náhledy
Léčba v ebolovém centru je jen jednou částí boje proti viru. K zastavení šíření nákazy jsou nutné „pilíře“ intervence proti ebole. Jsou jimi: izolace nemocných, poskytování zdravotní a psychologické péče, dohledání lidí, kteří přišli do styku s nakaženými, informování lidí o nemoci, jak jí předcházet a kde vyhledat pomoc, podpora místní zdravotní infrastruktury a dočasné přizpůsobení kulturních zvyků – například pohřebních rituálů.
Autor: Gabriele François Casini/ Lékaři bez hranic
Zdravotníci v Mangině ošetřují chlapce s ebolou. Podávají mu jeden z nově vyvíjených léků. V posledních letech se posunul rovněž vývoj léků. Lékaři bez hranic se s konžským ministerstvem zdravotnictví podílejí na klinických testech. Léky jsou pacientům nabízeny a při aplikaci se přísně dodržují protokoly. Klinické testy vede konžský Národní institut pro biomedicínský výzkum, americký Národní institut zdraví a dohlíží na ně Světová zdravotnická organizace (WHO).
Autor: Carl Theunis/Lékaři bez hranic
Očkovací kampaň v městě Mbandaka na severozápadě Konga (27. května 2018).
Autor: AP
Pracovník Lékařů bez hranic se v centru pro léčbu eboly v konžské Mangině chystá na vstup do zóny vysokého rizika – kde leží nakažení. Zůstat tam smí hodinu. V ochranném oblečení je horko, špatně se v něm dýchá a je těžké. S přibývajícím časem roste riziko případné chyby a vlastní nákazy. Ebola je vysoce nakažlivá a může zabít až 90 procent nemocných. Přenáší se při kontaktu s krví, sekrety a tělesnými tekutinami nemocného. Proto je nutný ochranný oblek.
Autor: Carl Theunis/Lékaři bez hranic
V centru pro léčbu eboly je spalovna, v ohni končí některé předměty, které byly vystaveny viru – například overaly, roušky, tenčí latexové rukavice. Epidemie v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Obyvatelé poměrně hodně cestují za prací a podobně. Navíc se v oblasti čtvrt století válčí. Kvůli násilí je řada lidí vysídlených a některá místa jsou obtížně dostupná. To vše ztěžuje snahu epidemii ukončit.
Autor: Carl Theunis/Lékaři bez hranic
Očkovací kampaň v městě Mbandaka na severozápadě Konga (27. května 2018).
Autor: Reuters
Při svlékání obleku je nutné po odložení svršku vydezinfikovat chlorem ruce a rukavice. Současná epidemie v Demokratické republice Kongo začala loni v létě v malém odlehlém městě Mangina v Severním Kivu. Poté se případy objevily na dalších místech, včetně větších měst. Zdravotníci - včetně Lékařů bez hranic – se stále snaží dostat situaci pod kontrolu.
Autor: Alexis Huguet/ Lékaři bez hranic
Zdravotníci v Butembu ošetřují pacienta, u něhož je podezření na ebolu. Nemoc je charakteristická horečkami, slabostí, bolestmi svalů, hlavy, v krku. Následuje zvracení, průjem, vyrážka, selhání ledvin, jater a v některých případech i vnitřní či vnější krvácení. Ebolu lze standardně léčit jen podpůrnou léčbou, čili zmírňováním příznaků (rehydratace, udržování krevního tlaku, léčba případných dalších infekcí atd).
Autor: John Wessels/ Lékaři bez hranic
Zdravotničtí pracovníci nosí kvůli pandemii ochranné pláště.
Autor: AP