Pravicová Dánská lidová strana slavila v parlamentních volbách v roce 2015 historický úspěch. Stala se druhou nejsilnější partají v zemi. Využila nepolevující uprchlické krize i vzestupu nacionalistických nálad v Evropě. Na severu Evropy jí nyní roste zdatná konkurence, za kterou stojí Pernille Vermundová.
Počet přijatých uprchlíků by měl být nula, říká expert Švédských demokratů |
Její strana Nye Borgerlige neboli Nová pravice, prosazuje ekonomický libertarianismus (chce například zcela zrušit korporátní daň) a používá tvrdou rétoriku vůči přistěhovalcům. Partaj velí k ještě přísnějším kontrolám na hranicích. Dánsko by podle ní mělo přijímat výhradně uprchlíky z relokačních programů OSN, kteří mají ve své nové vlasti zajištěnou práci.
Dánské občanství by podle Vermundové měli získat pouze ti žadatelé, kteří mohou pozitivně přispět společnosti. Velí také k zákazu nošení šátku na školách a ve veřejných institucích. „Ty, kteří se nedokážou sami zabezpečit, musíme požádat, aby se přesunuli jinam,“ vyzývá 41letá politička.
Nová pravice prosazuje také vystoupení z Evropské unie či odstoupení od úmluv OSN o přijímání uprchlíků. Cílem strany je posílení vztahů s Norskem a po brexitu také s Velkou Británií. Výsledkem má být zajištění volného obchodu mezi těmito státy. Po loňském referendu byla Vermundová v kontaktu s předsedou strany UKIP Nigelem Faragem.
Pernille Vermundová při jednom z televizních rozhovorů
Peter Seier Christensen a Pernille Vermundová
Rázná politička při rozhovorech s novináři volí svá slova trpělivě a s klidem, uvádí server Politico. Nechce, aby ji veřejnost špatně pochopila. „Pokud je něčí postup tak přímočarý, jako je ten náš, vždy tady budou lidé, kteří se postaví proti,“ naráží na kritiku, která se snáší na některé populistické strany v Evropě.
Od konzervativců k vlastní straně
Vermundová přitom do politiky pronikla teprve nedávno. Vystudovala architekturu na Královské dánské akademii umění. V roce 2009 ji zvolili do městské rady v Helsingøru, tehdy ještě coby členku Konzervativní lidové strany. O dva roky později se z politiky stáhla. V rozhovorech prozradila, že chce po rozvodu „postavit svou rodinu zpět na nohy“. Úkol to nebyl jednoduchý, starat se musela o tři syny.
Už tehdy však snila o založení vlastní politické strany. Peníze na její založení sbírala, kde se dalo. Sama pracovala i jako servírka. „Stojí vás to hodně, založit stranu od nuly,“ vysvětluje. Posledním impulsem k založení strany byl volební neúspěch Vermundové, kdy se za lidovce nedostala do parlamentu. Den D přišel v říjnu 2015. Společně s inženýrem chemie Peterem Seier Christensenem založila Novou pravici.
„S Peterem jsme skuteční konzervativci. Myslíme si, že strana, která je nyní v parlamentu, není ve skutečnosti konzervativní,“ tvrdí Vermundová o své bývalé partaji. S konzervativci se ještě za svého členství dlouhodobě dostávala do názorových sporů. Strana například podporovala členství v Europolu, Vermundová byla proti. „Řekli mi, že pokud s nimi chci pokračovat, musím být zticha, nebo změnit názor,“ vzpomíná.
Nová pravice bojuje za vystoupení Dánska z EU.
Nová pravice má aktuálně asi tři tisíce členů a již nasbírala přes dvacet tisíc podpisů nutných pro účast v příštích parlamentních volbách v roce 2019. Podle průzkumů by stranu aktuálně volilo až 4,5 procenta dotazovaných. Minimum pro vstup do parlamentu jsou dvě procenta. Podpora strany se může zdát zanedbatelná, Nová pravice však má díky proporčnímu systému velkou šanci na ovlivnění dánské politiky. Hlasy malých stran jsou často klíčové pro formování koaličních vlád.
Přeběhlíci od Dánské lidové strany
Zajímavý je pohled na složení možné volební základy Nové pravice. Podle analýzy agentury Gallup z listopadu loňského roku se k nové partaji přesouvají bývalí voliči Dánské lidové strany. Ta totiž v současnosti participuje na menšinové vládě premiéra Larse Løkke Rasmussena, zmírnila svou kritiku EU i tvrdé postoje k uprchlické politice.
„Rozhodně si myslím, že Dánská lidová strana cítí určitý tlak od Nové pravice,“ myslí si politický komentátor deníku Berlingske Thomas Larsen. Pokud by nyní proběhly volby, ztratila by Dánská lidová strana 13 míst v parlamentu. Nepomohl tomu ani čerstvý skandál s podezřelým čerpáním evropských dotací. Podle Larsena však voliči slyší hlavně na otázky migrace.
Všichni jsme rasisté, říká šéf dánského centra pro běžence. Charitu nesnáší |
V dalších tématech však strana zřejmě příliš jasno nemá, což se projevilo při nedávném rozhovoru pro Dánskou státní televizi. Vermundová jen obtížně odpovídala na otázky ohledně penzí, zdravotnictví i veřejné dopravy. Podle Larsena je to dáno tím, že je stále spíše nezkušenou političkou.
Vermundová tvrdí, že si z kritiky hlavu nedělá. Soustředí se na stranické úspěchy. Poukazuje na to, jak rychle strana získala minimum 20 tisíc podpisů. „Nikomu jinému se to tak rychle nepodařilo,“ chlubí se.
První skutečným testem budou pro Novou pravici listopadové komunální volby. Strana je nyní zastoupena v devíti městských radách a jedné regionální radě. Míří však mnohem výš. „Plánujeme mít kandidáty ve všech místních radách,“ tvrdí Vermundová.
