Dabiq sice vychází jen v internetové verzi, ale o to je dostupnější. Kdokoliv si může jednotlivá čísla prolistovat on-line například v tomto archivu.
Islamisté jsou ve svém časopise velice otevření. Každý měsíc na prostoru zhruba padesáti stránek prezentují život v chalífátu a zveřejňují profily svých vůdců či náboženské texty. Časopis je plný barevných fotek, které ukazují vraždy zajatců, výměnu rukojmí a ničení historických památek v Sýrii a Iráku.
Islamisté si vyfotili, jak ničí minaret památky v Tal ́Afaru. (4. prosince 2015)
Bezpečnostní experti Miroslav Mareš a Jan Hanzelka v minulosti definovali tři tematické okruhy, do kterých lze články Dabiqu rozdělit.
První z nich představují náboženská témata, čímž je míněna především džihádistická propaganda a extrémní výklad islámu. Islamisté cíleně vyhledávají v Koránu a dalších náboženských textech radikální pasáže, aby ospravedlnili násilí vůči nevěřícím. Obhajují tak teroristické útoky i vraždy zajatců.
V Dabiqu zveřejňují nejen fotky zavražděných, ale i jejich příběhy. Například po zavraždění amerického novináře Jamese Foleyho loni v srpnu (více zde), otiskli jeho poslední dopis matce. Nakolik ho upravili a jestli ho vůbec psal Foley, však nelze říct.
Většina těchto textů je postavená na modelu „my“ versus „oni“. Teroristé se považují za posly dobra, služebníky Alláha a mučedníky, proti nim stojí „křižáci“ nebo „nevěřící“ žijící proti Božím zákonům. Bojovníky Islámského státu Dabiq nabádá, aby pracovali na rozšíření chalífátu, v jehož čele stojí jejich vůdce abú Bakr al-Bagdádí (více o něm čtěte zde).
Časopis Dabiq. „Islám je vírou meče, ne pacifismu.“ (3. prosince 2015)
Druhý tematický okruh představují texty popisující fungování Islámského státu. „Klíčovými slovy v této kategorii jsou ‚chalífát‘, ‚náboženství‘ a ‚éra‘, které odkazují na podstatu ideálního zřízení. To by mělo vzniknout pod vedením Islámského státu,“ píší Mareš a Hanzelka ve Vojenských rozhledech.
Do tohoto okruhu lze zařadit i články o jednáních mezi vůdci Islámského státu a kmeny žijícími na území chalífátu, školení dětí pro život v Islámském státě nebo propagandu jejich sociálních programů. Všechno má jeden cíl. Džihádisté se snaží získat původní obyvatelstvo zabraných území na svou stranu a legitimizovat své vedení.
V Dabiqu se objevují také články o boji proti drogám či zdravotní péči poskytované na území ovládaném Islámským státem. V jednom čísle zveřejnili islamisté i návrh nové měny, zlatého dináru. Ten by podle nich byl stabilnější, protože by nebyl vázán na americký dolar. Zmínky o pálení cizích bankovek a ražení nové měny se objevují i v posledním čísle z 18. listopadu.
Zlaté dináry, které představil IS v Dabiqu. (3. prosince 2015)
Propagace charitativních činností IS. (4. prosince 2015)
Poslední tematický okruh představují texty o vojenských operacích. Měsíčník popisuje potyčky s Kurdy či armádou syrského diktátora Bašára Asada a v posledních vydáních i ruské a spojenecké nálety. Jsou zde publikovány necenzurované fotky zmrzačených těl civilistů, které podle islamistů zabily vzdušné údery, ale i snímky mrtvých vojáků mezinárodní aliance, kteří islamistům padli do rukou.
Hanzelka upozorňuje, že všechny tři tematické kategorie se mohou měnit na základě aktuální situace. „Na začátku se zaměřovali více na obhajobu legitimity a na organizační témata. Později se dostali více do náboženské propagandy a jak boje přituhly a začaly nálety ze strany spojenců, tak se do toho promítaly vojenské operace. Akcentují i situace ve světě. Když se stane nějaký útok nebo provedou popravu, tak je to téma do nového vydání,“ komentuje proměny časopisu pro iDNES.cz bezpečnostní expert z Masarykovy univerzity.
Pro nepřátele mají speciální rubriku
V čísle publikovaném v půlce listopadu se tak objevily i teroristické útoky v Paříži, ke kterým se Islámský stát hlásí. Obálka nese velký titulek „Jen teror“ na pozadí snímku záchranářů odvážejících raněné z ulic francouzské metropole.
„Požehnané útoky proti Rusům a Francouzům byly úspěšně provedeny navzdory celosvětové válce zpravodajských služeb proti Islámskému státu,“ píše se hned na druhé stránce posledního čísla. Zmínku o Rusech vysvětluje fotka improvizované nálože, kterou teroristé podle svých slov odpálili v ruském letounu nad Sinajem (více čtěte zde).
Největším sokem však zůstávají pro islamisty Spojené státy. V rubrice „Slovy nepřítele“ nacházející se na konci každého čísla zveřejňují profily představitelů nepřátelských mocností. Objevil se tam například americký prezident Barack Obama, bývalý ministr obrany Chuck Hagel nebo vlivný republikánský senátor John McCain.
