Zdálky byste si je spletli s obyčejnými plachetnicemi, při bližším zkoumání je však zřejmé, že jejich mise je zcela jiná. S velkou dánskou vlajkou na plachtě byla tato deset metrů dlouhá plavidla navržena jako nástroje pro průzkum. První autonomní robotické stroje s názvem Voyager dánská armáda nasadila do tříměsíčního testovacího provozu na počátku června.
Další dva kusy se na moře vypravily z přístavu Køge asi 40 kilometrů jižně od Kodaně v pondělí. Na palubě mají řadu senzorů včetně radaru, klasických i infračervených kamer, sonaru a systému pro akustický monitoring.
Plachetnice vyrobila kalifornská společnost Saildrone. Její ředitel a zakladatel Richard Jenkins své technologické dítko popisuje jako „autonomní stroj, který pomocí senzorů, umělé inteligence a strojového učení dokáže zaznamenávat a analyzovat vše, co se děje na povrchu i pod vodou“. „A to v okruhu 30 až 50 kilometrů,“ dodává.
Podle Jenkinse jde o dokonalý nástroj na potírání sabotáží podmořských kabelů, ale i ilegálního rybolovu a pašování lidí. „Naše voyagery se dostanou na místa, která jsme dosud přehlíželi,“ míní. Za pravdu mu dává i dánské ministerstvo obrany. „Situace v Baltském moři je napjatá. Tyto plachetnice budou křižovat dánské vody, připojí se ke dvěma strojům, které jsou aktuálně na cvičení NATO,“ uvedl generálporučík Kim Jørgensen.
