1 Kdy začal chaos v Jemenu?
Možná lepší otázka by zněla, jestli na jihu Arabského poloostrova byl vůbec někdy klid. Na území dnešního Jemenu existovaly ještě před pětadvaceti lety dva státy - na jihu Lidově demokratická republika Jemen a na severu Jemenská arabská republika. Obě země se opakovaně dostávaly do konfliktu kvůli vzájemným hranicím, v květnu 1990 se ale spojily a vznikl současný Jemen.
Ne všichni Jemenci sjednocení přivítali s nadšením. Obzvláště obyvatelé jihu, kde se nachází většina surovinových zásob této nejchudší arabské země. Zisky se ale od sjednocení přerozdělují v hlavním městě Sanaa, z čeho profitují především kmeny napojené na centrální vládu.
Spory vyústily v roce 1994 v občanskou válku a jih dokonce v květnu téhož roku proklamoval nezávislost, ale mezinárodní společenství ji neuznalo. Prezident Alí Abdalláh Sálih, který byl od roku 1978 prezidentem Severního Jemenu a pak se postavil do čela sjednocené země, vyhlásil výjimečný stav a povstalce potlačil.
Na pokraj další občanské války se Jemen dostal v roce 2011 v průběhu arabského jara. Jemenci v ulicích ukázali svoji nespokojenost s nezaměstnaností, ekonomickými problémy, korupcí a žádali rezignaci Sáliha, který hodlal zavést dědičnost prezidentského úřadu.
Sálih rezignaci více než půl roku odmítal, rezignoval až v listopadu 2011, kdy mu parlament přes protesty veřejnosti slíbil beztrestnost. Do čela země se posunul dosavadní viceprezident Abdar Rabbú Mansúr Hádí (více zde).
Současný chaos v zemi vypukl v září loňského roku, kdy Sanaa obsadili šíitští povstalci ze severu země (tzv. Hútíovci). Hádí na jejich nátlak odvolal vládu, povstalcům to však nestačilo a počátkem tohoto roku zaútočili na vládní budovy (více zde).
Hádí prchl do jihojemenského Adenu, po vypuknutí bojů v Adenu prezident i vládní představitelé našli azyl v Rijádu (více zde). Minulý týden začala na šíitské povstalce útočit letadla arabské koalice vedené Saúdskou Arábií.
Saúdská armáda útočí na cíle v Jemenu (2. dubna 2015):
2 Kdo je kdo v konfliktu?
Hútíovci své jméno odvozují od Husajna Badra ad-Dína al-Hútíi. Ten vedl jejich povstání v roce 2004, kdy chtěl získat autonomii pro provincii Saada. Jemenská armáda al-Hútího zabila a jeho rodina pak vedla dalších pět povstání, než v roce 2010 podepsala s vládou příměří. Při bojích v Saadě své domovy opustily stovky tisíc lidí.
Vývoj v JemenuÚTOK: Islámský stát zabil 137 lidí v mešitách ADEN: Přestřelka na letišti ÚTOK: Saúdská Arábie zahájila nálety ŽÁDOST: Přejeme si intervenci ZÁKLADNA: Povstalci obsadili základnu elitních sil VELVYSLANECTVÍ: Stahují se západní diplomaté PREZIDENT: Vzal zpět rezignaci PALÁC: Rabující povstalci CHAOS: Sanaa obsadili Hútíovci |
Hútíovci, jejichž organizace je někdy označována jako Ansár Alláh (Přívrženci Boha), jsou vyznavači větve šíitského islámu, takzvané zajdíji. V Jemenu zajdíjovci tvoří až třetinu obyvatel. Severnímu Jemenu vládli až do roku 1962.
V současné době je podporují vojáci věrní bývalému prezidentovi Sálihovi. Je však nepravděpodobné, že by se spolu tyto dvě skupiny dokázaly v době míru domluvit.
Na druhé straně stojí vojáci oddaní prezidentovi Hádímu, jehož věrní pocházejí především z Adenu a okolí.
Nesmíme zapomínat, že jemenská společnost je silně kmenová. Mezi oběma znepřátelenými stranami proto stojí celá řada kmenů, které v minulosti někdy vládu podporovaly, ale jindy zase ne. Ani v době relativní stability se nedalo říci, že centrální vláda v Saná ovládá celou zemi.
