Agentura AFP nemohla informace deníku nezávisle potvrdit a Spolková zpravodajská služba (BND) na její žádost o komentář dosud nereagovala.
Podle Die Welt se několik set ruských vojáků na konci loňského roku účastnilo výcvikových programů Čínské lidové osvobozenecké armády (PLA) na šesti různých vojenských základnách v Číně.
Programy se týkaly používání bezpilotních systémů, elektronických protiopatření proti dronům a moderních bojových simulací. Účastníci měli různé hodnosti i věk a někteří z nich patřili k ruské elitní jednotce Rubicon, která se specializuje na bezpilotní letouny. Po absolvování výcviku se desítky z nich na počátku letošního roku zúčastnily bojů na Ukrajině. Někteří z nich zastávali i velitelské pozice.
Si přivítal Putina přehlídkou, mávátky a salvou. Na plynovod ale zatím nekývl |
Rusko podle deníku loni naopak tajně vycvičilo asi 600 čínských vojáků – a to hlavně v oblastech obrněných jednotek, dělostřelectva, ženistů a protivzdušné obrany. Moskva a Peking si rovněž vyměnily informace o zbraních západní výroby používaných na Ukrajině, zejména o raketometu Himars nebo protileteckých systémech Patriot dodávaných Spojenými státy, píše list.
„Všechno, co Rusku umožňuje pokračovat v této agresivní válce proti Ukrajině, představuje hrozbu pro evropskou bezpečnost a pro naši bezpečnost v Německu. Rozhodující a rostoucí čínská podpora ruské invaze se tedy týká i naší bezpečnosti,“ řekl na tiskové konferenci mluvčí německého ministerstva zahraničních věcí, který však zprávu deníku nepotvrdil ani nevyvrátil.
„Informace Die Welt odpovídají vývoji, který jsme mohli pozorovat v posledních letech. Od začátku války na Ukrajině v roce 2022 lze pozorovat stále užší spolupráci mezi Moskvou a Pekingem, a to jak ve vojenské, tak i ekonomické oblasti,“ uvedl pro deník Handelsblatt předseda kontrolního výboru pro tajné služby v německém Spolkovém sněmu Marc Henrichmann.
Putin to nedokázal, ať nám školu postaví Si. Rusové ve videu prosí Čínu o pomoc |
Ruský prezident Vladimir Putin na úterním setkání se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem řekl, že vztahy mezi jejich zeměmi dosáhly bezprecedentní úrovně a dále se rozvíjejí. Se Siem podepsal dvě desítky dokumentů, včetně společného prohlášení o komplexním strategickém partnerství.
Zástupci Číny tvrdí, že země je v rusko-ukrajinském konfliktu neutrální. Čína přitom představuje největšího odběratele ruských fosilních paliv, včetně ropy, čímž podle médií přispívá k financování války na Ukrajině.
