Západní Evropa opouští křesťanství, začíná dohánět největší neznabohy Čechy

  16:00aktualizováno  16:00
Ve Skandinávii, Beneluxu i jinde v západní Evropě prudce ubývá lidí, kteří se hlásí ke křesťanství. V centrální části a na východě kontinentu zůstává jejich zastoupení stejné nebo se naopak zvyšuje. Největší podíl ateistů má tradičně stále Česko, ukázalo srovnání institutu Pew Research Center.

Návštěva papeže Františka v Portugalsku 12.5.2017) | foto: Reuters

Podíl těch, kteří se identifikují s křesťanstvím, se v Norsku a v Belgii snížil o 28 procent. Kdysi silně katolické Španělsko vykázalo pokles o 26 procent. Stejný propad zaznamenalo i Nizozemsko. Francie má 11procentní a Německo osmiprocentní úbytek. 

Pew Research Center (PRC) ale neřeší, zda či nakolik se do změn v podílu křesťanů promítá zvyšování podílu muslimů. Hovoří o řadě důvodů „odpadlictví“ od křesťanství, z nichž krátce zmiňuje tři. 

Většina těch, kteří byli vychováni v křesťanství, ale už se k němu nehlásí, uvedla, že se postupně od náboženství odklonili. Mnozí také přestali věřit náboženské nauce a/nebo nesouhlasili s názory církve na otázky, jako jsou homosexualita a potraty. 

Fotogalerie

Zbožnost přežívá hlavně na Kavkaze, Balkáně a v Polsku. Přírůstky v podílu křesťanů se může pochlubit zejména Ukrajina (o 12 procent), Bělorusko (o 11 procent) a Rusko (o osm procent). 

Zvláštní případ představuje Česko, kde je nejvyšší procento ateistů v populaci – 66 procent. Druhé místo připadá Švédsku (60 procent) a třetí Belgii (54 procent), napsal švýcarský list Basler Zeitung

Jako nejzbožnější vyšla ze studie Arménie, kde 79 procent občanů jednoznačně věří v Boha. Druhá je Gruzie (73 procent) a třetí Bosna (66 procent). Česko skončilo na 30. místě s 13 procenty. 

Podíl obyvatel, kteří nevěří v Boha

  1. Česko 66 % 
  2. Švédsko 60 % 
  3. Belgie 54 % 
  4. Nizozemsko 53 % 
  5. Norsko 47 % 
  6. Dánsko 46 % 
  7. Estonsko 45 % 
  8. Finsko 37 % 
  9. Francie 37 % 
  10. Německo 36 %
    15. Rakousko 29 %
    16. Slovensko 27 %
    20. Rusko 15 %
    28. Polsko 8 %
    34. Gruzie 1 % 

Zdroj: PRC dle Basler Zeitung

Česko je předposlední v pořadí států podle podílu obyvatel, pro které je náboženství v životě velmi důležité. V Česku tato skupina tvoří jen sedm procent populace, v prvním Řecku 55 procent.  

Podle PRC se v Česku denně modlí devět procent obyvatel. V Rakousku a Švýcarsku osm a v poslední Británii šest. V tomto ohledu vychází Česko jako mírně religióznější než Rakousko, kde se lidé běžně zdraví Grüß Gott (pozdrav pánbůh). 

Jednoprocentní rozdíl mezi Českem a Rakouskem je však na hranici statistické chyby, takže jej nelze přeceňovat. 

Známý washingtonský institut provedl svůj výzkum v letech 2015 až 2017. Vyzpovídal téměř 56 000 lidí ze 34 zemí. Není však jasné, proč srovnání nezahrnuje všechny evropské státy. Chybí například Lucembursko, Slovinsko, Albánie a Island. 

Ve všech zkoumaných zemích se věřící hlásí hlavně ke křesťanství, ať už katolické, protestantské či ortodoxní větve. Výjimkou je Bosna, kde přibližně polovinu populace tvoří muslimové. 

Nekonzistentní křesťané i ateisté

Otevřenou otázkou zůstává pravověrnost těch, kteří se prohlašují za křesťany. PRC upozorňuje, že téměř ve všech středoevropských a východoevropských zemích se většina lidí domnívá, že jejich život je zcela či z velké části předurčen. Víru v osud lze přitom s autentickým křesťanstvím stěží sloučit.  

Kolik obyvatel jednoznačně věří v Boha

  1. Arménie 79 % 
  2. Gruzie 73 %
  3. Bosna 66 %
  4. Rumunsko 64 % 
  5. Řecko 59 %
  6. Srbsko 58 % 
  7. Chorvatsko 57 % 
  8. Moldávie 55 %
  9. Polsko 45 % 
  10. Portugalsko 44 % 
  11. Slovensko 37 %
    17. Itálie 26 %
    27. Rakousko 13 %
    30. Česko 13 %
    34. Německo 10 %

Zdroj: PRC dle Basler Zeitung

V ateističtější západní Evropě je víra v osud mnohem méně rozšířená. Například ve Švýcarsku se týká jen 28 procent lidí, poznamenal Basler Zeitung. 

Také někteří ateisté smýšlejí ne úplně konzistentně. Za příklad může posloužit Švýcarsko, kde jednoznačně věří v Boha 11 procent lidí. Jasně sekulární stát chce ale jen 54 procent Švýcarů. Až 45 procent se domnívá, že by stát měl podporovat náboženské hodnoty. A 42 procent uvedlo, že „pravý Švýcar“ musí být křesťan. 

