Džugašviliho rozhořčila deklarace dumy z 26. listopadu, ve které poslanci - s výjimkou komunistů - uznali, že sovětská tajná policie postřílela v katyňském lese u Smolenska tisíce polských zajatců na "přímý rozkaz" Stalina a dalších členů komunistického politbyra.
KatyňSovětská tajná policie NKVD na jaře 1940 v katyňském lese a na dalších místech postřílela na 22 tisíc polských důstojníků. Do sovětského zajetí upadli po 17. září, kdy Stalinova vojska v souladu s tajným paktem mezi Berlínem a Moskvou obsadila východní část Polska. Moskva dlouho svalovala vinu za zločin na nacistické Německo, sovětskou vinu poprvé připustil poslední sovětský prezident Michail Gorbačov. |
Prohlášení dumy se chápalo jako vstřícné gesto vůči Varšavě před návštěvou ruského prezidenta v Polsku. To se nadále domáhá rehabilitace obětí a předání všech utajovaných dokumentů o zločinu.
Vnuk, nebo samozvanec?
S obdobnými žalobami už Džugašvili vícekrát nepochodil. V září moskevský soud odmítl jeho požadavek označit za padělky dokumenty o katyňském zločinu, které státní archiv na pokyn prezidenta Dmitrije Medveděva zveřejnil letos na jaře.
V květnu pohořel se žalobou na rozhlasovou stanici Echo Moskvy a loni na podzim se žalobou proti opozičnímu listu Novaja gazeta. Ve všech případech Džugašvili kromě omluvy žádal i 10 milionů rublů (asi šest milionů korun) za morální újmu.
Džugašvili tvrdí, že je Stalinovým vnukem. Stalinova dcera Svetlana Allilujevová a dcera Stalinova syna Jakova Džugašviliho Galina jej ale prý odmítly uznat za příbuzného a označily ho za "samozvance".
