Ču-ž’-che je nyní třikrát větší než v roce 2020, uvádí analytici Japonského institutu pro národní základy (JINF). Rozlehlý komplex je navržen tak, aby napodoboval realistické podmínky bojiště v nejrůznějších terénech.
Podle analytiků má replika Tchaj-peje, jejíž středobodem je maketa budovy tamní prezidentské kanceláře, posílit výcvik pro potenciální „dekapitační operaci“ zaměřenou na tchajwanské vedení.
[CHINE 🇨🇳- TAIWAN 🇹🇼]
L’Armée chinoise s’entraîne dans une reproduction détaillée de Taipei, à 2 000 km de Taïwan dans le camps d’entraînement de Zhurihe. Ce qui laisse penser à une préparation explicite à une invasion urbaine. https://t.co/yGOOXlzxeT
Demokraticky spravovaný Tchaj-wan, který Čína považuje za součást svého území, čelí v posledních pěti letech zvýšenému vojenskému tlaku ze strany Pekingu. Čína mimo jiné od roku 2022 uspořádala nejméně sedm velkých vojenských cvičení kolem ostrova.
Kromě budovy prezidentské kanceláře, kterou Čína dokončila už v roce 2015, nyní areál Ču-ž’-che zahrnuje také repliku nejvyššího soudního orgánu Tchaj-wanu, uvedl JINF.
Na satelitních snímcích je vidět také budova s červenou střechou, jež se podle analytiků podobá budově v sídle velitelství národní obranné rezervy Tchaj-wanu, agentury pověřené mobilizací vojenských rezerv.
„Obrněná vozidla byla pozorována při odstraňování překážek nastražených fiktivními obrannými silami před postupem směrem k replikám prezidentského paláce a ministerstva zahraničí v simulaci, která byla zjevně zaměřena na neutralizaci vedení ostrova,“ uvedl JINF.
Ču-ž’-che je nyní s rozlohou více než tisíc kilometrů čtverečních největší základnou v Číně. Nachází se v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko.
Čína vylepšuje prostředky pro možný útok
Tchaj-wan v pátek oznámil, že tváří v tvář vojenské hrozbě ze strany Číny urychlí budování systému protivzdušné obrany s názvem T-Dome.
Prezident Laj Čching-te také slíbil zvýšit výdaje na obranu na více než tři procenta hrubého domácího produktu, do roku 2030 by měly dosáhnout pěti procent HDP.
Čína pokračuje v manévrech kolem Tchaj-wanu. Cvičí totální blokádu ostrova |
Tchajwanské ministerstvo obrany ve čtvrtek uvedlo, že Čína využívá umělé inteligence k oslabení kybernetické bezpečnosti Tchaj-wanu a k vyhledávání slabých míst v kritické infrastruktuře. Peking také používá „hybridní prostředky“, aby oslabil důvěru obyvatel ostrovního státu vůči vládě a snížil podporu lidí pro výdaje na obranu.
Zároveň zintenzivňuje nebojové operace, jako jsou hlídky pobřežní stráže, jejichž cílem je vyvinout tlak na Tchaj-wan. V posledních letech mimo jiné hojně využívá civilní nákladní lodě pro vojenské transporty a pokračuje ve vývoji specializovaného vybavení pro vyloďovací operace.
Rusko má Číně pomoct s invazí na Tchaj-wan, naznačují dokumenty |
„Prostřednictvím konvenčních i nekonvenčních vojenských akcí se (Čína) snaží otestovat své schopnosti zaútočit na Tchaj-wan a čelit zahraničním silám,“ uvedlo tchajwanské ministerstvo obrany.
Upozornilo, že Číňané by se mohli pokusit náhle přejít ze cvičení do aktivního bojového režimu, aby zaskočili Tchaj-wan a jeho podporovatele, což by představovalo významnou hrozbu pro mír a bezpečnost v regionu.
Čína si dokáže podmanit Tchaj-wan i bez invaze. Noční můrou ostrova je Trump |
„Čína využívá profesionální kybernetickou armádu, aby manipulovala s účty na sociálních sítích a zaplavovala je dezinformacemi s cílem zasít rozkol do tchajwanské společnosti a oslabit důvěru obyvatel ve vládu,“ uvedla tchajwanská obrana.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí v pátek kritizoval prodej zbraní Tchaj-wanu ze strany USA a vojenské vazby mezi Washingtonem a Tchaj-pejí. Spojené státy sice Tchaj-wan jako stát neuznávají, ale dodávají jeho vládě vojenské vybavení pro obranu a odmítají jakékoli použití vojenské síly ze strany Číny.
Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a volby. Peking ovšem považuje ostrovní stát za vzbouřeneckou provincii jeho prezidenta Laj Čching-teho za separatistu. Laj odmítá čínské nároky na Tchaj-wan a tvrdí, že o budoucnosti ostrova mohou rozhodovat pouze jeho obyvatelé. Tchajwanská vláda zahájila program modernizace armády a zavázala se, že do roku 2030 vynaloží na obranu pět procent HDP.
