Tibetský buddhistický duchovní vůdce hovořil během obřadu, který uspořádali jeho stoupenci, aby se modlili za jeho dlouhý život před jeho nedělními 90. narozeninami. Dalajlama již dříve v prosinci agentuře Reuters řekl, že by se mohl dožít 110 let.
„Stále doufám, že se dožiji více než 130 let,“ řekl dalajlama stovkám stoupenců z celého světa, kteří se shromáždili v severoindickém horském městě Dháramsala, kam se přestěhoval v roce 1959 po neúspěšném povstání v Tibetu proti čínské nadvládě.
Nebudu poslední, možná nastoupí žena. Dalajlama nastínil, co přijde po jeho smrti |
„Ztratili jsme svou zemi a žijeme v exilu v Indii, ale dokázal jsem lidem být poměrně hodně užitečný. Takže když žiji tady v Dháramsale, hodlám sloužit, jak jen to půjde,“ řekl podle překladu svého projevu s odkazem na Buddhovo učení.
Peking považuje dalajlamu za separatistu a trvá na tom, že jeho nástupce by měl schválit komunistický režim v posloupnosti od císařských dob.
Pomáhejme uprchlíkům, Evropa však patří Evropanům, prohlásil dalajláma |
Dalajlama již dříve prohlásil, že se reinkarnuje ve „svobodném světě“, a tento týden svým stoupencům sdělil, že jedinou pravomoc uznat jeho reinkarnaci má pouze jeho nezisková instituce Gaden Phodrang Trust.
Kdo je Tändzin Gjamccho, 14. dalajlama
Dlouhá desetiletí fascinuje miliony lidí po celém světě. Je mírumilovným buddhistickým mnichem v okrové říze s neutuchajícím smyslem pro humor, pro čínskou vládu je ale dlouhodobě jedním z nejnebezpečnějších separatistů. Požaduje totiž, aby soužití Tibeťanů s většinovými Chany bylo založeno na rovnosti a vzájemné spolupráci a Tibetu byla zaručena širší autonomie. Za odmítání násilí obdržel v roce 1989 Nobelovu cenu za mír.
 Václav Havel a dalajlama na konferenci Forum 2000 Mezi dalajlamovy blízké přátele patřil také bývalý český prezident Václav Havel. Československo dalajlama poprvé navštívil na Havlovo pozvání v únoru 1990. Od té doby navštívil Prahu ještě devětkrát. |
Tändzin Gjamccho ve středu oznámil, že stará tibetská buddhistická instituce duchovního vůdce zůstane zachována, čímž ukončil spekulace, že by mohl být posledním, kdo tuto duchovní roli zastává.
Jako duchovní a světský vůdce je dalajlama mezi Tibeťany hluboce respektován. Byť již více než 70 let žije v indickém exilu, kam utekl před jistou smrtí po potlačeném protičínském povstání v březnu 1959. Tehdy jej následovalo 100 tisíc Tibeťanů a další přibyli v průběhu následujících let.
Dalajlama se usadil u severoindického města Dharamsála, kde zřídil uprchlické tibetské centrum, v němž nyní sídlí tibetská exilová vláda, klášter, univerzita a školy. Autorita a neobyčejné charisma vytvářejí z dalajlamy těžko uchopitelný fenomén. Vůdce bez země, politik a filozof svými myšlenkami přitahuje nejrůznější publikum. Respektují ho a přijímají i někteří nejvyšší představitelé států, jiní se ale kvůli hrozbě zhoršených vztahů s Čínou s dalajlamou odmítají sejít.
Dalajlama (lama, jehož moudrost a ctnost jsou bezbřehé jako oceán - dalaj), občanským jménem Džampal Ngawang Lozang Ješe Tändzin Gjamccho, se narodil 6. července 1935 v Tagccheru v Tibetu v rodině rolníka a ve dvou letech byl rozpoznán za reinkarnaci 13. dalajlamy. Duchovním vůdcem Tibetu byl vysvěcen v paláci Potála ve Lhase, kde pod dohledem nejlepších učenců získal vzdělání a zasvěcení ve všech čtyřech tradičních školách buddhismu, ale i v historii, astrologii a jiných vědách.
