Od 11. do 22. listopadu proběhne v ázerbájdžánském Baku 29. konference OSN o změně klimatu, známá jako COP29. Tato každoroční událost poskytuje zásadní příležitost pro globální spolupráci v oblasti klimatické akce. Letos bude kladen důraz na zajištění financí pro rozvojové země, které jsou klíčové pro realizaci opatření proti změně klimatu. Konference přivítá 40 až 50 tisíc účastníků, včetně zástupců vlád, diplomatů, odborníků, novinářů, aktivistů a představitelů původních obyvatel.
Evropský parlament se však usnesl, že Ázerbájdžán by vzhledem k porušování lidských práv neměl být hostitelskou zemí konference. V říjnovém prohlášení poukazuje na stále silnější represe vůči kritikům prezidenta Ilhama Alijeva a jeho režimu. Podle údajů nevládních organizací je v zemi více než 300 politických vězňů a úřady omezují prostor pro občanskou společnost a kritické hlasy. Europoslanci apelují na představitele EU, aby na COP29 upozornili ázerbájdžánské vládní činitele na stav lidských práv v zemi a vyzvali k propuštění politických vězňů.
Českou delegaci na konferenci povede ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL), což potvrdil český velvyslanec v Ázerbájdžánu Milan Sedláček při setkání s předsedkyní ázerbájdžánského národního shromáždění Sahibou Gafarovou. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová také navštívila letos Ázerbájdžán a Arménii s cílem podpořit mír v Jižním Kavkaze.
„Podpora lidských práv je jedním z pilířů české zahraniční politiky. Situaci lidských práv v Ázerbájdžánu dlouhodobě sledujeme a věnujeme se jí ve spolupráci s mezinárodními partnery. COP29 se ovšem bude zabývat problematikou klimatu,“ uvedla tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.
Ve volbách v Ázerbájdžánu zvítězila vládní strana, vyplývá z předběžných výsledků |
„Pokud bychom jednali jen s demokratickými zeměmi, nemáme v pondělí odpoledne s kým jednat. Účast na jednání v problematické zemi neznamená, že schvalujeme porušování lidských práv,“ uvedl pro iDNES.cz europoslanec Tomáš Zdechovský.
Nominant na Nobelovu cenu míru Ruben Vardanyan.
V září 2023 Ázerbájdžán zahájil vojenskou operaci, rychle ovládl Náhorní Karabach a začal páchat násilí na arménské populaci, včetně masových zatýkaní a porušování lidských práv. Mezi nejvýznamnější politické vězně patří arménský podnikatel, filantrop a nominant na Nobelovu cenu míru Ruben Vardanyan.
Jedním z jeho filantropických projektů je mezinárodní humanitární cena „Aurora“, která oceňuje jednotlivce za záchranu životů a pomoc potřebným. Výherce obdrží prostředky na pokračování charitativní práce.
Vardanyan také financoval mezinárodní školu v Dilijanu, která je součástí vzdělávacího hnutí United World Colleges (UWC). V Náhorním Karabachu působil jako státní ministr, kam se přestěhoval v roce 2022 poté, co se vzdal ruského občanství a přestěhoval se do Náhorního Karabachu, aby byl se svým lidem v těžké době.
V září loňského roku byl však při snaze vrátit se zpět do Arménie zatčen a již více než rok je vězněn bez přístupu ke svým právním zástupcům a konkrétního data soudu, který by měl rozhodnout o jeho dalším osudu. V dubnu tohoto roku se Vardanyan rozhodl začít držet hladovku jako protest proti politicky motivovanému stíhání jeho osoby a dalších arménských vězňů.
Jako odvetu byl Vardanyan přesunut do trestní cely, kterou nesměl opustit po celou dobu hladovky. Neustále na něj mířila zapnutá světla, trpěl nedostatkem spánku a vyčerpáním. Současně byl nucen dlouhé hodiny stát. Na více než dva dny byl zbaven pitné vody. Bylo mu zakázáno umýt se nebo si vyměnit oblečení, nedostal toaletní papír a musel spát na špinavé matraci. Během hladovky ho nemohla navštívit ani jeho rodina, ani právníci.
Tato zoufalá snaha trvala dvacet dní, než se jeho rodině nakonec podařilo přimět ho k ukončení hladovky, s ohledem na jeho vážný zdravotní stav. Tento způsob zacházení porušuje závazky Ázerbájdžánu podle Úmluvy proti mučení, stejně jako podle pravidel OSN pro zacházení s vězni.
V červnu tohoto roku podali Vardanyanovi právníci stížnost zvláštnímu zpravodaji OSN pro otázky mučení, aby odsoudil špatné zacházení, které mu byla Ázerbájdžánem způsobena. Podle ázerbájdžánských médií podal Vardanyan odvolání s žádostí o zrušení rozhodnutí o vazbě. Soud však jeho žádost shledal neopodstatněnou a 18. října mu prodloužil vazbu.
Vzhledem k Rubenově etnické příslušnosti, jeho postavení vysokého představitele vlády, jeho otevřené kritice postupu Ázerbájdžánu vůči Náhornímu Karabachu a jejím obyvatelům, čelí Vardanyan bezprostřednímu nebezpečí dalšího mučení a nelidského zacházení. Především z důvodu, že byl zadržen ázerbájdžánskou státní bezpečnostní službou, která je známá svými praktikami mučení etnických Arménů.
