Zemětřesení udeřilo 12. května 2008 ve 14:28. Li Yingxia v tu chvíli odpočívala doma, když se podlaha začal třást a lidé venku začali křičet. Yingxia si pamatuje, že stačilo jen pár sekund na to, aby se jí změnil celý její život.
„Nevěděla jsem, co se děje, protože jsem nikdy nic takového předtím nezažila. Můj bývalý manžel mě najednou chytl za ruku a začali jsme utíkat. Jenže pak nás to pohřbilo,“ řekla stanici CNN.
Její dům se nacházel v Dujiangyan, jednom z měst nejblíže epicentru zemětřesení, které bylo tak silné, že otřesy byly cítit i v patnáct set kilometrů vzdáleném hlavním městě Pekingu. V sutinách domu byla Yingxia uvězněné více než deset hodin. Přišla o obě nohy.
I po deseti letech je to pro ni bolestivé téma. Právě podstoupila poslední operaci nohou a stále má tři ocelové kolíky v obličeji. „Zemětřesení je něco, na co nikdy nezapomeneš,“ říká.
S’-čchuanské zemětřeseníOtřesy o síle 7,8 až 8,0 poničily několik měst. Počet obětí se různí – zatímco některá média mluví o 60 tisíc, jiná uvádějí až 90 tisíc mrtvých. Dalších 400 tisíc lidí utrpělo zranění a pět milionů přišlo o domov. |
Rodiče naléhali na vládu zbytečně
Jedním z důvodů, proč před deseti lety přišlo o život tolik lidí, byly levnější a méně kvalitní stavební metody, které tehdejší vláda využila na výstavbu budov. Otřesy srovnaly se zemí celá města a vesnice. V troskách skončila také řada škol, dokonce v oblastech, kde zemětřesení jinak větší škody nezpůsobilo. To vyvolalo silnou vlnu kritiky, podle níž byly školy postaveny z nekvalitních, ošizených materiálů či podle špatných plánů.
V průběhu let byly ovšem veškeré stížnosti umlčeny a nebyly povoleny žádné soudní případy. V roce 2009 tehdejší viceguvernér S-čchuanu Wei Hong uvedl, že za rozsáhlé škody může „síla a intenzita zemětřesení“. Podle organizace Amnesty International bylo v roce 2009 zadrženo několik rodičů, kteří se snažili zjistit, proč jejichž děti zemřely ve školách při zemětřesení.Nekvalitně postavené budovy připravily o život tisíce žáků. Když zemětřesení udeřilo, byly ty nejmladší oběti otřesů ještě ve školních lavicích. Podle čínské vlády zabilo zemětřesení nejméně pět tisíc studentů. Podle UNICEF zasáhlo zemětřesení přibližně dvanáct tisíc škol napříč celou provincií.
Města zamrzlá v čase
Poničené domy a ruiny dodnes připomínají tragédii. Jejich trosky jsou obrostlé keři a plevelem. Na místě jakoby se zastavil čas. Některé školní budovy jsou ve stejném stavu, v jakém je studenti s učiteli opustili. Na školních lavicích pomalu hnijí učebnice, které si zřejmě jejich původní vlastníci už nikdy nepřečtou. Značky v čínštině, angličtině, japonštině, korejštině a francouzštině vyzývají návštěvníky zdevastovaných měst, aby byli ustiví a nechali mrtvé odpočívat v klidu.
Ne všichni ovšem rozpadlá a zničená města opustili. Jedním z těch, kdo zůstali ve svém starém domě, je i Chen Mingyou, 73letý muž, který na rozdíl od své dcery zemětřesení přežil. Původní dům opravil tak, aby splňoval nové bezpečnostní normy. „Jsem zvyklý na starý dům, do nového se vracím, jen když mě přijede navštívit můj syn s vnukem,“ řekl Reuters.
Vláda v provincii se snaží vrátit do poničených oblastí život. Podporuje vesničany, kteří se snaží přivést turisty, stará se i o ty, kteří zemětřesení přežili. Nově vybudovaná města pro ně vznikla jen pouhých třicet kilometrů od těch starých.
Nicméně i v nich panují problémy. Obyvatelé si stěžují, že nová města nemají dostatek obchodů nebo pracovních příležitostí, takže mnoho lidí odchází za prací jinam. Ti, kteří zůstali, říkají, že jejich nové byty jsou daleko menší než staré domy.
Archivní video z roku 2008:
„Den díkůvzdání“
Letošní desáté výročí katastrofy chtěla čínská komunistická vláda pojmout v optimistickém duchu. Média zaplavily pozitivní články upozorňující na stavební boom a příběhy přeživších. Některé články informovaly i o tom, jak tragédie vyvolala v zemi vlnu solidarity.
Politici z oblasti Wenchuan, která byla zemětřesením nejvíce zasažená, označili výročí jako „Den díkůvzdání“, uvedla státní tisková agentura Xinhua. Část veřejnosti však takové označení považuje za nevhodné a obviňuje vládu, že se snaží skrýt hluboké jizvy, které zemětřesení na regionu zanechalo.
Podle The New York Times se největší nevole zvedla na internetu. „Každý ví, že zemětřesení v tento den zabilo desítky tisíc lidí, a přesto to označujete jako ‚Den díkůvzdání‘. Za co děkujeme?“ píší kritici, kteří uvítali raději pietní označení jako „Den památky“ nebo „Den obětí zemětřesení“.
Mezi ně patří i Zhen Haiyang, kterému je nyní 27 let. V době zemětřesení byl ve škole, kde zůstal po zemětřesení uvězněn přes 22 hodin. Nakonec ho zachránili, ale přišel o nohy.
„Stále jsem smutný, když na to vzpomínám, ale nyní se mi vede dobře. Mnoho lidí a organizací mi po tom neštěstí pomohlo,“ říká Zheng, který pracuje pro internetovou společnost v Chengdu, hlavním městě provincie. „Je to platforma, která poskytuje služby zdravotně postiženým osobám,“ dodává.
Bezpečnější školy, pevnější budovy
Zemětřesení s sebou přineslo i změny k lepšímu. Téměř pět milionů lidí bez domova a všeobecná kritika přiměli vládu investovat do bezpečnostních opatření pro prevenci podobné katastrofy.
„Od tragédie v S-čchuanu došlo v Číně k obrovskému pokroku,“ uvedla Loretta Hieber Girardetová, šéfka asijského a tichomořského úřadu OSN pro snižování rizika katastrof (UNISDR). Dodala, že Čína přijala taková opatření, která mají tak velkým ztrátám na životech do budoucna zabránit.
„Vzhledem k tomu, že zemětřesení v S-čchuanu zničilo kolem 1,5 milionu domácností a tisíce škol, přijala vláda přisnější prosazování stavebních předpisů a dodržování bezpečnostních zásad ve školách,“ uvedla Girardetová.
Když se ujal moci v roce 2012 prezident Si Ťin-pching, slíbil mimo jiné, že bude bojovat proti korupci, která stála za nekvalitně postavenými domy.
Během posledních padesáti let zaznamenala Čína v průměru tři zemětřesení za rok, při nichž podle UNISDR zemřelo 380 tisíc lidí a 75 milionů lidí přišlo o domov.
