Amir letos u příležitosti svátku chanuka zapaloval osm po sobě jdoucích dnů svíce, jako mnoho Židů po celém světě. On to však dělal v tajnosti kvůli obavám, že k němu mohou vtrhnout policisté, kteří prosazují zákaz judaismu a místní židovskou komunitu během svátků hojně perzekuují.
„Pokaždé, když něco slavíme, máme strach,“ říká Amir. „Ať děláme cokoliv náboženského, pokaždé jsme velmi opatrní, abychom se ujistili, že se o tom úředníci nedozví,“ líčí. Úředníci si podle Amira zvou věřící opakovaně k výslechům, kde na ně tlačí, aby se judaismu nadobro zřekli.
Čína pod taktovkou prezidenta Si Ťin-pchinga v roce 2015 zahájila kampaň proti cizímu vlivu a neschváleným náboženstvím, v rámci které nařídila bourání mnoha mešit i kostelů, odstranění křížů nebo zadržení více než jednoho milionu Ujgurů v reedukačních táborech v provincii Sin-ťiang.
Kromě křesťanů a muslimů se vláda zaměřila také na malou komunitu židů, jejichž předkové, kteří přišli po Hedvábné stezce z Persie, se před více než tisíciletím usadili v Kchaj-fengu v provincii Che-nan. K židovskému původu se ve městě hlásí asi tisíc obyvatel, judaismus praktikuje pouze sto z nich.
S ohledem na velikost čínské populace je to nepatrné množství. Dokonce i na svém vrcholu v patnáctém století měla komunita pouze pět tisíc členů. Fakt, že se komunistická strana zaměřila na tak malou skupinu věřících, je důkazem, jak je ve svém tažení proti náboženstvím odhodlaná.
"Kaifeng Jews hope Israel will support them, though they aren't considered Jews under Israeli law – after generations of inter-marriage... Mr Laytner also doubts that Israel wants to jeopardise Sino-Israeli relations “for the sake of a couple of thousand people." https://t.co/TsC3pdXp9B
Židé si víru uchovali po staletí, než přišel Si
„Je to vládní politika. Čína nás nechce uznávat jako Židy,“ popsal The Telegraphu muž, jenž sní o emigraci do Izraele. „Jejich cílem je zajistit, aby příští generace neměla žádnou židovskou identitu,“ říká s tím, že doma své dítě učí vše, co o judaismu ví, stejně jako to dělali jeho předci.
Takto židovské dědictví přežilo v Kchaj-fengu celé dynastie, řadu válek, přírodních katastrof i kulturní revoluci, během níž tu mnozí zničili jakoukoliv zmínku o svém židovském původu. Předávání znalostí z generace na generaci pomohlo místním židům zvládnout více než 150 let bez rabína.
„Bojují za udržení své historie naživu, přestože prosazování jejich přání spojit se se svým židovským dědictvím je v rozporu s oficiálním vládním postojem k nepovoleným náboženstvím,“ říká Anson Laytner, rabín a prezident Čínsko-judaistického institutu, jenž sídlí v USA.
The Kaifeng Jews: Jewish Diaspora in China. Info and Reading List: http://t.co/IBNil4qTgM http://t.co/R75rz4SFdC
Vláda ničí veškerou historii místních židů
Čína oficiálně uznává pět náboženství – buddhismus, taoismus, islám, protestantismus a katolicismus, ale také jejich stoupenci čelí regulacím a represím. U židů v Kchaj-fengu se vláda podle expertů nejvíce obává možnosti, že komunita začne navazovat vztahy s židovstvem v zahraničí.
Od holokaustu uběhlo příliš mnoho času, říká expert o vzestupu antisemitismu |
„Pokud jde o čísla, jsou zanedbatelní, ale z hlediska potenciální pozornosti je to mnohem větší,“ říká expert na židovskou komunitu v Číně Noam Urbach, jenž působí na Bar-Ilanově univerzitě v Izraeli.
Čínská vláda mimo jiné nechala z místa, na kterém v Kchaj-fengu židé ve dvanáctém století vybudovali synagogu, odstranit pamětní desku. Zmizela také studna, která byla poslední dochovanou částí svatostánku. Úředníci nechali místo zalít betonem.
Z města nechali rovněž odstranit ukazatele v hebrejštině. Skončit muselo také několik škol vyučujících hebrejštinu a judaismus, které založili židé přijíždějící do Kchaj-fengu ze zahraničí. Z místních muzeí rovněž zmizela řada exponátů, která dokumentovala historii židů ve městě.
K posledním zbývajícím stopám židovské přítomnosti ve městě patří dva náhrobky s Davidovou hvězdou a epitafy v čínštině a hebrejštině. Také to ale podle místních židů v brzké době zmizí. Přesto však zůstávají i nadále odhodlání udržet svou víru při životě tváří v tvář utlačování.
Protižidovských útoků byl loni v Česku dvojnásobek. Ale jen na internetu |
„Zásah je tak intenzivní, že se obyvatelé Kchaj-fengu bojí večeřet společně na veřejnosti,“ říká jeden z místních židů, jenž chtěl zůstat v anonymitě. „Je to malé místo. Manažeři vědí, že jsme židé a ohlásí nás úřadům,“ líčí.
Jednou týdně se přesto místní židé tajně schází k oslavě šabatu – dne odpočinku. Mnoho z nich nejí vepřové maso, jíst zcela košer je tu ale riskantní a nákladné.
Protože se židé nedostanou k textům judaismu, nakoupili alespoň Bible a čtou ze Starého zákona, víceméně shodného s Tórou.
Číňanům je antisemitismus cizí
Podle Laytnera není utlačování židů v Kchaj-fengu specificky antisemitské. Takové smýšlení totiž není v Číně obvyklé. Země zachránila tisíce evropských židů prchajících před nacismem a řada Číňanů dnes pohlíží na toto etnikum příznivě.
Antisemitismus v Evropě je neúnosný, mladí židé chtějí houfně emigrovat |
„Ve skutečnosti tu historie hraje v jejich prospěch, protože s Židy se po celém světě zacházelo jako s odpadky, ale Číňané je přijali,“ říká Moshe Yehuda Bernstein ze Západoaustralské univerzity.
„Je to něco, na co mohou být Číňané hrdí, ale při snaze o vymazání neoficiálních náboženství odstranili všechny historické důkazy o židovské přítomnosti v Kchaj-fengu. Je to absurdní,“ dodává Bernstein. Čína jakékoliv utlačování židů tvrdošíjně popírá.
Židé z Kchaj-fengu doufají, že je podpoří Izrael, přestože podle izraelského práva návratu nejsou považováni za židy, protože judaismus tu nebyl důsledně předáván mateřskou linií. Laytner nicméně pochybuje, že židovský stát ohrozí čínsko-izraelské vztahy „kvůli několika tisícům lidí“. K otázce židů z Kchaj-fengu se Izrael opakovaně odmítl vyjádřit.
