Čína, Saúdská Arábie a Írán vydaly v pátek společné prohlášení, ve kterém radostně oznámily, že se doposud znepřátelené blízkovýchodní země shodly na obnovení diplomatických vztahů přerušených v roce 2016 poté, co íránští demonstranti vzali útokem saúdskoarabské velvyslanectví v Teheránu v reakci na popravu šíitského duchovního v Saúdské Arábii. Čína svoji roli v uzavření dohody potvrdila společnou fotkou diplomata Wanga I mezi zástupci obou regionálních rivalů.
Ve vyjádření k velkému úspěchu čínské zahraniční politiky si Wang neodpustil popíchnutí směrem k USA. „Svět není omezen jen na ukrajinskou záležitost,“ řekl s odkazem na válku Ukrajiny s Ruskem, která zaměstnává americké politiky. „Jsou mnohé záležitosti vztahující se k míru a živobytím lidí, které vyžadují pozornost mezinárodního společenství,“ dodal.
O čínském angažmá se před oznámením výsledku jednání netušilo. Diplomatický triumf Čína přisoudila „vznešené iniciativě“ prezidenta Si Ťin-pchinga. Podle čínských komentátorů dohoda ukazuje, že Siova iniciativa globální bezpečnosti může sloužit jako „kompas a mapa řešení konfliktů“.
„Toto též ukazuje, že čínská diplomatická filozofie, jejímž cílem je podporovat mír a rozvoj, je mnohem přitažlivější než taktika některých zemí podněcovat konfrontaci s cílem rozšířit své vlastní politické panství v oblasti Perského zálivu,“ napsal čínský deník Global Times s jasnou narážku na USA.
Írán a Saúdská Arábie se dohodly na obnově diplomatických vztahů![]() |
Podle západních médií a komentátorů dohoda potvrzuje čínské ambiciózní plány na svržení dosavadního globálního řádu, v němž ústřední roli hrály Spojené státy, a jeho nahrazení multipolárním světem, ve kterém Peking bude mít dominantnější postavení. Znakem rostoucího čínského vlivu bylo, že všechny strany jednání se rozhodly vest rozhovory ve svých mateřských jazycích, a ne angličtině jako současné lingua franca, uvádí list The Wall Street Journal s odvoláním na lidi obeznámené s jednáním.
Nepříjemná pozice USA
Podle listu The Washington Post výsledek rozhovorů mezi Čínou, Íránem a Saúdskou Arábií postavil USA do nepříjemné pozice, kdy musely „tleskat velké blízkovýchodní dohodě zajištěné jejím hlavním geopolitickým rivalem“. „Podporujeme jakékoliv úsilí o deeskalaci napětí na Blízkém východě,“ prohlásil mluvčí Bílého domu John Kirby.
V uplynulých letech se Saúdská Arábie a Írán staly hlavními politickými rivaly v boji o vůdčí postavení na složitém blízkovýchodním kolbišti. Jejich spor nabral parametry až sektářského napětí mezi sunnity a šíity. Prostřednictvím podpory různých zástupných sil v konfliktních oblastech, jako je Sýrie či Jemen, spolu Saúdská Arábie a Irán vedly prakticky nevyhlášenou válku.
The Wall Street Journal uvádí, že Írán se při jednáních zavázal, že přestane povzbuzovat přeshraniční útoky jemenských rebelů na Saúdskou Arábii. Íránem podporovaní Húsíové bojují od roku 2015 proti Rijádem vedené vojenské koalici.
Nebývale ostrý útok. Potlačujete náš vzestup, obořil se Si Ťin-pching na USA |
„Zatímco mnozí ve Washingtonu budou vnímat nastupující roli Číny v úloze prostředníka na Blízkém východě jako hrozbu, realita je taková, že stabilnější Blízký východ, kde si Íránci a Saúdové nejdou po krku, prospívá také Spojeným státům,“ myslí si výkonný viceprezident washingtonského Quincy Institute Trita Parsi. „Pro region je to vzácně dobrá zpráva,“ uvádí i stanice CNN.
