Koncepční video futuristického vesmírného letounu Luan-niao zveřejnil podle portálu The Telegraph čínský armádní kanál CCTV-7. Stroj má na záběrech podobu obřího trojúhelníku o délce 242 metrů a šířce 684 metrů. Jeho vzletová hmotnost by činila 120 tisíc tun.
Pro srovnání – největší letadlová loď, která je v současnosti v provozu, americké plavidlo Gerald R. Ford, měří 337 metrů na délku a 78 metrů na šířku a váží včetně paliva, posádky a vybavení asi 100 tisíc tun.
Podle státních médií by letoun Luan-niao mohl být uveden do provozu za 20 až 30 let a bude navržen tak, aby nesl až 88 bezpilotních stíhaček Süan Nu – moderní letadla typu stealth schopná odpalovat hypersonické střely a zasáhnout cíle v atmosféře i na oběžné dráze.
„Čína je dlouhodobě dvojkou ve vesmíru – za USA, ale výrazně před Evropou. Peking investoval obří sumy peněz. Vesmír hraje pro vedení země jasnou prestižní roli a je extrémně důležitý pro vojenské schopnosti, řekla stanici Deutsche Welle analytička Juliana Süssová z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti.
Luan-niao je nicméně podle západních expertů spíše propagandou pro domácí i zahraniční publikum než reálným konceptem.
Monopol skončil. Čínské satelity obsazují orbitu, znepokojují Pentagon |
„Technologie potřebná k tomu, aby se letadlo mohlo vznášet na okraji zemské atmosféry a odpalovat rakety směrem k povrchu, v současnosti neexistuje,“ řekl expert Peter Layton z k australského Griffith Asia Institute. „Vyžadovalo by to obrovské množství paliva a také nový druh pohonného systému, který dosud nebyl vyvinut,“ dodal.
Jedním ze způsobů, jak by Čína podle něho mohla dosáhnout podobného výsledku, je vynesení Luan-niao na oběžnou dráhu, podobně jako v případě satelitu. Na oběžné dráze by však letadlo bylo zranitelné vůči kosmickému smetí, které by ho v případě srážky pozničilo.
„Čína používá podobné koncepce, aby inspirovala čínskou veřejnost a ukázala, že je na špici technologických inovací,“ míní Layton.
Vzkaz směrem do USA
Podle něj je propagace futuristických lodí také součástí širšího úsilí ukázat sousedním zemím, že Čína je vedoucí vojenskou mocností. „Pro vnější publikum to vytváří dojem, že pracují na technologii, o které se regionu nemůže ani snít – je to doslova jako ze Star Wars,“ dodal.
Trumpova Zlatá kopule může spustit závody ve zbrojení. Jestli vůbec vznikne |
Süssová prezentaci Luan-niao interpretuje také jako odpověď na americké plány na vesmírný protiraketový štít Zlatá kopule, který je rovněž považován za technicky extrémně ambiciózní a drahý.
Německý diplomat a vesmírný analytik Heinrich Kreft označil Luan-niao za psychologickou válku. Upozornil ale, že Čína pracuje „na všech myslitelných budoucích projektech a zbraňových systémech“. „V oblasti laserů se Peking zdá být dále napřed než kdokoli jiný,“ podotkl.
Luan-niao je součástí projektu Jižní nebeská brána, který Peking odstartoval v roce 2017. Iniciativa zahrnuje řadu ambiciózních plánů na rozšíření leteckých a kosmických kapacit země.
Čínské satelity navedlo nad Ukrajinu ruské zaostávání. Slouží víc Moskvě, či Pekingu? |
Patří k nim také stíhačka šesté generace, známá jako Paj-ti, která má být schopna operovat i v blízkosti vesmíru. Čínská armáda model letounu vystavila na mezinárodní letecké a kosmické výstavě v roce 2024.
V roce 2024 Čína úspěšně vypustila robotickou kosmickou loď Čchang-e-6, která dosáhla odvrácené strany Měsíce a vrátila se na Zemi s měsíčními vzorky. Mise Čchang-e-7, jejímž cílem je najít vodu na povrchu Měsíce, je plánována na srpen.
