Mělo to být moderní předměstí, jehož obyvatelé mají po ruce všechno, co potřebují. Taková byla v šedesátých letech představa architektů, kteří na okraji dánského města Aarhus postavili dvojici panelových sídlišť - Gellerup a Toveshøj.
Město imigrantůV dánském Aarhusu žilo na začátku roku 2015 celkem 326 246 lidí. Patnáct procent z nich přišlo do Dánska odjinud, zejména ze zemí Blízkého východu. V následujícím přehledu najdete nejčastější národnosti, ke kterým se přistěhovalci hlásí.
Zdroj: Danmarks Statistik |
Dánové však o nové domy nejevili zájem. Do levných bytů se tak začali stahovat přistěhovalci, zejména uprchlíci z Blízkého východu. Doufali v nový začátek a kvalitnější život, mnozí však na šedivém předměstí postupně přišli o iluze. Kdysi oceňované sídliště má po několika dekádách pověst jizvy na tváři přístavního města. Média o něm hovoří jako o ghettu, někteří z místních připojují ještě slovo „muslimské“.
To není tak docela pravda, na sídlišti se potkávají lidé několika desítek národností a nejrůznějších vyznání. Podobně pestré jsou i záznamy v policejních statistikách, které v Gellerupu a podobných čtvrtích evidují vyšší kriminalitu než ve zbytku Dánska.
Nejde o série vražd nebo znásilnění. Neexistuje tu ani žádná „no-go zone“ pro nemuslimské obyvatelstvo, jak se o oblastech s vysokou koncentrací vyznavačů islámu občas mluví. Gellerup trápí zejména kapsáři, zloději jízdních kol a zřejmě i prodejci drog, tak jako v každé městské čtvrti zmítané nezaměstnaností. Byť se zdejší policisté setkali i s házením kamení po hlídkových vozech v režii pouličních gangů.
Mešita verbovala džihádisty. Zavřít ji nemůžeme, tvrdily úřady
Přesto zde existuje jedna vážná hrozba, která se váže na tamní muslimskou komunitu. Mladíci z předměstí, kteří nevidí šanci na vzdělání a lepší budoucnost, jsou snadným cílem radikálních islamistů verbujících nové bojovníky pro organizaci Islámský stát.
V žebříčku „vývozu“ džihádistů v poměru k celkové populaci zaujímá Dánsko dlouhodobě přední příčku mezi evropskými zeměmi. Jen z Aarhusu jich v roce 2013 do Sýrie a Iráku zamířily tři desítky. Nejmladšímu bylo pouhých 18 let, nejstaršímu 25.
Mezi Dány se dokonce otevřeně hovořilo o konkrétní mešitě, jejíž kazatel se hrdě hlásí k myšlenkám Islámského státu.
„Z té mešity dokonce odjížděli džihádisté a ministerstvo vnitra oznámilo, že ji zavřít nemůže, protože nemá důkazy, že se tam porušuje nějaký dánský zákon,“ rozčiloval se v polovině ledna jeden z demonstrantů, kteří přišli do Kodaně vyjádřit své obavy z islamizace Evropy (o průvodu čtěte zde).
Demonstrant hovořil o svatostánku, který stojí právě na sídlišti Gellerup. Bývalá továrna na led v ulici Grimhøjvej loni přitáhla pozornost světových médií včetně britského listu The Guardian, prestižního deníku Washington Post nebo ruské televize RT.
Šéf mešity spekulace o verbování džihádistů odmítá, veřejně se od radikálních islamistů distancovat však nemíní. Na nátlak úřadů odsoudil alespoň vraždy zajatých novinářů a humanitárních pracovníků a mladým muslimům teď - alespoň oficiálně - radí, aby zůstali doma.
Komunikovat přímo s někým z obyvatel přistěhovaleckých čtvrtí je obtížné. Angličtina je mezi Dány všeobecně velmi populární a místní ji ovládají téměř tak dobře jako svou mateřštinu, pro některé obyvatele předměstí je však úspěchem, když se vůbec naučí obstojně dánsky.
Dánsko radikální bojovníky nezatýká, spoléhá na převýchovu
Bez ohledu na mešitu v Grimhøjvej a posunu, kterého v jejím případě úřady dosáhly, strach z radikalizace mladých muslimů ve Skandinávii přetrvává. Útok na debatu o svobodě slova a kodaňskou synagogu, který na sklonku týdne spáchal dvaadvacetiletý Omar Abdel Hamid El-Hussein, navíc Dánům připomněl, že islamisté neúřadují jen v Sýrii a Iráku, ale mohou zaútočit i v centru evropské metropole. Podobně jako v lednu v Paříži.
„Kvůli postupu teroristů z Islámského státu dnes zažíváme příšernou směs středověkého barbarství a moderní komunikační strategie. Musíme bojovat ze všech sil, abychom probíhající radikalizaci zastavili,“ míní dánský ministr obrany Nicolai Wammen.
Na rozdíl od některých evropských zemí, které se snaží svým džihádistům zabránit v návratu do vlasti nebo je zatýkají, dánští radikálové se mohou do své vlasti vracet bez obav. Aarhuské úřady se rozhodly vsadit na pozitivní motivaci - navrátilcům shánějí práci, přijímají je na univerzity a nabízejí jim bezplatnou pomoc psychologa.
Aarhuská radnice se rozhodla, že je nutné Gellerup oživit. Některé domy musejí ustoupit kancelářím a kulturním centrům.
Bývalí džihádisté poté chodí do škol s velkým podílem muslimských žáků, líčí jim své zkušenosti a radí, aby se cestám na Blízký východ vyhnuli. Podle starosty Jacoba Bundsgaarda to zabírá a aarhuský model tak už přijala celá severská země.
A proměnou teď prochází i prostředí, ve kterém aarhuští imigranti žijí. V posledních měsících se na sídlišti Gellerup začaly činit buldozery a některé z panelových domů srovnaly se zemí. Další budou následovat - radnice zahájila dlouho plánovanou proměnu, která má na předměstí přilákat firmy, turisty i rodilé Dány.
Představitelé místní komunity na přestavbu sídliště vyčlenili v přepočtu téměř dvě miliardy korun. Doufají, že nové kancelářské budovy a kulturní centra Gellerup pomohou oživit, začlenit jeho obyvatele do společnosti a zvrátit jeho pověst přistěhovaleckého ghetta.
Střelec o víkendu útočil na dvou místech v Kodani:
14. února 2015 |