Parsi tvrdí, že dosavadní počínání Washingtonu prakticky znemožnilo, aby mohl vystupovat jako neutrální zprostředkovatel, čehož Čína využila. „USA se tak hluboce zapletly do konfliktu našich regionálních partnerů, že se naše manévrovací schopnosti vypařily a naši bývalou roli mírotvůrce jsme tak kompletně postoupili Číně,“ dodal.
Podle The New York Times Saúdové Američany o rozhovorech s Pekingem informovali, ale ti vyjádřili skepticismus ohledně íránské ochoty dodržet své nové závazky. Deník též uvádí, že poradci amerického prezidenta Joea Bidena nevnímají dohodu jako průlom, který by naznačoval oslabování amerického vlivu v regionu.
Čínská ekonomická páka
Čína při jednáních těžila ze silných ekonomických vztahů se Saúdskou Arábií i Íránem. Je největší importér íránské ropy, je též jedním z předních kupců saúdské ropy. The Wall Street Journal cituje nejmenované saúdské činitele, podle kterých Rijád doufal, že Peking díky svému silnému ekonomickému vlivu na Teherán zatlačí. Íránští představitelé údajně za slib čínské ekonomické pomoci šli do jednání bez jakýchkoliv předběžných podmínek. Írán se momentálně potýká se silnými hospodářskými problémy.
Sňatek pouze z rozumu. Co znamená partnerství Číny a Íránu pro Západ?![]() |
Rozsáhlé investice jsou jedním z klíčových důvodů, proč se Čína o navázání vzájemných diplomatických vztahů mezi oběma státy stará. „Nejhorší možný scénář pro Čínu je, že konflikt v Perském zálivu ovlivní její dodávky energie a ekonomické zájmy,“ podotýká Sina Toossi z washingtonského Centra pro mezinárodní politiku
Že Čína má skutečný zájem o Blízký východ, dokazuje cesta čínského prezidenta do Saúdské Arábie minulý rok a letošní návštěva Pekingu íránským prezidentem Ebráhímem Raísím. Čína také letos hodlá uspořádat summit mezi Íránem a šestičlennou Radou pro spolupráci arabských států v Zálivu.
Saúdská facka Bidenovi
Saúdská Arábie je spolu s Izraelem nejvýznamnějším spojencem USA v regionu. Skutečnost, že posílila své vazby s jejich výrazným protivníkem, samozřejmě nezůstala mezi analytiky bez povšimnutí.
„Zdá se, že to je další saúdský políček do tváře Bidenovy administrativy,“ komentuje výsledek jednání mezi Rijádem a Pekingem Suzanne Maloneyová, ředitelka pro zahraniční politiku z vlivného think-tanku Brookings Institution. Jako určité nepřátelské gesto vnímali komentátoři už rozhodnutí Rijádu snížit před americkými volbami do Kongresu dodávky ropy, a tím zvýšit její globální cenu. Téma inflace totiž bylo tehdy jednou z hlavních zbraní republikánů proti Bidenovým demokratům.
Biden „přehodnocuje“ vztahy se Saúdy. Vadí mu nižší produkce ropy![]() |
Rozkol mezi Rijádem a Washingtonem způsobilo i vražedné angažmá Saúdské Arábie v Jemenu a podezření, že její neoficiální vládce, princ Muhammad bin Salmán, dal zabít svého kritika, novináře The Washington Post Džamála Chášukdžího. Čína na rozdíl od USA otázky porušování lidských práv neřeší...
Podle bývalého amerického diplomata Davida Millera Rijád už nevidí unipolární svět utvořený Washingtonem jako jedinou možnou alternativu. Namísto toho hodlá operovat v „multipolárním kontextu“, ve kterém Čína, ale i Rusko, mají významné postavení.
Podle bývalého zástupce ředitele amerického National Intelligence Council Jonathana Panikoffa opuštění problematických spojenců v regionu není v americkém zájmu, protože Čína by vzniklý prázdný prostor obsadila. „Možná jsme nyní svědky vynoření se politické role Číny v regionu a mělo by to být varování pro politické tvůrce USA,“ napsal. „Nenechte se mýlit, Čínou ovládaný Blízký východ by zásadně podkopal americkou obchodní, energetickou a národní bezpečnost.“