Takzvaná K víza pro kvalifikované zahraniční pracovníky přicházejí v době, kdy USA zvýšily poplatek za pracovní vízum H-1B na 100 tisíc dolarů (asi dva miliony korun) ročně. Peking se tak snaží využít protimigranční politiky USA a nabídnout možným perspektivním zaměstnancům vstřícnější tvář.
Překážkou pro čínské vedení je ale vysoká nepopularita nového vízového programu mezi Číňany. Po oznámení K víz měly některé příspěvky na sociálních sítích, které se jich týkaly, přibližně půl miliardy zhlédnutí za dva dny.
Uživatelům vadí, že zahraniční pracovníci mohou mít jen bakalářský titul, zatímco Číňané s vyšším vzděláním mají při získávání zaměstnaní potíže. „Je tu tolik držitelů magisterského titulu, kteří zápasí s nalezením práce a vy usilujete o přivedení více talentů ze zahraničí?“ stálo v jednom komentáři.
Mladí Číňané platí za falešná pracovní místa, připadají si pak užitečnější |
Některým Číňanům vadí zvláště Indové, kteří tvoří největší podíl příjemců H-1B v USA. Poté, co jeden indický portál uvedl, že K je možná alternativa amerických víz, čínský internet zaplavily rasistické komentáře.
Hněv Číňanů se snáší i na veřejné obhájce víz, jako je Chuej-jao Wang, prezident Centra pro Čínu a globalizaci. Lidé na sociálních sítích jej nazývali zrádcem rasy, uvádí list The New York Times, který zároveň připomíná, že za vlády nynějšího prezidenta Si Ťin-pchinga se Čína vydala výrazně nacionalistickým směrem.
Čínská média opatření hájí
K odporu se vyjádřila i státem ovládaná čínská média. „V situaci, kdy některé země zpřísňují hraniční kontroly a odsunují mezinárodní talenty na vedlejší kolej, Čína tuto důležitou příležitost prozíravě využila a neprodleně přijala opatření, která budou mít nepochybně zásadní dopad na náš budoucí rozvoj,“ napsal stranický list People’s Daily. „Nicméně, někteří lidé špatně porozuměli této politice a šíří bizarní teorie, které uvádějí v omyl veřejnosti a vytvářejí zbytečnou úzkost.“
Čínská média se pokoušela zmírnit obavy Číňanů poukazováním na to, že víza se nerovnají imigraci. Peking obecně zřídka poskytuje občanství cizincům. Není jasné, zda víza budou vůbec opravňovat k práci nebo zda budou lidé moci uskutečňovat obchodní a vzdělávací „výměny“. Podrobnosti o podmínkách čínská vláda zatím neuvedla, což jen přispívá ke zmatení veřejnosti.
Krysy proti čínskému režimu. Mladí protestují proti kultu přepracovanosti |
Potřeby čínské ekonomiky
Pobouření lidí reflektuje ekonomické zpomalení, se kterým se Čína potýká a jež se výrazně promítá do pracovních možností zvláště mladých lidí. V srpnu dosahovala nezaměstnanost obyvatel ve věku 16 až 24 let 8,9 procenta, nejvíce od roku 2023.
NYT podotýká, že mnoho čerstvých absolventů má potíže najít si práci, protože odvětví, která je historicky zaměstnávala nejvíce, jako je nemovitostní sektor nebo školství, se potýkají s problémy. V oblastech vyžadujících vysoké technické dovednosti, například ve vývoji umělé inteligence, ale Čína potřebuje víc kvalifikovaných lidí, než kolik jich má k dispozici. Ačkoli produkuje nejvíce absolventů přírodních věd a technických oborů na světě, tito absolventi tvoří menší podíl z celkové pracovní síly než v mnoha západních zemích.