Asi budu poslední držitel titulu, připustil tibetský dalajlama |
Plnou světskou i duchovní odpovědnost, vyplývající z funkce, musel převzít v 16 letech vzhledem k postupující čínské okupaci (čínská armáda vtrhla na tibetské území v říjnu 1950). V letech 1954 až 1955 cestoval po Číně, na pozvání Mao Ce-tunga se zúčastnil zasedání parlamentu a v roce 1956 se stal předsedou přípravného výboru Tibetské autonomní oblasti. Neplodná jednání s Čínou a vojenský zásah proti povstání Tibeťanů v roce 1959 ho donutily k odchodu z vlasti.
Během let v exilu předložil dalajlama Pekingu řadu návrhů k navázání seriózního dialogu. Původně pro Tibet, jenž je od roku 1965 autonomní oblastí Číny, žádal nezávislost. Vůli dosáhnout kompromisu naznačil v červnu 1988 před poslanci Evropského parlamentu. Tehdy poprvé veřejně připustil, že by Tibet zůstal součástí Číny, ale správa vnitřních záležitostí by přešla do tibetských rukou a ústřední vláda by přebrala odpovědnost za zahraniční politiku a obranu.
Spolek Češi podporují Tibet uspořádal happening u příležitosti 90. narozenin dalajlamy. (3. července 2025)
Ani tyto návrhy, které vyvolaly vlnu kritiky mezi některými exilovými skupinami, čínská strana neakceptovala a označila je za skrytý požadavek nezávislosti. Zvláště mezi částí radikálnějších mladých Tibeťanů se ale rozmáhá netrpělivost, která vyvrcholila násilnostmi v Tibetu v březnu 2008. Dalajlama několikrát vyzval Tibeťany k ukončení násilí a pohrozil, že pokud se násilnosti vymknou kontrole, odstoupí jako politický předák tibetského lidu.
V březnu 2011 požádal tibetský exilový parlament, aby ho zprostil politických funkcí formální hlavy státu. „Pokud budeme muset ještě řadu desetiletí zůstat v exilu, nevyhnutelně přijde čas, že už nebudu schopen naši věc vést. Proto je nezbytné, abychom vytvořili solidní vládní systém, dokud jsem toho schopen a zdraví mi slouží,“ zdůvodnil dalajlama svoje rozhodnutí. Novým tibetským premiérem v exilu se následně stal právník Lozang Sanggjä.
Dalajlama již dříve vyslovil přesvědčení, že nebude v Číně znovuzrozen, pokud nebude Tibet svobodný. Později uvedl, že už by žádného nástupce mít neměl a že po téměř pěti stoletích je čas s tradicí skončit. Současně zdůraznil, že nikdo, včetně čínských úřadů, nemá právo vybrat jeho nástupce „pro politické účely“. Peking naopak už dřív dalajlamu varoval, že nemá právo opustit tradici reinkarnace.
Ve své knize Voice for the Voiceless (Hlas pro umlčené), která vyšla letos v březnu dalajlama napsal, že jeho následovník se narodí ve „svobodném světě“, a tedy mimo Čínu. Peking trvá na tom, že příštího tibetského duchovního vůdce vybere sám, a v reakci na knihu uvedl, že by reinkarnace dalajlamy měla dodržovat pravidla dané země. Dalajlama v knize také vyjadřuje přesvědčení, že jeho domovina je nadále „v područí represivní komunistické čínské vlády“ a že kampaň za svobodu tibetského lidu bude pokračovat „bez ohledu na cokoli“ i po jeho smrti.
Při příležitosti oslavy svých 80. narozenin vystoupil dalajlama v roce 2015 na hudebním festivalu v britském Glastonbury. „Smyslem života je prožít šťastný život,“ zdůraznil ve svém proslovu. „Všichni by se měli vážně zamyslet nad tím, jak udělat 21. století šťastnějším. To je nejlepší dárek, jaký mi můžete k narozeninám dát,“ dodal.
