Přelet bombardérů v blízkosti japonského vzdušného prostoru označil ministr obrany Nobuo Kiši za pravděpodobnou provokaci ze strany Moskvy a Pekingu.
Deník The New York Times s odvoláním na nejmenované americké a jihokorejské činitele uvádí, že Čína a Rusko dnes uspořádaly první společné vojenské cvičení od ruské invaze na Ukrajinu. Podle informací listu Financial Times nad Japonským mořem přelétaly bombardéry schopné nést jaderné hlavice. Nejmenovaný americký představitel médiím sdělil, že událost ukazuje hloubku spolupráce mezi Moskvou a Pekingem.
Neměnit status quo, přeje si aliance Quad
Lídři zemí aliance Quad se na summitu shodli na tom, že nebudou tolerovat silovou změnu statu quo, tedy stávající mezinárodní situace, v žádném regionu, zvláště ne v Asii a Tichomoří. Během jednání zazněla silná slova na adresu Ruska v souvislosti s jeho invazí na Ukrajinu.
Americký prezident Joe Biden znovu invazi odsoudil a zároveň vyzdvihl potřebu pomoci napadené zemi. „Ocitli jsme se v temných časech naší společné historie,“ řekl Biden. „Je to víc než jen evropský problém, je to světový problém,“ dodal prezident.
„Ruský jednostranný, protiprávní, nemorální útok na ukrajinský lid je pobuřující a zvěrstva páchaná na nevinných civilistech jsou něčím, co jsme ve 21. století nečekali,“ uvedl nový předseda australské vlády Anthony Albanese.
„Ruská invaze na Ukrajinu porušuje základní principy mezinárodního pořádku. Shodli jsme se, že jednostranné snahy změnit status quo silou nebudou nikdy nikde tolerovány, především pak ne v indicko-pacifickém regionu,“ prohlásil japonský premiér Fumio Kišida.
Indie se kritice Ruska vyhnula
Tématu války na Ukrajině se naopak vyhnul indický premiér Naréndra Módí, jehož vlast dosud ruskou invazi neodsoudila. Módí si pro svou řeč vybral téma „vzájemné spolupráce“ a připomněl úspěchy, které přinesla při řešení pandemie covidu.
Vzhledem k neshodám s Indií závěrečné prohlášení summitu nakonec neobsahuje žádnou zmínku o Rusku ani o Číně, jejíž rozpínavost země regionu znepokojuje. Společné komuniké nicméně kritizuje „militarizaci sporných oblastí a nebezpečné využívání lodí pobřežní stráže a námořních milicí, jehož cílem je narušit ostatním zemím čerpání mořských zdrojů“. Za tyto aktivity je opakovaně kritizován právě Peking, píše agentura AFP.
Znervózňují čínské aktivity v Pacifiku
Země v oblasti si rovněž dělají obavy kvůli snahám Pekingu navazovat spojenectví s pacifickými státy. Čína nedávno uzavřela bezpečnostní dohodu se Šalamounovými ostrovy a podle některých médií by mohla podobný krok učinit i v případě Vanuatu, Samoy, Tongy či Kiribati.
Státy aliance Quad dnes oznámily, že do infrastrukturních projektů v Asii a Tichomoří plánují v příštích pěti letech investovat nejméně 50 miliard dolarů.
V centru pozornosti summitu byla podle Reuters také otázka Tchaj-wanu, který Čína považuje za svou provincii a hrozí mu ozbrojeným zásahem, pokud by vyhlásil nezávislost. Americký prezident Joe Biden totiž na pondělní tiskové konferenci s japonským premiérem Kišidou prohlásil, že Spojené státy by byly v případě útoku na ostrov ochotny vojensky zasáhnout.
Později nicméně uvedl, že se nejedná o změnu politiky jedné Číny, kterou USA respektují a podle níž je Tchaj-wan součástí Číny. „Tato politika se nezměnila,“ zopakoval dnes Biden.
