovala OSN.
Podle OSN nemá dostatek jídla polovina z téměř 22 milionů Jemenců. Stovky tisíc dětí jsou těžce podvyživené. (26.9.2016)