Ve výčtu nepřátel neopomíjí Dabiq ani blízkovýchodní státy a organizace, které s USA spolupracují. Ve čtvrtém čísle se například píše: „Amerika - ve chvíli své slabosti a zbabělosti - ujistila své lidi, že nevstoupí do války přímo na území Islámského státu, ale raději se bude spoléhat na své zástupce v regionu.“ Islamisté mezi nejhorší sluhy Washingtonu počítají Stranu kurdských pracujících, pešmergy nebo syrské opoziční oddíly bojující pod značkou Syrské svobodné armády.
Dabiq - město rozhodující bitvy dobra a zla
A proč se vlastně časopis jmenuje Dabiq? Odpověď můžeme hledat ve formulce, která každé číslo otvírá: ”Jiskra byla zažehnuta tady v Iráku a její žár bude s Alláhovým dovolením zesilovat, dokud nespálí křižácké armády v Dabiqu.“ Tato věta vychází z jedné z takzvaných hadís, tedy svědectví o činech proroka Mohameda, ze kterých tvůrci časopisu hojně čerpají.
Město Dabiq leží v severní části Sýrie nedaleko hranic s Tureckem a nyní je pod nadvládou islamistů (na mapu se současným poměrem sil v Sýrii se můžete podívat zde). Na mapě byste přitom Dabiq museli chvíli hledat. Podle posledního sčítání obyvatel v roce 2004 v něm žilo jen asi tři tisíce lidí. Pro islamisty má však nesmírnou symbolickou hodnotu, vysvětluje BBC. U Dabiqu se má totiž odehrát rozhodující bitva s „křižáky“.
Svatopetrské náměstí s vlajkou Islámského státu v časopisu Dabiq. (3. prosince 2015)
Titulní strana časopisu vždy nese úderné heslo. Pár příkladů: „Povodeň“, „Právo Alláha“ nebo „Jen šaría bude vládnout Africe“. Tyto slogany stejně jako u západních magazínů doprovází výrazná fotografie nebo grafika. Například čtvrté číslo ukazuje snímek obelisku na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu, na nějž grafici Dabiqu vyvěsili vlajku Islámského státu.
Grafika na úrovni evropských lifestylů
Odborníci se shodují, že časopis je po grafické stránce profesionálně zpracovaný a jeho tvůrci věnují pozornost každému detailu: stylizaci fotek, písma nebo přechodům barev.
Stránka z časopisu Islámského státu Dabiq
„Profesionalita, která je vázaná ke grafické formě, je zaměřená na západního čtenáře, který je hýčkaný vizuálem. Snaží se tomu přiblížit. Je pravděpodobné, že na tvorbě toho časopisu spolupracují s osobami, které mají západní vzdělání,“ okomentoval pro iDNES.cz vzhled časopisu Hanzelka.
Dabiq vychází hned v několika jazycích. Kromě angličtiny má svou francouzskou, ruskou, tureckou či německou mutaci. Podle expertů je to jasným důkazem, kdo jsou jeho čtenáři. Redakce cílí na západní čtenáře, z jejichž řad chce Islámský stát rekrutovat nové bojovníky. „Už to, že je zvolen anglický jazyk, dokazuje, že je směřováno na mladou džihádistickou generaci západních zemí, která třeba ani neovládá arabštinu,“ uvedl Mareš.
Časopis šíří Mediální centrum al-Haját, které na internetu zveřejňuje i videa s popravami zajatců nebo hrozbami Západu. Al-Haját znamená v překladu „život“ a úkolem mediálního centra je údajně šířit „zprávy Islámského státu za účelem sjednocení muslimů pod jedinou vlajkou.“
Dabiq hojně využívá i sociální sítě. Pod hashtagem #Dabiq najdete na Twitteru nepřeberné množství příspěvků. „Na sítích to můžeme vnímat ve dvou rovinách. V jedné rovině Islámský stát propaguje sám sebe. To není novinka. Ty využíval i Taliban nebo al-Šabáb. Druhá rovina je v rukách příznivců. Velká část je ze západních zemí, a ti si své návyky ze sociálních sítí nesou s sebou. Postují například obrázky, co zažívají v rámci Islámského státu, čímž tvoří alternativní propagandu, která je ale možná ještě více nebezpečná,“ popisuje Hanzelka.
Druhá generace teroristických novinářů
Dabiq není prvním teroristickým časopisem. Před pěti lety začala al-Káida vydávat magazín Inspire, ve kterém dávala praktické návody jak provést teroristický útok, jak podomácku vyrobit bombu nebo co si před sebevražedným atentátem obléci.
Magazín al-Káidy zřejmě ideologům Islámského státu posloužil při tvorbě Dabiqu jako vzor. „Někteří říkají, že Islámský stát má kořeny v irácké al-Káidě a je tam i personální propojení, takže se mohli inspirovat,“ uvažuje Hanzelka.
Dabiq je však profesionálnější než Inspire. „Rozdíly mezi oběma časopisy jdou vidět i v rozdílech mezi samotnými organizacemi. Poselství al-Káidy se týkalo destrukce západní společnosti nebo jejích hodnot. Islámský stát na rozdíl od toho nabízí alternativu. Nějaké budování státu. Al-Káida staví na negaci. Dabiq má zaměření na to něco tvořit. V tom je ten zásadní rozdíl,“ vysvětluje na závěr Hanzelka.
Profil Islámského státu:
