Sobota 8. srpna 2020, svátek má Soběslav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 8. srpna 2020 Soběslav

Západní Evropa opouští křesťanství, začíná dohánět největší neznabohy Čechy

  16:00aktualizováno  16:00
Ve Skandinávii, Beneluxu i jinde v západní Evropě prudce ubývá lidí, kteří se hlásí ke křesťanství. V centrální části a na východě kontinentu zůstává jejich zastoupení stejné nebo se naopak zvyšuje. Největší podíl ateistů má tradičně stále Česko, ukázalo srovnání institutu Pew Research Center.

Návštěva papeže Františka v Portugalsku 12.5.2017) | foto: Reuters

Podíl těch, kteří se identifikují s křesťanstvím, se v Norsku a v Belgii snížil o 28 procent. Kdysi silně katolické Španělsko vykázalo pokles o 26 procent. Stejný propad zaznamenalo i Nizozemsko. Francie má 11procentní a Německo osmiprocentní úbytek. 

Pew Research Center (PRC) ale neřeší, zda či nakolik se do změn v podílu křesťanů promítá zvyšování podílu muslimů. Hovoří o řadě důvodů „odpadlictví“ od křesťanství, z nichž krátce zmiňuje tři. 

Většina těch, kteří byli vychováni v křesťanství, ale už se k němu nehlásí, uvedla, že se postupně od náboženství odklonili. Mnozí také přestali věřit náboženské nauce a/nebo nesouhlasili s názory církve na otázky, jako jsou homosexualita a potraty. 

Fotogalerie

Zbožnost přežívá hlavně na Kavkaze, Balkáně a v Polsku. Přírůstky v podílu křesťanů se může pochlubit zejména Ukrajina (o 12 procent), Bělorusko (o 11 procent) a Rusko (o osm procent). 

Zvláštní případ představuje Česko, kde je nejvyšší procento ateistů v populaci – 66 procent. Druhé místo připadá Švédsku (60 procent) a třetí Belgii (54 procent), napsal švýcarský list Basler Zeitung

Jako nejzbožnější vyšla ze studie Arménie, kde 79 procent občanů jednoznačně věří v Boha. Druhá je Gruzie (73 procent) a třetí Bosna (66 procent). Česko skončilo na 30. místě s 13 procenty. 

Podíl obyvatel, kteří nevěří v Boha

  1. Česko 66 % 
  2. Švédsko 60 % 
  3. Belgie 54 % 
  4. Nizozemsko 53 % 
  5. Norsko 47 % 
  6. Dánsko 46 % 
  7. Estonsko 45 % 
  8. Finsko 37 % 
  9. Francie 37 % 
  10. Německo 36 %
    15. Rakousko 29 %
    16. Slovensko 27 %
    20. Rusko 15 %
    28. Polsko 8 %
    34. Gruzie 1 % 

Zdroj: PRC dle Basler Zeitung

Česko je předposlední v pořadí států podle podílu obyvatel, pro které je náboženství v životě velmi důležité. V Česku tato skupina tvoří jen sedm procent populace, v prvním Řecku 55 procent.  

Podle PRC se v Česku denně modlí devět procent obyvatel. V Rakousku a Švýcarsku osm a v poslední Británii šest. V tomto ohledu vychází Česko jako mírně religióznější než Rakousko, kde se lidé běžně zdraví Grüß Gott (pozdrav pánbůh). 

Jednoprocentní rozdíl mezi Českem a Rakouskem je však na hranici statistické chyby, takže jej nelze přeceňovat. 

Známý washingtonský institut provedl svůj výzkum v letech 2015 až 2017. Vyzpovídal téměř 56 000 lidí ze 34 zemí. Není však jasné, proč srovnání nezahrnuje všechny evropské státy. Chybí například Lucembursko, Slovinsko, Albánie a Island. 

Ve všech zkoumaných zemích se věřící hlásí hlavně ke křesťanství, ať už katolické, protestantské či ortodoxní větve. Výjimkou je Bosna, kde přibližně polovinu populace tvoří muslimové. 

Nekonzistentní křesťané i ateisté

Otevřenou otázkou zůstává pravověrnost těch, kteří se prohlašují za křesťany. PRC upozorňuje, že téměř ve všech středoevropských a východoevropských zemích se většina lidí domnívá, že jejich život je zcela či z velké části předurčen. Víru v osud lze přitom s autentickým křesťanstvím stěží sloučit.  

Kolik obyvatel jednoznačně věří v Boha

  1. Arménie 79 % 
  2. Gruzie 73 %
  3. Bosna 66 %
  4. Rumunsko 64 % 
  5. Řecko 59 %
  6. Srbsko 58 % 
  7. Chorvatsko 57 % 
  8. Moldávie 55 %
  9. Polsko 45 % 
  10. Portugalsko 44 % 
  11. Slovensko 37 %
    17. Itálie 26 %
    27. Rakousko 13 %
    30. Česko 13 %
    34. Německo 10 %

Zdroj: PRC dle Basler Zeitung

V ateističtější západní Evropě je víra v osud mnohem méně rozšířená. Například ve Švýcarsku se týká jen 28 procent lidí, poznamenal Basler Zeitung. 

Také někteří ateisté smýšlejí ne úplně konzistentně. Za příklad může posloužit Švýcarsko, kde jednoznačně věří v Boha 11 procent lidí. Jasně sekulární stát chce ale jen 54 procent Švýcarů. Až 45 procent se domnívá, že by stát měl podporovat náboženské hodnoty. A 42 procent uvedlo, že „pravý Švýcar“ musí být křesťan. 

Mimořádný český ateismus zase doprovází překvapivě velká netolerance. PRC uvedl, že jen dvanáct procent Čechů je ochotno přijmout představu, že by měli v rodině muslima. Menší procento zjistil institut jen v Arménii. Česko tak vyčnívá nejen ve srovnání se Západem, ale i na mapě střední a východní Evropy. Téměř polovině Čechů by vadil i příbuzný s židovským vyznáním. 

Ústup křesťanství bude pokračovat

Sociolog náboženství Roman Vido vidí ve studii potvrzení silné vazby mezi socio-ekonomickou a politickou modernizací a sekularizací čili oslabováním významu tradičních forem náboženství. „Přetrvávající obecné rozdíly mezi západní a východní částí Evropy lze vysvětlit skrze tuto souvislost s modernizací,“ uvedl. 

Kolik obyvatel se denně modlí

  1. Moldávie 48 % 
  2. Arménie 45 % 
  3. Rumunsko 44 % 
  4. Chorvatsko 40 %
  5. Gruzie 38 % 
  6. Portugalsko 37 % 
  7. Bosna 32 % 
  8. Slovensko 31 % 
  9. Řecko 29 % 
  10. Ukrajina 29 %
    12. Polsko 27 %
    15. Itálie 21 %
    30. Česko 9 %
    32. Rakousko 8 %
    33. Švýcarsko 8 %
    34. Británie 6 % 

Zdroj: PRC dle Basler Zeitung

Vido považuje za vysoce pravděpodobné, že trend sekularizace bude pokračovat. „Znovuoživení tradičního náboženství v jeho projevech a funkcích by vyžadovalo proměnu celé společnosti – a to nelze předpokládat,“ napsal. Očekává také, že východ Evropy se v útlumu křesťanství postupně přiblíží současné západoevropské realitě. 

Vido však zároveň zdůrazňuje, že modernizace nutně neznamená konec jakéhokoliv smyslu pro duchovní rozměr světa a věci, které člověka přesahují. „Existenciální otázky ze života nemizí, jen se mění způsob, jak je lidé uchopují a vyrovnávají se s nimi,“ poznamenal. 

Vido označil za nepravděpodobné, že by roli křesťanství převzal například islám. „Nebudou-li výrazně narušeny socio-ekonomické a politické základy evropských společností, nelze předpokládat nahrazení jedné formy tradičního náboženství jinou jeho formou,“ míní pedagog brněnské Masarykovy univerzity. 

Vido nicméně dodal, že ačkoli rozšíření islámu jako většinového náboženství v Evropě není pravděpodobné, nelze vyloučit možnost, že se nějaká islámská strana nebo hnutí stane v některé evropské zemi silným politickým aktérem s potenciálním vlivem na řízení státu (podle jiné studie PRC bude islám do konce století nejrozšířenějším náboženstvím). 

Autor:

Koronavirus oslabuje, nakažlivost ale neklesá, řekl epidemiolog

  • Nejčtenější

Výbuch v Bejrútu: 135 obětí, Trump mluvil o útoku. Česko posílá záchranáře

Úterní exploze v bejrútském přístavu, která si podle posledních informací vyžádala už nejméně 135 životů a okolo 5 000...

Bejrút předtím a potom. Satelity odhalily, co lze zničit za pár sekund

Jen kráter široký skoro 140 metrů zůstal na místě, kde před mohutnou explozí stálo v bejrútském přístavu skladiště s...

Sex jako povinnost? Dlouho jsem žila v tom, že je to normální, líčí oběť

Se sexuálním násilím se za život setká čtvrtina žen. Jednou z nich je i Klára. Jako mnoho jiných si ze začátku myslela,...

Mohutná exploze v Bejrútu: zemřely desítky lidí, zraněných jsou tisíce

Libanonskou metropolí Bejrútem v úterý odpoledne otřásly silné výbuchy, které nepřežilo nejméně 78 lidí. Zraněno je...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Před explozí jsem slyšela bombardér, líčí Libanonka žijící v Bejrútu

Exkluzivně Mladá Libanonka Diala Sleyman žije v Bejrútu sedm kilometrů od místa, kde došlo k obřímu výbuchu. Ve městě je zmatek,...

Biolog Komárek: Jsme účastníky největšího sociologického experimentu všech dob

Premium Měsíce trvající pandemie nám převrátila životy naruby. Známý biolog, filozof a autor dvou desítek odborných knih a tří...

Brzy dospěju do bodu, kdy si účet na Facebooku zruším, říká Lucie Výborná

Premium „Je to hra. Hra, která by měla být přínosná, užitečná, inspirativní,“ říká o své práci moderátorka Českého rozhlasu...

Proč koronavirus už téměř nezabíjí. Vytratí se, nebo se vrátí ještě silnější?

Premium Koronavirus je záhadný. Nečitelný. I když ho zkoumají ti nejchytřejší lidé, pořád o něm víme málo. Chová se jinak. Je...

  • Další z rubriky

Část Libanonců žádá správu Francie, k výbuchu se vyjádřil vůdce Hizballáhu

Výbuch v bejrútském přístavu zasáhl celou libanonskou společnost a oběťmi jsou vyznavači všech náboženských směrů. V...

Britští akademici musejí skrývat své politické názory, tvrdí studie

Akademičtí pracovníci na britských univerzitách a výzkumných institutech raději neříkají své politické názory, protože...

Slovinsko opět zařadilo Česko mezi středně rizikové, Češi musí do karantény

Slovinsko opět zařadilo Českou republiku mezi středně rizikové státy co se týče nákazy koronavirem. Lidé, kteří do země...

Deset pater od pomoci. Pár v bejrútském mrakodrapu blízko výbuchu přežil

Úterní exploze v Bejrútu způsobila v libanonské metropoli zkázu na vzdálenost několika kilometrů. Ovšem i v blízkosti...

Vyzkoušeno: Jak zabodovalo pokračovací mléko Little Steps 2 u našich nejmenších?
Vyzkoušeno: Jak zabodovalo pokračovací mléko Little Steps 2 u našich nejmenších?

Podívejte se, jak u maminek, které navštěvují eMimino, a hlavně u jejich dětí dopadl test pokračovací mléčné výživy Little Steps 2 od Nestlé Baby.

Škoda dostane šéfa s úkolem zabránit, aby značka dotírala na VW a Audi

„Není nám k ničemu, když se Škoda vyvíjí ke třetí prémiové značce v rámci koncernu,“ prohlásil v rozhovoru publikovaném...

Zemřela manželka Jiřího Krampola, měla dlouhodobé zdravotní problémy

Ve věku 59 let zemřela Hana Krampolová, manželka herce Jiřího Krampola. Dlouhodobě se potýkala se zdravotními problémy.

Díky, že létáte se SpaceX. Loď Crew Dragon úspěšně dopadla do moře

Američtí astronauti Robert Behnken a Douglas Hurley úspěšně absolvovali nedělní návrat z Mezinárodní vesmírné stanice...

Šéf Pirátů Ivan Bartoš je tatínkem. Miminku dali s manželkou neobvyklé jméno

Předsedovi Pirátů Ivanu Bartošovi (40) a jeho ženě Lydii (37) se v úterý večer narodil syn. Novopečený tatínek se s...

Jaromír Jágr poprvé ukázal na sociálních sítích novou přítelkyni

Hokejista Jaromír Jágr (48) a modelka Dominika Branišová (26) už několik týdnů tvoří pár. Absolvovali spolu několik...