Liao-ning byla přestavěná ruská loď a i Šan-tung vycházela ze sovětského vzoru. Fu-ťien váží 80 tisíc tun, měří 300 metrů a může nést až 60 letadel. Je třetí čínskou letadlovou lodí a první která byla zcela navržená a vyrobená v Číně. Liao-ning byla přestavěná ruská loď a i Šan-tung vycházela ze sovětského vzoru
Spuštění lodi na vodu se uskutečnilo v přístavu San-ja v jižní ostrovní provincii Chaj-nan v pátek. Dva dny předtím se slavnostního uvedení lodi do provozu zúčastnil i samotný čínský prezident Si Ťin-pching, který si vyzkoušel odpalování elektromagnetických katapultů.
Official confirmation:
President Xi personally made the decision for the aircraft carrier Fujian to have the electromagnetic catapult, instead of the steam catapult that was originally designed to have.
At the end, the video shows the sled of the catapult coming to a full stop, https://t.co/RLCwgjhd7r
Právě ty jsou hlavní novinkou na lodi. Elektromagnetické katapulty umožňují rychlejší odpálení letadel do vzduchu, též dovedou do vzduchu dostat těžší stroje. Portál The War Zone podotýká, že katapulty je možné přizpůsobit pro vypouštění menších a křehčích konstrukcí, což otevírá dveře pro operace s bezpilotními prostředky, o které má čínská armáda velký zájem.
USA ztrácí výhodu
Čínské ministerstvo obrany uvedlo, že samotný Si přikázal, aby se inženýři zaměřili na elektromagnetické katapulty. Peking tím sebral výhodu USA. Doposud tuto technologii využívalo jen jediné americké plavidlo, nejmodernější americká letadlová loď USS Gerald R. Ford.
Siův důraz na elektronickou technologii se liší od přístupu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten v říjnu oznámil, že hodlá podepsat exekutivní příkaz, aby americké námořnictvo používalo jen tradiční parní katapulty. Trump argumentuje, že elekromagnetické katapulty jsou drahé a obtížné na opravu a údržbu. Americký prezident též bez důkazů tvrdí, že je může zničit voda.
Trump chce nařídit letadlovým lodím návrat k parním katapultům. Už podruhé |
Americké námořnictvo mělo v minulosti s provozem elektromagnetických katapultů jisté potíže a stále se mu nedaří odpálit nejmodernější letoun páté generace F-35C. Analytik Lyle Goldstein z bezpečnostního think tanku Defense Priorities v této souvislosti podotýká, že Číňané možná Američany předběhli, protože se zdá, že Fu-ťien dokáže do vzduchu dostat neviditelnou stíhačku J-35, čímž by Čína byla první zemí schopná z elektromagnetických katapultů vypustit letoun páté generace.
Čína už má větší loďstvo než USA. Vojensky ale stále USA dominují díky svým jedenácti letadlovým lodím. Portál NBC News podotýká, že Američané oplývají proti Číně ještě jednou výhodou. Všechny jejich letadlové lodě mají jaderný pohon, díky čemuž mají prakticky neomezený dosah. Naproti tomu Fu-ťien má dosah až 10 tisíc námořních mil. Satelitní snímky ale naznačují, že Čína na své první letadlové lodi na jaderný pohon pracuje.
Mají letadlové lodě stále cenu?
List The Guardian si klade otázku, zda velké letecké lodě v době, kdy levné ukrajinské drony ničí dražší ruskou flotilu, nejsou už trochu přežitek. Dochází k závěru, že Čína má v éře zvýšené rivality s USA praktické důvody, proč představit světu nová mamutí plavidla. „Letadlové lodě zůstávají atraktivním prostředkem pro ukazování síly a provádění tvrdší diplomacie,“ uvádí list.
The Guardian připomíná, že Trump vyslal USS Gerald R. Ford k venezuelským břehům, aby vyvinul nátlak na režim prezidenta Nicoláse Madura, jehož viní z šíření drog do USA. Čína se svými ambicemi v Jihočínském a Východočínském moři pravděpodobně hodlá využívat Fu-ťien k podobným účelům, zvláště co se týče Tchaj-wanu, na který si klade nárok.
Zbraň a štít. Čínská kontrola nad přístavy znepokojuje USA, hrozbou je i v Evropě |
Čínští sousedé proto kroky Pekingu pečlivě sledují. „Zdá se, že cílem čínské armády je zlepšit své operační schopnosti ve vzdálených vodách a vzdušném prostoru prostřednictvím posílení svých námořních sil,“ uvedl Minoru Kihara, hlavní mluvčí japonské vlády. Podle něj Čína rozšiřuje své vojenské kapacity „bez dostatečné transparentnosti“. Dodal, že Japonsko bude v případě nutnosti reagovat klidně, ale také rozhodně.
Peking v poslední době začal citovat japonskou okupaci jako odůvodnění, proč hodlá posilovat svou armádu. Čína k výročí osmdesáti let od konce druhé světové války uspořádala před dvěma měsíci rozsáhlou vojenskou přehlídku, kde přestavila nové zbraně, včetně těch rozšiřujících její jadernou triádu.
