Ostatky astronoma jsou uloženy v Týnském chrámu v Praze. Historik Peter Christensen nedávno překvapil veřejnost objevem deníku údajného Brahova vraha. Měl jím být švédský šlechtic Erik Brahe, vzdálený příbuzný vědce.
Překvapením bylo tvrzení, že si vraždu astronoma objednal sám dánský král Kristián IV., tento panovník je přitom označován jako moudrý a osvícený.
Vědecká výprava má za úkol v Praze odebrat vzorek kosti z ostatků Tycha Braha. Odborníci mají v plánu počítačovou tomografii a odebrání sta miligramů kostní tkáně, píše internetová verze magazínu Spiegel.
Slavný astronom je zatím považován za oběť shody okolností, předpokládá se, že za jeho smrt může otrava při alchymistických pokusech nebo selhání ledvin.
Podle dobových zpráv se Brahe dostal do problémů při večeři na královském dvoře, když se potřeboval naléhavě vymočit, ale bylo mu trapné zvednout se od stolu kvůli přítomnosti císaře. Přetížený močový měchýř mu posléze praskl.
Pražské Národní muzeum v minulosti půjčilo do Dánska část jeho kníru a odborníci z univerzity v Lundu přišli se zjištěním, že obsahuje stokrát větší množství rtuti, než je standard.
Podle historika Christensena je pak jasný důkaz o vraždě v deníku Erika Brahe.
Kniha je vázaná v kůži a text napsaný latinsky. Podařilo se jí objevit v Královské knihovně ve Stockholmu. Údajně jsou v ní informace o přípravě na vraždu a nechybí ani popis plánovacích schůzek v Kodani. Vrah prý dorazil do české metropole v dubnu roku 1601 a seznámil se s obětí.
Smrtící dávka chloridu rtuťnatého se do těla astronoma prý dostala po neúspěšném pokusu, který proběhl o deset dní dříve. Brahe zemřel 24. října 1601.
Klíčovou otázkou zůstává motiv zabití. Proč měl mladý král Kristián IV. astronoma nenávidět? Christensen tvrdí, že za to mohly zprávy o milostném vztahu mezi jeho matkou, královnou Sofií, a slavným astronomem.
