Nové Trumpovo nařízení se týká iniciativy prokurátorky ICC Fatou Bensoudaové, kterou soudci mezinárodního tribunálu schválili letos v březnu, píše agentura AP.
Vyšetřit se mají údajné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti po americké invazi do Afghánistánu z konce roku 2001. Vyšetřování by se mohlo týkat členů radikálního hnutí Tálibán, afghánské a americké armády nebo členů amerických tajných služeb.
Podle AP většina členů ICC slíbila Washingtonu, že nebudou požadovat stíhání amerických občanů, protože by riskovali ztrátu americké vojenské pomoci a podpory v jiných oblastech. Prokurátoři však údajně dávají najevo ochotu vydat se při vyšetřování i tímto směrem.
Tribunál se podle Reuters ohradil proti „nepřijatelnému pokusu o vměšování do vlády zákona“. Tribunál ujistil, že stojí za svými lidmi, a americké sankce označil za nejnovější krok v řadě bezprecedentních útoků na nezávislý soud.
Předseda shromáždění států zúčastněných na ICC, soudce O-Gon Kwon podle agentury AFP odmítl opatření, která „brání našemu společnému úsilí bojovat proti beztrestnosti a zajistit vyvození zodpovědnosti za spáchaná masová zvěrstva“.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v květnu prohlásil, že USA jsou schopny potrestat svoje občany samy a neměl by je proto stíhat zahraniční tribunál. Ten byl podle Pompea vytvořen jako soud poslední instance pro země, jež nejsou schopny dohnat ke spravedlnosti tamní válečné zločince.
Složku americké armády poprvé povede černoch. Historický den, napsal Trump |
Americký ministr spravedlnosti William Barr ve čtvrtek před novináři řekl, že rozhodování ICC ovlivňují cizí mocnosti, jako například Rusko, které se soud snaží využít pro sledování svých vlastních zájmů.
Následně prohlásil, že Američané si nenechají vyhrožovat od samozvaného soudu. Národní bezpečnostní poradce Bílého domu Robert O’Brien řekl, že cílem zahraničních manipulací je pobídnout ICC právě k pronásledování amerických vojáků v Afghánistánu.
Americký postoj se nelíbí EU, Izrael ho kvituje
V podobném duchu se před novináři vyjádřila i mluvčí Bílého domu Kayleigh McEnanyová. Dodala, že Spojené státy mají „silný důvod se domnívat, že v nejvyšších patrech kanceláře prokurátora Mezinárodního trestního soudu dochází ke korupci a zneužití pravomocí, což vzbuzuje pochyby o integritě vyšetřování členů americké armády“. Tribunál podle ní také dosud nepřistoupil k potřebným reformám.
Trumpovo rozhodnutí ve čtvrtek ocenil izraelský premiér Benjamin Netanyahu. „Tento soud je zpolitizovaný. Jeho posedlostí je vést hon na čarodějnice proti Izraeli a Spojeným státům stejně jako proti jiným demokraciím, jež respektují lidská práva. Zavírá ale oči před nejhoršími hrobaři lidských práv na světě, mezi nimiž je teroristický režim v Íránu,“ řekl Netanyahu.
Americká policie se chová jako armáda na nepřátelském území, tvrdí kritici |
Postoj americké administrativy odsoudila řada nevládních organizací usilujících o respektování lidských práv. Podle šéfky washingtonské kanceláře organizace Human Rights Watch Andrey Prasowé je krok USA „ukázkou pohrdání globální vládou práva“.
„Země, které podporují mezinárodní spravedlnost, by měly veřejně vystoupit proti tomuto nehoráznému pokusu o obstrukci,“ dodala Prasowá.
Šéf evropské diplomacie Josep Borrell uvedl, že krok americké administrativy ho velmi znepokojuje, a vyjádřil ICC podporu, jelikož podle něj „sehrál klíčovou roli při zřizování mezinárodní spravedlnosti a při potlačování těch nejtěžších mezinárodních zločinů“. O tématu mají podle agentury AFP jednat ministři zahraničí zemí EU při pondělní videokonferenci.
USA neratifikovaly smlouvu o zřízení ICC z roku 1998, mezinárodní tribunál ale může soudit Američany za zločiny spáchané na území členských zemí. Jednou z nich je i Afghánistán.
