Zpráva Národního institutu veřejného zdraví, což je výzkumná nadace sídlící v Kodani, uvádí, že teenageři by měli spát osm až deset hodin denně, téměř 60 procent patnáctiletých spí však méně.
Zpráva připouští, že částečně je na vině používání elektronických zařízení ve večerních hodinách, částečně za to mohou ale i fyziologické změny. Nedostatek spánku přitom může vést k pocitům smutku, problémům se soustředěním a k rozvoji stresu a depresí, varují odborníci.
Neklidný a krátký spánek způsobuje, že se cítíme starší, potvrdila studie |
„Když řeknete dospívající dceři, aby šla v deset večer spát, a ona vám odpoví, že ještě není unavená, možná nelže. Fyziologické potřeby teenagerů neodpovídají fungování školního systému, který je nutí chodit do školy brzy ráno,“ uvedla výzkumnice Cathrine Wimmelmannová z Centra dětského zdraví.
Výzkumy naznačují, že hormon melatonin, který v noci uvolňuje lidské tělo k usnadnění spánku, a „stresový“ hormon kortizol, který lidské tělo probouzí, jsou u teenagerů uvolňovány později v průběhu dne než u dospělých.
V roce 2022 Rasmusova škola v Silkeborgu na západě Dánska umožnila žákům ve věku od 13 do 16 let začínat výuku v 09:00 místo v 08:10. „Člověk má takhle kvalitnější spánek a rychleji usne,“ uvedl Rasmus, přičemž nebyl se svými zkušenostmi jediný.
Neznamená to pozdější konec vyučování
„Dřív jsme byli po ránu hodně unavení a otrávení,“ říká patnáctiletá studentka Emily z téže školy. „Teď, když se scházíme až v devět hodin, jsme veselejší. Také spolu víc mluvíme a méně se díváme do mobilů,“ dodala.
To potvrzuje i ředitelka školy Tine Agerholmová Kristiansenová. „Spí lépe a déle a mají víc energie – nejen ráno, ale po celý den,“ uvedla. Škola na základě průzkumu provedeného pomocí mobilní aplikace vysledovala, že studenti spali v prvních třech měsících zkušebního období v průměru 7 hodin a 58 minut.
V klubu do noci? Mladí dnes upřednostní spánek. Trendem je večerka v devět |
„Zkrátila se také doba, kterou studenti strávili v posteli před usnutím. Zatímco dříve to bylo u 13–14letých studentů v průměru 3,5 hodiny, ve zkušebním období projektu tento čas klesl na 1,6 hodiny,“ řekla představitelka školy Karina Juul Uldalová Christesenová.
Experiment školy Th. Langs Skole v Silkeborgu se v uplynulých dvou letech stal inspirací pro další vzdělávací zařízení. V současné době zahajuje vyučování později asi 20 škol v Dánsku. Jednou z posledních, které se připojily, byla Taastrup Realskole, asi 20 kilometrů západně od Kodaně. „Starší studenti zde vzhledem ke svým spánkovým potřebám od letoška začínají výuku o hodinu a čtvrt později než ostatní žáci,“ prohlásil ředitel školy Kennet Hallgren.
Odborníci zdůrazňují, že pozdější začátek výuky by neměl znamenat pozdější konec vyučování. Je totiž potřeba, aby studenti měli také dostatek volného času po škole. „Velkou otázkou je, jak to realizovat. Musíme být při organizaci školního dne kreativní,“ uvedla Wimmelmannová.
Jen dobrý spánek nestačí
„Nezměnili jsme délku vyučovacích hodin... ale některé hodiny například vedou dva učitelé najednou,“ řekla Anja Nordgaardová Rolandová, která je zástupkyní ředitele Taastrup Realskole.
V minulosti provedly podobné experimenty i školy v USA, Izraeli či Singapuru a také ony si pochvalovaly dobré výsledky. Wimmelmannová nicméně upozornila, že zatím není jasné, zda pozitivní účinky pozdějšího začátku školního vyučování budou trvalé.
Podle expertů by prodloužení doby spánku mělo být spojeno také s dalšími zdravými návyky, jako je omezení času u obrazovek či větší objem fyzické aktivity.
„Užívání zařízení s obrazovkou či displejem určitě ovlivňuje kvalitu spánku; to, jak je spánek hluboký a souvislý. Pokud se před usnutím díváme na displej, více se pak budíme,“ řekla Wimmelmannová. Podle ní se počet teenagerů, kteří spí nedostatečně dlouho, od 80. let zdvojnásobil. O problému se mluví už roky, nyní se ale začalo přistupovat ke změnám v důsledku zvýšeného zájmu o duševní zdraví mladých lidí, uvedla.
