USA mají o Grónsko zájem už 150 let. Prvně ho chtěly, když kupovaly Aljašku

  • 152
Dánské království odolává nabídkám na prodej Grónska Spojeným státům minimálně už od roku 1946. I předtím se však v amerických kuloárech o této možnosti debatovalo, jen se nakonec nepředložila Dánům. Ti by zřejmě stejně odmítli, stejně jako to udělali vždy potom. Naposledy svůj nezájem projevili před prezidentem Donaldem Trumpem.

Trumpova myšlenka koupit Grónsko není nová. Už v roce 1867 ji nadhodil kabinet prezidenta Andrewa Johnsona, který zvažoval také nákup Islandu. Podle agentury Bloomberg vycházel z předpokladu, že ziskem obou ostrovů USA obklopí Kanadu a časem ji tak přiměje k tomu, aby se ke Státům připojila.

Ani k jednomu se však Johnson nedostal a Dánskému království tak žádná oficiální nabídka nepřišla. Ale nápad rozšířit americká území z mysli dalších vlád nevymizel a o necelých osmdesát let později se objevil znovu.

Tehdejší prezident Harry Truman si podle agentury AP dokonce pohrával s myšlenkou, že by vyměnil Aljašku za nejvýznamnější části Grónska. 

Nakonec ji zavrhl, ovšem v roce 1946 od něj Dánové dostali konkrétní nabídku: „Dejte nám Grónsko a my vám za něj vyplatíme 100 milionů dolarů ve zlatě.“ Nepochodil.

Enormní zájem Američanů o největší ostrov světa – kromě samostatného světadílu Austrálie – v té době plynul nejen z tamní hojnosti ryb a nerostných surovin včetně zinku, mědi či želené rudy, ale i z jeho polohy. Ta byla pro Spojené státy klíčová. 

Studená válka důležitost Grónska ještě zvýšila

V době počínající studené války mezi USA a Sovětským svazem se „prakticky všichni členové“ náčelnického štábu v Pentagonu shodovali, že je ostrov „nepostradatelný pro bezpečnost Spojených států“. Zatímco pro Dánsko je bezcenný, říkali si.

„Lidé už zapomněli, jak byla místa jako Grónsko za studené války důležitá,“ říká pro americký deník The Washington Post (WP) také Ronald E. Doel, profesor historie z Floridské státní univerzity a spoluautor knihy o Grónsku v době napětí mezi Západem a sovětským blokem.

Trump by opravdu rád koupil Grónsko, nejde jenom o nejapný žert

Urgentní potřebu mít své bombardéry v doletové vzdálenosti od Sovětského svazu nakonec Američané vyřešili, aniž by museli kupovat nová území. V roce 1951 s Dány uzavřeli obrannou dohodu, díky které v Grónsku postavili vojenskou základnu Thule. 

Dánská vláda kvůli tomu nechala přestěhovat domorodou komunitu Inughuitů, grónských Inuitů. Ti na cestu dostali deky, stany a přání všeho nejlepšího v Novém Thule, píše historik v knize How To Hide an Empire: A History of the Greater United States

Názory místních na prodej Grónska ostatně americké prezidenty nikdy příliš nezajímaly, minimálně se o nich historické dokumenty nezmiňují. Ty z 40. let minulého století připomínají jen šest stovek Dánů, kteří v té době na ostrově žili. Dnes Grónsko obývá zhruba 55 tisíc lidí, z toho většina jsou Inuité.

Na politické úrovni se pak idea připojení Grónska k USA objevila ještě v 70. letech, kdy ji údajně navrhl tehdejší viceprezident Nelson Rockefeller. A nyní s ní znovu přišel Trump. Stejně jako v minulosti, i teď je odpověď Dánů odmítavá

„Myšlenka, že by Dánsko prodalo padesát tisíc občanů Spojeným státům, je naprosto směšná,“ poznamenal například Soren Espersen z Dánské lidové strany. Se slovy, že „jsou otevření byznysu, ale na prodej nejsou“ nabídku odmítla i grónská autonomní vláda.

Trump mezitím na Twitteru žertem slibuje, že v Grónsku nepostaví svou Trump Tower:

Historie nákupů: Louisiana, Florida, Aljaška, Panenské ostrovy

V minulosti se však jedna územní transakce mezi USA a Dánskem přece jen uskutečnila. V roce 1917 se království za 25 milionů dolarů ve zlatě vzdalo své kolonie v jižní části karibských Panenských ostrovů. Z Dánské Západní Indie se tak staly Americké Panenské ostrovy.

Podle BBC to bylo naposledy, kdy Spojené státy expandovaly. O století dříve však byly takové nákupy častější. Roku 1803 se americké území rozšířilo o Louisianu, kterou Státům za 15 milionů dolarů prodala Francie. Od Španělska zase Američané získali Floridu díky Adamsově-Onísově smlouvě. 

Nejhorší obchod století. Rusko muselo USA uplatit, aby koupily Aljašku

Ta vznikla v roce 1819, kvůli sporům však začala platit až o dva roky později. A v roce 1867, tedy ve stejné době, kdy Johnson poprvé zvažoval koupi Grónska, Spojené státy převzaly zmiňovanou Aljašku. Za 7 milionů dolarů jim ji prodali Rusové a pak toho litovali

Od karibské transakce tradice nákupů území postupně uvadala. „Myslím si, že je to částečně proto, že dnes už národy dostanou to, co chtějí, aniž by musely rozšiřovat svá svrchovaná území. A také proto, že dnes už si prostě nemůžete vyměňovat lidi jako dobytek,“ míní podle BBC profesor práva Joseph Blocher z americké Dukeovy univerzity.

„Přímý prodej Grónska by musely schválit Spojené státy, Dánsko i grónský lid. A šance, že by k tomu došlo, jsou mizivě malé,“ dodává.

Grónsko

Grónsko

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video