Trump v rozhovoru uvedl, že Si pokládá Tchaj-wan za součást Číny. „A je na něm, co bude dělat,“ dodal prezident. „Zároveň jsem mu ale dal najevo, že bych byl velmi nespokojený, kdyby to udělal, a nemyslím si, že to udělá. Doufám, že to neudělá,“ dodal.
Trump reagoval na otázku novináře, který se s odkazem na operaci, při níž americké jednotky v sobotu unesly z Venezuely prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu, které USA viní z obchodování s drogami, amerického prezidenta zeptal, zda by Si nemohl „použít stejnou logiku“ k převzetí kontroly nad Tchaj-wanem.
Mohou-li USA, my taky. Venezuela je pro Čínu rána i šance, má se Tchaj-wan bát? |
Ve stejném duchu se novinář Trumpa také tázal, zda by ruský prezident Vladimir Putin nemohl použít stejný argument, „aby se zmocnil zbytku Ukrajiny nebo dalších bývalých sovětských republik“.
„Nevytvořil jste precedent, kterého byste později mohl litovat?“ tázal se Trumpa novinář. „Ne, protože toto byla skutečná hrozba,“ odpověděl šéf Bílého domu s odkazem na operaci ve Venezuele. „Do Číny neproudily drogy. Neděly se tam všechny ty špatné věci, které jsme měli tady. Tchajwanské věznice se neotevřely a lidé nezačali proudit do Číny,“ odpověděl Trump.
„Si by vám ale řekl, že Tchaj-wan představuje pro Čínu hrozbu, „oponoval prezidentovi novinář. „Je pro něj zdrojem hrdosti, považuje ho za součást Číny,“ odpověděl Trump, načež naznačil, že čínskému prezidentovi sdělil, že by byl proti čínské invazi na Tchaj-wan. „Možná to udělá, až budeme mít jiného prezidenta, ale myslím, že to neudělá, dokud jsem prezidentem já,“ dodal Trump.
Dosud největší manévry. Čína cvičí blokádu Tchaj-wanu i odrazení dalších zemí |
„Řešení tchajwanské otázky je výhradně záležitostí Číny a není předmětem zahraničního vměšování,“ reagovalo následně čínské ministerstvo zahraničí.
Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území, se kterým se znovu spojí, i kdyby to mělo být podle jejích slov silou. Na ostrov vyvíjí vojenský tlak tím, že do jeho blízkosti pravidelně vysílá válečné lodě i letadla.
Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá volby.
