Čínská armáda na přehlídce ukázala raketu dlouhého doletu JL-1, kterou je možné odpalovat ze vzduchu. Taková střela jí doposud chyběla. Spolu s mezikontinentální balistickou raketou JL-3 odpalovanou z ponorky a pozemními mezikontinentálními střelami DF-61 a DF-31 doplňuje čínskou jadernou triádu.
Čína tak poprvé představila pospolu své vzdušné, pozemní a podmořské síly. Tamní média to označují za „strategické eso“ k zajištění bezpečnosti země.
 |
Bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza upozorňuje zvláštně na raketu DF-61. „Jde o novinku ve výzbroji čínské lidové armády. Má impozantní dosah před 10 tisíc kilometrů. Čína si v poslední době dokázala osvojit technologii vícečetných nezávisle naváděných hlavic, v některých případech je jich na raketě až deset. Může tedy zasáhnout víc cílů,“ řekl portálu iDNES.cz.
Zabijáci amerických základen, lodí a satelitů
Portál China Daily podotýká, že JL-1, JL-3, DF-31 BJ a DF-61 před svým představením podléhaly utajení. Podobně je tomu i u raket DF-5C a DF-26D. DF-26D je protilodní balistická střela, nová varianta rakety DF-26 přezdívaná „zabiják Guamu“, s odkazem na tichomořský ostrov, který hostí americkou základnu. Má mít dosah 5 000 kilometrů.
Spolu s YJ-21 a DF-17 se DF-26D řadí mezi hypersonické střely, jež podle čínských médií mají bojové schopnosti schopné fungovat za „každého počasí“. Jejich účelem je prolomit takzvané ostrovní řetězce a proniknout i obranou letadlových lodí.
OBRAZEM: Pohledné vojačky i jaderné zbraně. Si ukázal světu sílu čínské armády |
Podle bezpečnostního analytika Lukáše Visingra jsou hypersonické zbraně „asymetrickou reakcí“ na sílu amerického námořnictva. Čína podle něj postupuje stejně jako svého času Sovětský svaz, který nebyl schopen vybudovat námořnictvo stejné úrovni a místo toho vyvíjel protilodní střely, které předstihovaly i ty americké.
Analytik dodává, že právě v oblasti hypersonických střel Číňané už předstihli USA. „Američané zatím žádnou hypersonickou zbraň v operační službě schopnou boje nemají. Mají jen několik projektů. Zdá se, že naopak Číňané jich už několik schopných boje mají. Například raketa DF-17, která byla už na minulé přehlídce v roce 2019,“ řekl Visingr portálu iDNES.cz.
Čínský státní deník Global Times se ve své anglické verzi nadšeně rozplývá nad DF-5C, modifikovanou verzí čínské první mezikontinentální balistické střely DF-5. Tvrdí, že s doletem přes 20 tisíc kilometrů má „v dosahu celý svět“ a „je neustále ve střehu, aby účinně odstrašila, zabránila silou válkám a pomohla stabilizovat svět“. Má být též schopna zasáhnout až deset cílů.
Bříza nicméně podotýká, že doletem přes 20 tisíc kilometrů neoplývají ani balistické rakety USA a Ruska. Podle něj nepřesahuje jejich schopnosti, přesto Čínu řadí do elitního klubu zemí s raketami dlouhého dosahu.
Visingr uvádí, že raketa skutečně může mít velký dosah a to díky takzvanému FOBS (fractional orbital bombardment system -frakční orbitální bombardovací systém). „Je to způsob dosažení globálního doletu tím, že namísto po klasické balistické křivce se pošle hlavice na oběžnou dráhu,“ vysvětluje. Podle něj DF-5C pravděpodobně pracuje na tomto principu. „Má globální dosah, protože hlavice z oběžné dráhy může zasáhnout jakékoliv místo na zemi.“
Prvně k vidění byly též protiraketové obranné systémy HQ-11, HQ-20, HQ-22A, HQ-9C, HQ-19, HQ-29. Ten poslední je nazýván „lovec satelitů“, protože je určený k vesmírnému boji.
Lasery jako reakce na drony
Mimo rakety Čína ukázala i svůj nový „neviditelný“ dron GJ-11, přezdívaný „věrný parťák“, protože je schopen doprovázet letadla a pomáhat jim při bojových operacích. Veřejnost mohla taky poprvé zahlédnout podmořský dron AJX-002. Čínský bezpečnostní analytik Paj Meng-čchen podle portálu South China Morning Post uvedl, že Čína se jím snaží reagovat na hrozby, jaké ukázal ukrajinský útok na plynovod Nord Stream.
Jinou novinkou byl palubní laser LY-1. Čína vyvíjí laserové zbraně proti bezpilotním letounům, LY-1 ale má být údajně schopen i zlikvidovat nepřátelskou střelu. Podle Břízy představené mobilní laserové zbraně protivzdušné obrany ukazují, že Čína je v této sféře na světové špičce. Jde o technologicky nesmírně náročnou záležitost, kterou se pokouší světové armády rozlousknout několik let. „S nástupem bezpilotních letounů nabývá tato zbraň na síle, je levným prostředkem k ničení dronů.“
|
Na přehlídce si odbyl svůj oficiální debut i tank známý jako Typ 99B, nejnovější varianta čínských tanků třetí generace. South China Morning Post podotýká, že loni v září se už objevil na fotkách s radary pro řízení palby určených k ničení dronů a dalších hrozeb. Jeho předchůdce, Typ 99A, Čína využila ve vojenských cvičeních ve vysokohorském terénu, jako je Tibetská náhorní plošina poblíž sporné hranice Číny s Indií.
Poprvé se na jedné přehlídce objevily všechny stíhačky páté generace, J-20 a J-35. Oblohu brázdila též nová verze bombardéru H-6, H-6J.
Deset tisíc vojáků na přehlídce v Číně. Si, Putin a Kim se prošli po červeném koberci |
Kromě zbraní Čína odhalila i některé své jednotky, které ukazují, jakým záležitostem moderního válečnictví se hodlá věnovat. Přítomny byly nově zřízené Letecké síly využívající vesmírné kapacity, Kybernetické síly určené k ochraně kyberbezpečnosti či Informační podpůrné síly, jež mají zajistit vítězství v informační válce.
Pochybnosti o skutečném vojenském potenciálu
Generálmajor australské armády ve výslužbě Mick Ryan podotýká, že žádná z vystavených zbraní nebyla testována v boji. „Přehlídky, které se na první pohled zdají působivé, nejsou dobrým ukazatelem vojenské efektivity,“ dodal.
Podle Ryana zůstává nejsilnější armádou na světě ta americká. Varuje však, že Čína velmi rychle dohání náskok. „Čínská armáda je technologicky velmi sofistikovaná. Ale co je nejdůležitější, téměř vše, co potřebuje, si sama vyrábí.“
Bříza též vnímá technologicko-průmyslovou základnu Číny jako její velkou sílu. Liší se tím podle něj od Ruska, které není schopné efektivně zavést sériovou výrobu těchto zbraní.
„Zaujala mě široká škála zbraní, jejich rozmanitost, je to impozantní,“ dodává analytik s tím, že i v případě ruských vojenských přehlídek byl svět přesvědčen o kvalitativní změně ruské armády a válka na Ukrajině to nepotvrdila. Též se domnívá, že USA mají stále výhodu v bojových zkušenostech, jsou i technologicky vyspělé. I Visingr zdůrazňuje, že „zkušenosti jsou k nezaplacení“.