Mimořádný český ateismus zase doprovází překvapivě velká netolerance. PRC uvedl, že jen dvanáct procent Čechů je ochotno přijmout představu, že by měli v rodině muslima. Menší procento zjistil institut jen v Arménii. Česko tak vyčnívá nejen ve srovnání se Západem, ale i na mapě střední a východní Evropy. Téměř polovině Čechů by vadil i příbuzný s židovským vyznáním. 

Ústup křesťanství bude pokračovat

Sociolog náboženství Roman Vido vidí ve studii potvrzení silné vazby mezi socio-ekonomickou a politickou modernizací a sekularizací čili oslabováním významu tradičních forem náboženství. „Přetrvávající obecné rozdíly mezi západní a východní částí Evropy lze vysvětlit skrze tuto souvislost s modernizací,“ uvedl. 

Kolik obyvatel se denně modlí

  1. Moldávie 48 % 
  2. Arménie 45 % 
  3. Rumunsko 44 % 
  4. Chorvatsko 40 %
  5. Gruzie 38 % 
  6. Portugalsko 37 % 
  7. Bosna 32 % 
  8. Slovensko 31 % 
  9. Řecko 29 % 
  10. Ukrajina 29 %
    12. Polsko 27 %
    15. Itálie 21 %
    30. Česko 9 %
    32. Rakousko 8 %
    33. Švýcarsko 8 %
    34. Británie 6 % 

Zdroj: PRC dle Basler Zeitung

Vido považuje za vysoce pravděpodobné, že trend sekularizace bude pokračovat. „Znovuoživení tradičního náboženství v jeho projevech a funkcích by vyžadovalo proměnu celé společnosti – a to nelze předpokládat,“ napsal. Očekává také, že východ Evropy se v útlumu křesťanství postupně přiblíží současné západoevropské realitě. 

Vido však zároveň zdůrazňuje, že modernizace nutně neznamená konec jakéhokoliv smyslu pro duchovní rozměr světa a věci, které člověka přesahují. „Existenciální otázky ze života nemizí, jen se mění způsob, jak je lidé uchopují a vyrovnávají se s nimi,“ poznamenal. 

Vido označil za nepravděpodobné, že by roli křesťanství převzal například islám. „Nebudou-li výrazně narušeny socio-ekonomické a politické základy evropských společností, nelze předpokládat nahrazení jedné formy tradičního náboženství jinou jeho formou,“ míní pedagog brněnské Masarykovy univerzity. 

Vido nicméně dodal, že ačkoli rozšíření islámu jako většinového náboženství v Evropě není pravděpodobné, nelze vyloučit možnost, že se nějaká islámská strana nebo hnutí stane v některé evropské zemi silným politickým aktérem s potenciálním vlivem na řízení státu (podle jiné studie PRC bude islám do konce století nejrozšířenějším náboženstvím). 

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Otec se doznal k vraždě dítěte v Pardubicích. Nebyla jiná cesta, řekl

Obviněný otec čeká u soudu na rozhodnutí o vazbě.

Čtyřicetiletý otec se doznal k vraždě svého syna, která se stala v noci na pondělí v Pardubicích. Příčinou úmrtí bylo...

Začalo to fotkou od moře. Následovaly výhrůžky a bezmoc

Ilustrační snímek

Tereze, dívce z malé vesnice, kde se všichni znají, bylo tehdy čtrnáct let. Večery zpravidla trávila u počítače. Hlavně...

Šesťačka vrazila učiteli facku, spolužáci útok podporovali a bavili se

ZŠ Za Chlumem Bílina

Fyzický útok proti jednomu z učitelů řeší od pátku vedení základní školy Za Chlumem v Bílině. Žákyně šesté třídy dala...

Česku hrozí povodně. Některé kraje zasáhne vydatný déšť

Obec Janská u České Kamenice

Česku hrozí povodně. Některé kraje zasáhne velmi vytrvalý déšť. Český hydrometeorologický ústav vydal v úterý dopoledne...

VIDEO: Já, zvrhlý pán internetu. Reportér odhalil, jak predátor loví děti

Redaktoři MF DNES s pomocí figurantky nachytali sexuálního predátora. (13....

Říká si „Zralý chlapák“ nebo také „Zvrhlý pán“. Je mu padesát, je rozvedený, žije sám a na internetu oslovuje nezletilé...

Další z rubriky

V moskevském metru uvázly soupravy, v tunelu zůstalo přes tisíc lidí

Moskevské metro

Přes tisíc lidí zůstalo v úterý večer uvězněno v tunelu moskevského metra. Tři soupravy se podle moskevského rozhlasu z...

Letadlo v Bratislavě přistávalo na dráhu, kde startoval jiný stroj

Letiště M. R. Štefánika, Bratislava

Slovenské úřady vyšetřují pondělní událost, kdy na bratislavském letišti přistávalo letadlo na dráhu, kde startoval...

Ochranu hranice s Mexikem posílí letištní personál, rozhodl Bílý dům

Trump nařídil přísnější kontroly na mexické hranici. Doprava zkolabovala

Posílit ochranu jižní hranice s Mexikem několika stovkami pracovníků Úřadu pro bezpečnost v dopravě se ve středu...

Najdete na iDNES.cz