„V posledních letech jsme viděli několik nechutných případů, kdy vězni, kteří spáchali ohavné zločiny, kontaktovali mladé lidi s cílem získat jejich pozornost a sympatie,“ uvedl ministr spravedlnosti Nick Haekkerup.
Zákaz nových vztahů by podle návrhu platil během prvních deseti let trestu odnětí svobody. Vězni si po tento čas budou moci dopisovat či telefonovat pouze s lidmi, kteří jim byli blízcí už před zadržením.
Ministerstvo se ke kroku rozhodlo poté, co mladá žena Cammilla Kürsteinová přišla s odhalením, že se v sedmnácti letech zamilovala do konstruktéra Petra Madsena v době, kdy se nacházel ve vazbě.
Nyní padesátiletého Madsena v roce 2018 odsoudili za vraždu švédské novinářky Kim Wallové. Třicetiletá Wallová 10. srpna 2017 večer nastoupila na ponorku Nautilus, kterou Dán postavil. Chtěla o tomto konstruktérovi-samoukovi posedlém dobýváním moří napsat článek.
V noci však vynálezce ohlásil její zmizení a později byly v moři nalezeny části novinářčina těla. U soudu se prokázalo, že Madsen Wallovou mučil, sexuálně zneužil, zavraždil a mrtvé tělo pak rozřezal a hodil do moře.
När Cammilla Kürstein var 17 år gammal började hon skriva med livstidsdömda mördaren Peter Madsen – och vill nu varna andra.
— Kvällsposten (@Kvallsposten) May 3, 2021
Samtidigt vill Dansk Folkeparti göra det olagligt för livstidsdömda fångar att dejta från fängelset.https://t.co/f5mkl7TSZr
Kürsteinová uvedla, že si s Madsenem po dobu dvou let pravidelně psala a telefonovala a zamilovala se do něho. Když se Madsen v roce 2020 ve vězení oženil s devětatřicetiletou ruskou Jenny Curpenovou, Kürsteinová podle svých slov na konstruktéra ohromě žárlila.
„Chtěla jsem být na jejím místě. Byla jsem velmi smutná. Kdybych byla starší, možná by se rozhodl jinak,“ popsala žena s tím, že její vztah s Madsenem poté skončil. „Uvědomila jsem si, že mě zmanipuloval a pouze předstíral, že mi naslouchá,“ popsala podle listu The Telegraph.
Nejsme seznamka, hřímá ministr
„Očividně tomu musíme učinit přítrž. Trestanci s doživotním trestem by neměli mít možnost využívat naše věznice jako seznamovací centra nebo mediální platformy k chlubení se svými zločiny,“ uvedl Haekkerup.
„Kdyby takové pravidlo existovalo už dříve, neskončila bych v takové situaci,“ uvedla Kürsteinová, která byla podle svých slov Madsenem jednu dobu naprosto posedlá. Nyní doufá, že svým příběhem může zachránit ostatní mladé ženy před stejným osudem.
Mříže nemáme, vězně by stresovaly. Dánsko sází na otevřené káznice |
Zákon má doživotním vězňům rovněž znemožnit, aby o svých zločinech volně psali na sociálních sítích či o nich diskutovali v podcastech.
Návrh zákona počítá i s tím, že si vězni budou muset odpykat ze svého trestu alespoň deset let, než budou moci požádat o předčasné propuštění. V současnosti tak mohou učinit už po čtyřech letech.
Někteří kritici podle stanice BBC tvrdí, že zákaz zasáhne do soukromého života vězňů a vyvolává otázky kolem cenzury či svobody slova. I přesto se podle BBC očekává, že zákon projde dánským parlamentem ještě letos na podzim a vstoupí v platnost počátkem příštího roku.
Doživotní trest v Dánsku obyčejně trvá šestnáct let. Před jeho skončením se ale hodnotí stav odsouzeného, především to, zda představuje pro veřejnost nebezpečí. Pokud se odborníci shodnou, že takové nebezpečí trvá, může dotyčný zůstat ve vězení i déle.
