V jedné ze scén skupina Ujgurek nadšeně tančí, v další muž kazašského původu v jurtě zpívá a hraje na tradiční dvoustrunnou loutnu skupině přátel. Tak vypadá začátek muzikálu Křídla písní, nejnovějšího přírůstku čínské propagandistické kampaně na obranu jejích praktik v Sin-ťiangu.
Kampaň v posledních týdnech značně zintenzivnila poté, co západní politici a lidskoprávní organizace obvinili Peking, že na Ujgurech a dalších muslimských menšinách na západě země páchá genocidu, zavírá je do táborů nucených prací a všemožně je trestá a pronásleduje.
Film, jenž v čínských kinech debutoval v minulém týdnu, nabízí pohled na alternativní vizi Sin-ťiangu, o které chce čínská komunistická strana přesvědčit publikum doma i ve světě. Aktivisté ale tento obrázek vyvrací.
„Představa, že Ujgurové mohou zpívat a tančit, tudíž tam neexistuje žádná genocida, to prostě nemůže fungovat,“ říká právník Nury Turkel z Hudsonova institutu ve Washingtonu, jenž se zabývá situací v Sin-ťiangu . „Genocida se může odehrávat na jakémkoliv krásném místě,“ dodává.
Čínská vláda na západní vlnu sankcí reagovala propagandistickou vlnou v dosud nevídaném rozsahu. Od vykreslování pohádkového a bezstarostného života muslimů v Sin-ťiangu pomocí filmů, až po nasazení úředníků na sociální sítě s cílem zaútočit na jakoukoli kritiku Pekingu.
Osvobodili jsme lidi od extremismu, tvrdí Čína
Čína líčí svá opatření v Sin-ťiangu jako snahu o odstranění hrozeb násilného terorismu. Podle vládního názoru je provincie mírumilovným místem, kde Chanové, dominantní čínské etnikum, žijí po boku muslimů v harmonii. „Vláda emancipovala ženy z okovů extremistického myšlení. Etnické menšiny v regionu jsou vděčné za vládní úsilí,“ zní v muzikálu.
Film vypráví o třech mladých mužích, Ugjurovi, Kazachovi a Číňanovi z etnika Chan, kteří se spojili, aby společně dosáhli svých hudebních snů. Mladí Ujgurové jsou tu čerstvě oholení a v rukou drží pivo, abstinenci od alkoholu totiž úřady považují za známky náboženského extremismu.
Patent Huaweie rozpozná Ujgury na ulici. Firma to celou dobu popírala |
Ujgurské ženy jsou ve všech scénách bez tradičních šátků na hlavě. Všechna etnika v muzikálu mluví plynulou čínštinou. Podle listu The New York Times film od svého uvedení vydělal v přepočtu 2,5 milionu korun.
Největší propagandistická kampaň
Filmové vyprávění je nicméně zcela odlišné od skutečnosti v terénu, kde úředníci udržují nad obyvateli přísnou kontrolu pomocí husté sítě sledovacích kamer s funkcí rozpoznání tváří, policejních stanovišť a zadržováním Ujgurů a dalších muslimů v masových internačních táborech.
Čínští představitelé zpočátku existenci těchto táborů popírali, později je označili za internační zařízení, ve kterých je účast zcela dobrovolná. Nyní se vláda snaží svou politiku v regionu všemožně ospravedlnit.
Čínští úředníci se v podle australského Mezinárodního centra pro kybernetickou politiku zaměřili na šíření alternativních příběhů a dezinformací na západních sociálních sítích, jako je Facebook či Twitter. Toto úsilí loni podle odborníků dosáhlo historického maxima.
Převýchova, nebo genocida? Čína dělá z Ujgurů loutky bez mozku a vůle |
Čína využívá k propagandě své diplomaty, státní mediální účty, roboty i pročínské influencery, kteří mají za úkol zdiskreditovat výzkumníky, novináře či lidskoprávní organizace zabývající se otázkami Sin-ťiangu.
„Je to největší mezinárodní propagandistickou kampaň na jediné téma, kterou jsem viděla za 25 let praxe. Je to pronikavé, dogmatické a stále agresivnější. A bude to pokračovat,“ líčí Anne-Marie Bradyová, profesorka čínské politiky na univerzitě v Canterbury na Novém Zélandu.