3 Proč se svět obává chaosu v Jemenu?
Země ovládané chaosem se stávají živnou půdou terorismu. Stačí si vzpomenout na Somálsko či občanskou válkou zmítanou Sýrii. V Jemenu navíc působí organizace al-Káida na Arabském poloostrově (AQAP), kterou mnozí odborníci považují za nejnebezpečnější odnož teroristické sítě. Právě tito islamisté se v lednu přihlásili k útoku na francouzský satirický časopis Charlie Hebdo (více o AQAP zde).
Pokud v Jemenu naplno propukne občanská válka, může to ohrozit celosvětový trh s ropou. Jemen se nachází u průlivu Báb-al-Mandab, kterým proplouvají lodě do Rudého moře a dále do Suezkého průplavu. Denně se tudy přepraví necelé čtyři miliony barelů ropy. Ohrožena by tak celkově mohla být doprava v Suezu, kterým denně propluje padesát lodí (o významu Suezského průplavu se dočtete zde).
4 Kdo podporuje uprchlého prezidenta a kdo Hútíovce?
Angažmá jednotlivých muslimských zemí v jemenském konfliktu se do jisté míry odvíjí od starého islámského schizmatu. Na straně uprchlého prezidenta Hádího stojí sunnitské státy, na straně Hútíovců šíitský režim v Íránu.
Saúdský velvyslanec v USA Ádil al-Džubajr oznámil, že do vzdušné operace proti Hútíovcům se zapojilo deset států, odmítl je však specifikovat. K akci se oficiálně hlásí Egypt, podle stanice al-Arabíja jsou v koalici zastoupeny Maroko, Jordánsko, Súdán, Kuvajt, Katar, Bahrajn a Spojené arabské emiráty.
Desátý člen koalice zůstává otázkou, spekuluje se však o Pákistánu. Na tiskové konferenci spojenecké koalice se objevila i pákistánská vlajka, ozbrojené síly Islámábádu se však do akce oficiálně nezapojily. Pákistán je dlouhodobý spojenec saúdské monarchie a je tedy pravděpodobné, že akci podpoří. Spekuluje se i o turecké technické podpoře.
Why Did #Saudis Put Up Pakistani Flag in Press Conference for War Updates When We Haven't Joined Coalition? #Yemen pic.twitter.com/jDLiCfPLxv
Západní státy se do akce nezapojily, Washington však akci arabské koalice poskytuje logistickou a zpravodajskou podporu. Američané jemenskou vládu dlouhodobě podporovali v boji proti AQAP a v zemi měli základnu bezpilotních letadel, kterými podnikali údery na pozice teroristů. Po eskalaci násilí USA nejprve uzavřely své velvyslanectví v Sanaa (více zde), později stáhly i své elitní vojáky (více zde).
Šíitským povstalcům klíčovou podporu poskytuje Írán. Podporuje je nejen finančně, Hútíovci podle agentury Reuters získali výcvik a zbraně právě od íránské armády. V Jemenu údajně působí i íránští vojenští poradci. Teherán odmítá, že by do Jemenu vysílal zbraně či finance, o íránském zapojení v konfliktu jsou však přesvědčeny i západní státy a Saúdská Arábie.
5 Jaké jsou možné scénáře?
Saúdská armáda se pravděpodobně připravuje na pozemní ofenzivu, v současné chvíli stojí na hranicích s Jemenem. Mluvčí armády uvedl, že pozemní ofenziva přijde, až nálety Hútíovce dostatečně oslabí. Analytici se obávají, že saúdskoarabská invaze by mohla Írán vyprovokovat k přímému vojenskému angažmá. Pak by jemenská válka mohla přerůst do konfliktu ohromných rozměrů.
Klíčovou je otázka, zda vojáci bývalého prezidenta Sáliha budou Hútíovce nadále podporovat. V opačném případě budou podle zasvěcených zdrojů šíitští povstalci rychle poraženi. Lze se však domnívat, že Hútíovci by se v budoucnu se Sálihem jen neradi dělili o moc.
Soudružnost Jemenu se zdá být ohrožena, ale to už byla i v minulosti. Podle týdeníku The Economist je možné, že se obě strany konfliktu v budoucnu dokážou dohodnout, nicméně předtím bude prolito mnoho krve. Jen za poslední týden v Jemenu zemřelo přes pět set lidí.
Mapa Jemenu
