Ropná plošina Deepwater Horizon, jejímž většinovým provozovatelem byla britská společnost BP (dříve British Petroleum), vybuchla 20. dubna 2010 v Mexickém zálivu asi 70 km od pobřeží Louisiany zhruba v deset hodin večer tamního času.
Stlačený metan vytrhl horní uzávěr vrtné aparatury, smísil se se vzduchem a explodoval. V okamžiku neštěstí bylo na plošině 126 dělníků, z nichž 11 zahynulo. Plošina den a půl hořela a pak se zřítila na dno moře.
Záhy začala z vrtu unikat ropa, již se podařilo zastavit až v polovině července. Do moře jí uniklo přes 620 000 tun (4,9 milionu barelů), což z havárie činí nejhorší ropnou katastrofu v historii USA. Předstihla tak nehodu tankeru Exxon Valdez, z něhož se v roce 1989 u břehů Aljašky vylilo do moře asi 100 000 tun ropy, zasaženo ale tehdy bylo 1300 kilometrů pobřeží.
V den katastrofy slavili bezpečnost
Ironií osudu je, že právě v den katastrofy se na plošině konala oslava její bezpečnosti. Představitelé firem BP a Transocean (vlastník plošiny) přijeli pogratulovat posádce k sedmi letům bez jediného úrazu, který by způsobil pracovní neschopnost. Ten samý den pak došlo k výbuchu a plošina se ocitla v plamenech.
Ropná skvrna, která dosáhla na moři rozměru asi 180 000 km čtverečních, dorazila k USA 30. dubna a postupně zasáhla pobřeží států Louisiana, Alabama, Florida a Mississippi.
Celkem postihla na 1730 kilometrů břehů. Rok poté, co se vrt podařilo uzavřít, bylo stále ještě kontaminováno 790 km pobřeží a v dubnu 2012 asi 320 km břehů Lousiany. Lidé tu nalézali zbytky ropy ještě v roce 2013.
OBRAZEM: Do Mexického zálivu vytekly miliony litrů ropy. Katastrofa pokračuje |
Studie z roku 2020 však uvádí, že tehdejší satelitní sledování ještě nebylo na takové úrovni a je tak možné, že ropa zasáhla až o 30 % území více.
Část ropy zlikvidovaly mikroorganismy
Velkou část uniklé ropy se podařilo spálit na hladině či pomocí chemických látek (dispergátorů) rozbít na malé kapky, což snížilo přímý dopad na pobřeží a zadrželo velkou část ropy v moři.
V roce 2013 na konferenci o důsledcích této ropné havárie na ekosystém experti odhadovali, že až třetina uniklé ropy může být stále v Mexickém zálivu, hluboko na dně moře.
Část ropy zlikvidovaly mikroorganismy, které se jí živí. Spotřebovaly při tom ale větší množství kyslíku, který pak zas ve vodě chyběl dalším živočichům a rostlinám.
Satelitní snímek ropné skvrny v Mexickém zálivu, jak ji zachytila 25. dubna NASA. (25. dubna 2010)
Zastavit unikání ropy z vrtu se firma BP pokoušela několikrát a zprvu neúspěšně. Situaci komplikovala bezprecedentní hloubka, v jaké ropa unikala - 1500 metrů pod hladinou moře. Po více než měsíci byl na vrt umístěn kryt zachycující část ropy, která pak byla čerpána do tankerů.
Zastavit únik se podařilo až v červenci krytem na poškozený vrt, do jehož hlavní šachty pak ještě v září pronikl v hloubce 4000 metrů vrt odlehčovací, jímž byl vháněn beton a vytvořena betonová ucpávka vrtu.
Tisíce uhynulých zvířat
Uniklá ropa přímo zabila asi stovku delfínů a velryb, přes 2000 ptáků a na 470 ohrožených mořských želv. Nicméně podle některých odhadů se podařilo najít jen asi dvě procenta uhynulých zvířat.
Těžko vyčíslitelné jsou dopady na zdraví zvěře, případně jejich potomků. I deset let poté stále na několik druhů dopadají následky katastrofy, jejich populace se značně zmenšila.
Naproti tomu však několik druhů již nese známky uzdravení. Mezi ně patří třeba hnědí pelikáni, kteří se v roce 2010, zcela obalení ropou, stali symbolem katastrofy. Mazlavá hmota jim bránila v letu.
Symbolem tragédie se stal pelikán obalený ropou (květen 2010)
Nehoda také v oblasti ochromila rybolov a turistický ruch, čímž vzala načas obživu mnoha lidem.
Výbuch zavinila bublina metanu
Vrtnou plošinu Deepwater Horizon vyrobila v roce 2001 jihokorejská firma Hyundai Heavy Industries. Měla rozměry asi 120 krát 80 metrů, mohla operovat až ve 2400 metrech pod hladinou moře a mohla vytvořit vrt až 9100 metrů hluboký.
Ropa v Mexickém zálivu stále zabíjí delfíny, tuňákům deformuje srdce |
Výbuch na plošině zřejmě zavinila bublina metanu, jež se uvolnila z vrtu a po prolomení bariér způsobila explozi. Z vyšetřování americké Sněmovny reprezentantů vyplynulo, že zařízení, jež mělo po nehodě uzavřít potrubí, bylo vadné. Výbuch přerušil i rezervní dálkové ovládání bezpečnostního ventilu.
Vyšetřovací komise zřízená na popud amerického prezidenta došla k závěru, že odpovědnost za neštěstí nese společnost BP, vlastník plošiny koncern Transocean (se sídlem ve Švýcarsku) i americká servisní firma Halliburton.
V říjnu 2015 dosáhly americké úřady po pětileté právní bitvě urovnání sporu s BP o náhradu škod. Ministerstvo spravedlnosti USA a pět amerických států souhlasily s odškodněním ve výši 20 miliard dolarů (484 miliard korun), což byla souhrnná částka za všechny civilní spory vedené proti BP.
Největší ekologická katastrofa v dějinách USA se stala i námětem pro film. O rekonstrukci příčin exploze se pokusil režisér Peter Berg ve snímku s názvem Deepwater Horizon: Moře v plamenech. Měl premiéru na filmovém festivalu v Torontu a do kin byl oficiálně uveden 30. září 2016.
Z filmu Deepwater Horizon: Moře v plamenech
Největší ekologická katastrofa v USA. Potopená ropná plošina v Mexickém zálivu:
