Oba na úvod téměř jednomyslně kritizovali sociální nerovnosti v americké společnosti. „Bohatí platí příliš málo a střední třída platí moc,“ prohlásila bývalá první dáma a šéfka americké diplomacie, která doufá, že se stane první prezidentkou v dějinách USA. Zapřisáhla se, že bude bojovat o zmenšení nerovností všeho druhu, aby otcové mohli „konečně“ říci svým dcerám: „Ty se taky můžeš stát prezidentkou, až vyrosteš.“
Senátor z Vermontu Sanders, který se označuje za socialistického demokrata, se ostře pustil do „bezprecedentních krizí“, s nimiž se země potýká. „Náš systém financování voleb je zkorumpovaný, americká demokracie slábne,“ tvrdil a nabádal nenechat zemi v ruku „hrstky miliardářů“.
Ale na Saundersovo opěvování skandinávského modelu Clintonová zareagovala suše: „Nejsme Dánsko. Líbí se mi Dánsko, ale jsme Spojené státy.“
Sanders je mezi demokraty vnímán jako hlas frustrace levice nad současným stavem americké politiky. Láká davy na poselství o potřebě větší spravedlnosti pro pracující.
Podle agentury Nielsen sledovalo debatu v průměru 15,3 milionu lidí, což předčilo očekávání CNN. Dosavadní rekordní sledovanost demokratických debat drží ta z roku 2008 mezi Clintonovou a nynějším prezidentem Barackem Obamou: ujít si ji nenechalo 10,7 milionu diváků. Nynější rekord nicméně zůstává v pozadí republikánské debaty z počátku srpna, kdy vystoupení s Trumpem na stanici Fox sledovalo zhruba 25 milionů lidí.
Debata se mezi demokraty vede mírněji, než u republikánů, kde rekordní počty diváků přilákal miliardář Donald Trump. Ten předem označil diskusi demokratů za „velice nudnou“, nicméně slíbil ji okomentovat.
Žádná hvězda na scéně, žertoval Trump
„Jsem ráda, že se budete dívat. Bude to obrovské,“ žertovala před debatou Clintonová na účet miliardáře. Jeden z Trumpových hotelů leží sotva 800 metrů od hotelu Wynn, kde se debata odehrává. “Je mi líto, že na scéně není tento večer žádná hvězda,“ napsal Trump krátce po zahájení diskuse.
Clintonová vede na jihuSanders podle průzkumu přeskočil Clintonovou v žebříčku popularity prezidentských kandidátů ve státě New Hampshire, kde se budou demokratické primárky konat nejdříve, příští rok 9. února, a také v Iowě. Clintonová si ale udržuje výrazný náskok v jižních státech. Podle průzkumu CBS Clintonová vede nad Sandersem v poměru 46 ku 27 procentům. Nad debatou, která má pomoci demokratickým voličům vybrat si svého uchazeče do prezidentských voleb v listopadu příštího roku, visí stín nepřítomného viceprezidenta Joe Bidena, který stále váhá, zda se má potřetí pustit do boje o nominaci. |
Úkolem sedmašedesátileté političky je po skandálu okolo používání soukromého mailu přesvědčit, že zůstává nejlepší uchazečkou schopnou demokratům zajistit třetí mandát v Bílém domě za sebou.
Na svého hlavního soupeře zaútočila v souvislosti se střílením na školách a kontrole zbraní, protože v tomto prý vůbec není dost pevný vůči výrobcům; před deseti lety totiž hlasoval pro zákon skýtající zbrojovkám ochranu před žalobami
Sanders naopak napadl Clintonovou kvůli její podpoře bezletové zóny v Sýrii, což by podle něj vytvořilo „vážné problémy“. “Diplomacie není o výzkumu dokonalého řešení, ale o nalézání rovnováhy mezi různými riziky,“ vysvětlovala bývalá ministryně zahraničí, která se během debaty podle agentury AFP nikdy nenechala zahnat do úzkých.
H. Clintonová si v srpnu utahovala z D. Trumpa:
29. srpna 2015 |
Odveta agesivnímu Rusku?
Clintonová také požadovala „odvetná opatření“ vůči „agresivnímu“ počínání Ruska na mezinárodní scéně. Vláda by podle uchazečky měla dát Rusům jasně na srozuměnou, že v Sýrii mají být „součástí řešení“, jehož cílem je ukončit krvavý konflikt, aby lidé masově neutíkali ze Sýrie.
Opět tvrdě odsoudila zběhlého spolupracovníka amerických tajných služeb Edwarda Snowdena za to, že „ukradl velice důležité informace“, z nichž „se mnoho bohužel dostalo do nesprávných rukou“.
Největší potlesk ale sklidil podle BBC Sanders, když ve vstřícném gestu k soupeřce prohlásil, že země už byla „nemocná“ z debaty o elektronické poště Clintonové, kterou v této věci tvrdě kritizovali republikáni.
Bývalá první dáma USA náskokem kraluje průzkumům
Diskuzi na CNN sledovalo 15,3 milionu diváků, což je pro demokratickou debatu rekord.Kandidáti Demokratické strany se na televizních obrazovkách utkali až dva měsíce po prvním republikánském souboji. Ti se na televizních obrazovkách stihli od srpna střetnout rovnou dvakrát. Z širokého okruhu kandidujících se tak už podle průzkumů vynořila tři nejskloňovanější jména - miliardář Donald Trump, doktor Ben Carson a senátor Marc Rubio. Popularitu si získala i bývalá šéfka koncernu HP Carly Fiorinaová.
U demokratů však ani den před debatou nebylo jasné, kolik kandidátů nakonec diváci uvidí. Největší otazník visel nad jménem současného viceprezidenta Joa Bidena. CNN s ním v rozvržení pódia ani nepočítala, ale nevyloučila, že se objeví v dalších demokratických debatách.
Největší favoritkou demokratů je bez debat Hillary Clintonová. Bývalá první dáma USA a ministryně zahraničí s náskokem kraluje průzkumům, v posledních týdnech ji však začal na paty šlapat nezávislý senátor Bernie Sanders z Vermontu. Debata mezi Clintonovou a Sandersem byla také jedinným větším tahákem diskuze.
Kromě nich dvou se na pódiu objevil ještě guvernér Rhode Islandu Lincoln Chafee, bývalý senátor za stát Virginie Jim Webb a guvernér Marylandu Martin O’Malley. Podle průzkumů však ani jeden z nich nemá dostatečnou podporu voličů.
