Jedenáctého listopadu vjel dvaašedesátiletý muž záměrně autem na sportovní stadion v jihočínském městě Ču-chaj. Zabil 35 cvičících lidí, dalších 43 zranil. O pět dní později jednadvacetiletý muž ve své bývalé škole ve městě I-sing smrtelně pobodal osm lidí, dalších sedmnáct zranil. Devatenáctého listopadu najelo auto do dětí před bránou základní školy v provincii Chu-nan...
Listopad byl nejtragičtějším měsícem v sérii útoků, které Čínu sužují od začátku roku. V říjnu padesátiletý muž pobodal pět lidí, včetně tří dětí, před základní školou v Pekingu. V září třicetiletý muž zabil tři lidi a dalších 15, včetně batolete, zranil v supermarketu v Šanghaji. A takto bychom mohli pokračovat.
Stanice Hlas Ameriky ve své analýze online zpráv o násilných útocích v Číně uvedla, že v období od února do listopadu letošního roku při nich dohromady zemřelo asi 120 lidí a více než 213 bylo zraněno. Násilnosti jsou v přísně kontrolované Číně vzácné, nedávné události tak vzbudily značnou pozornost.
Děti zůstaly ležet na silnici. Auto v Číně najelo před školou do skupiny lidí |
Číňané na sociálních platformách vyjadřovali znepokojení. Na čínském TikToku se objevovaly příspěvky typu „svět se zbláznil“ nebo „proč k takovým incidentům dochází každý den“.
Odkazy na rolnické povstání
„Chtějí se pomstít společnosti,“ napsal jeden uživatel na Sina Weibo, čínské obdobě platformy X. Úřady jeho komentář smazaly, stejně jako mazaly snímky a videa z incidentů. Podle pozorovatelů je kvůli hradbě mlčení, které čínské orgány kolem případů staví, těžké určit, co je spojuje, varují však, že náznaky znepokojivého trendu „pomsty společnosti“ jsou skutečně zde.
List The Guardian podotýká, že pro fenomén nespokojených lidí, kteří své problémy řeší násilím, vznikl i specifický čínský název, sienčungizace. Někteří na internetu ji vnímají jako jediný způsob, jakým uniknout tlaku moderní společnosti. Termín odkazuje na vůdce čínského rolnického povstání ze sedmnáctého století Čanga Sien-čunga.
Podle pekingské psychoterapeutky a zakladatelky organizace CandleX útoky odrážejí „velmi silný pocit, že společnost není spravedlivá“. Pachatel automobilového útoku v Ču-chaj procházel rozvodem, ve kterém podle něj soudy nesprávně podpořily jeho ženu, zatímco útočník s nožem v I-singu zuřil kvůli nespokojenosti s platem během praxe a protože nesplnil zkoušky a nedostal certifikát o absolvování školy.
„Čínská společnost je pod značným tlakem kvůli zpomalující se ekonomice, nejisté budoucnosti a nestabilnímu globálnímu klimatu,“ poukazuje na širší sociální faktory analytik Center for China Analysis z institutu Asia Society. Podle něj též drastická vládní opatření související s pandemií covidu-19 rozvinula nedůvěru společnosti k vládě a přispěla „k pocitu beznaděje u mnoha lidí“.
Způsob, jakým se úřady snaží záležitost řešit, podle pozorovatelů k problémům jen přispívá. „Nechtějí, aby si ostatní lidé mysleli, že je to něco, k čemu se mohou uchýlit, když nemohou vyjádřit své pocity křivdy. Takové jednání ale také velmi ztěžuje úřadům pochopení základních příčin takových případů, což vede k tomu, že se jim nedaří tyto příčiny řešit,“ komentuje mazání komentářů Dali Yang, odborník na čínskou politiku z University of Chicago.
VIDEO: Řidič vjel v Číně autem do sportovního centra, zabil přes třicet lidí |
Podle analytiků čínský systém postrádá institucionální způsoby k vypořádání se s společenskými potížemi. Proces podávání stížností úředníkům je dlouhý a často neefektivní. Podle Modré knihy národní deprese, kterou vydala Čínská akademie věd v roce 2022, má pouze 20 lidí z milionu řádný přístup ke službám duševního zdraví. Pro srovnání – v USA je poměr 1 000 lidí na milion.
Čínský prezident Si Ťin-pching po útoku v Ču-chaj vyzval úřady, aby posílily prevenci rizik u jejich zdrojů. Podle čínských médií některé místní správy začaly identifikovat možné rizikové jedince, například nezaměstnané, osoby s nízkým příjmem nebo ty, kteří mají problémy vyjádřit své emoce.
Podle listu The Washington Post Peking sociální nestabilita ve společnosti znepokojuje a tyto incidenty zjevně bere vážně. Profesor politické ekonomie z Johns Hopkins University Filipe Campante uvádí, že Si se bojí, že ekonomická krize by mohla vést k nespokojenosti s vládou.
„To je skutečně to, co nedává Si Ťin-pchingovi spát,“ uvádí Campante. Představa, že by mohl ztratit kontrolu nad situací.“
