Bylo 1. ledna, když Sü dorazil spolu s desítkami dalších Číňanů do kolumbijského města Necoclí. Za sebou měli dvoudenní cestu autobusem z Ekvádoru. To vše s cílem začít nový život v USA. Na cestě za svým snem ale museli překonat Darién – nebezpečný pás deštného pralesa spojující Jižní a Střední Ameriku. „Chtěl jsem nechat Čínu za sebou,“ uvedl Sü.
Ten deníku The Guardian popsal, že do vlasti už se vrátit nehodlá. „Mám pocit, že nás Čína podvádí a pronásleduje,“ uvedl, zatímco se v Necoclí chystal na náročnou cestu. Město je hlavním výchozím bodem migrantů, kteří míří džunglí na sever do Panamy. Odsud pokračují přes několik středoamerických zemí k mexicko-americké hranici.
Babylonská věž na hranicích. Do USA míří stále rozmanitější mix migrantů |
Zájem Číňanů o tuto trasu roste. Panamská vládní data ukazují, že v první polovině roku 2022 přes Darién vstoupilo do země asi 400 čínských občanů. Během listopadu už jich však přibylo 377 a v prosinci dalších 695. V lednu překročilo hranici rekordních 913 Číňanů. „Lednové přechody představují 28 procent z celkového počtu čínských migrantů zaznamenaných v Dariénu od roku 2010,“ uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).
Celkem za prvních devět měsíců loňského roku zdolalo Darién na cestě do USA 151 tisíc migrantů, nejčastěji z Kuby, Ekvádoru nebo Haiti.
„Nikde to není ideální, ale hlavní je svoboda“
Tisíce Číňanů přiměla k odchodu ze země kombinace extrémních koronavirových uzávěr istále přísnější vláda prezidenta Si Ťin-pchinga. Uvolnění čínské politiky nulového covidu a hraničních kontrol během prosince a ledna podle Süa mnohé motivovalo, aby nebezpečnou cestu zahájili. „Mnozí chtěli jít už dříve, ale nemohli,“ uvedl Sü.
Necoclí
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Túru přes Darién loni na podzim podnikl osmadvacetiletý Ťiang, který cestoval společně s dvojicí krajanů a čtveřicí Venezuelanů. Po cestě je zastihl silný déšť. „Byl jsem unavený, hladový a zmrzlý,“ popsal Ťiang, jenž asi sto kilometrů dlouhou cestu přes Darién nakonec zvládl.
Když Ťiang došel na hranice s USA, požádal o politický azyl. Na hranicích strávil 51 dní v detenčním centru, než si ho imigrační úředníci pozvali k prvnímu pohovoru. Po něm mohl vstoupit do země. Nyní se Ťiang nachází na Havaji a čeká, jestli americká vláda jeho žádost o azyl schválí. „Chci jen klid. USA možná nejsou ideální, ale můžu tu žít svobodně,“ říká.
Si Ťin-pchinga zvolili potřetí prezidentem, Číně může vládnout až do smrti |
Americký právník Xu Shujuan Rádiu Svobodná Asie (RFA) řekl, že mnozí čínští občané nemají jinou možnost, jak se do USA dostat, než se tam „vplížit“. Pokud se jim nepodaří získat americké vízum, letecké společnosti je v Číně nevpustí do letadla směřujícího do Spojených států. Pro lidi, kteří se úspěšně dostanou na americké území, aniž by byli po cestě někde zatčeni či posláni domů, je podle Xua proces žádosti o politický azyl „relativně jednoduchý“.
Na cestě hrozí nebezpečí od lidí i zvířat
Sü se podrobnosti o cestě do Ameriky dozvěděl na sociálních sítích, kde na toto téma vznikl nespočet skupin. Migranti obvykle létají do Istanbulu a poté do Ekvádoru – jedné z mála latinoamerických zemí, které Číňanům nabízejí bezvízový vstup. Odsud cestují autobusem do Kolumbie.
Podle RFA v Necoclí vyrostla řada podniků speciálně kvůli migrantům, neboť obchod s pašováním lidí je lukrativnější než cestovní ruch. „Asi 80 procent našeho podnikání tvoří prodej lístků migrantům. Vydělali jsme více peněz od nich než od turistů,“ uvedl Freddy Marín, šéf místní lodní přepravní společnosti.
Migranti v Necoclí seženou vše, co k překonání těžkého terénu potřebují. Od kempingového vybavení a jídla po nepromokavé boty.
Tragické Středomoří. Neštěstí u Itálie oživilo spory o nelegální migraci |
Jeden z úředníků v Necoclí RFA anonymně řekl, že většinu čínských migrantů tvoří dospělí ve věku mezi dvaceti a třiceti lety. „Většina z nich jsou muži, ale jsou tu i ženy,“ popsal úředník, podle kterého čínští občané ve městě bydlí v hotelích a na jídlo chodí do restaurací.
„Jsou v lepší ekonomické situaci než migranti z dalších zemí. Mají více peněz. Ty vám ale trek přes Darién neulehčí. Naopak byste čelili většímu nebezpečí. Můžete se stát obětí loupeže, násilí nebo zmizet,“ uvedl úředník s tím, že ačkoli mnoho Číňanů nemá kolumbijské vízum, úřady před tím zavírají oči.
„Současným postojem kolumbijské vlády je respektovat svobodu pohybu migrantů. Z praktického hlediska je příliš drahé je poslat zpět,“ dodal.
Evropská unie otáčí, ploty na hranicích už nevadí. Může na ně i přispět |
Na trase přes Darién hrozí nebezpečí nejen od pašeráků lidí či drog, ale také ze strany smrtelně jedovatých hadů či pavouků.
„Přechod pásu může některým lidem trvat až deset dní,“ uvádí organizace IOM, podle které bylo v letech 2014 až 2022 na trase hlášeno nejméně 207 nezvěstných nebo mrtvých migrantů. Na rok 2022 připadá 41 úmrtí. IOM dosud neví o žádných Číňanech, kteří by během přechodu Dariénu zemřeli, ale nemůže tuto možnost vyloučit.
