O vliv v pětici středoasijských států, které byly až do rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 pod ruskou nadvládou, po získání nezávislosti usilují vedle Číny také Evropská unie a Spojené státy.
Na schůzce v Astaně se Si setkal s vedoucími představiteli Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Uzbekistánu, Tádžikistánu a Turkmenistánu. Hlavy států zde podepsaly Smlouvu o věčném dobrém sousedství, přátelství a spolupráci, uvedla v prohlášení kancelář prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva.
„Budoucnost vidíme v Číně.“ Peking vytlačuje vliv Moskvy ze Střední Asie |
Si na summitu vyzval k posílení vazeb mezi Čínou a zeměmi Střední Asie. „Měli bychom (...) posílit spolupráci s podnikavějším přístupem a praktičtějšími opatřeními,“ citovala jej státní tisková agentura Nová Čína.
Podpořil projekt stavby železnice z Číny přes Kyrgyzstán do Uzbekistánu, jakož i projekty v oblasti zelené energetiky, těžby nerostných surovin či umělé inteligence.
Si rovněž kritizoval politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa, který uvalil vysoká cla na dovoz čínského zboří. Podle čínského prezidenta nemají celní války žádné vítěze.
Putinův projev a přehlídka síly. Oslavám v Moskvě přihlížel Si, přijel i Fico |
Střední Asie je vzhledem ke své strategické poloze mezi Čínou, Ruskem, Blízkým východem a Evropou vnímána jako klíčový logistický uzel. Jde rovněž o region bohatý na nerostné suroviny.
Ačkoliv středoasijští představitelé nadále považují Rusko za strategického partnera, po začátku rusko-ukrajinské války se vazby s Moskvou rozvolnily. Peking jeví ochotu investovat do rozsáhlých infrastrukturních projektů ve Střední Asii jako součást své iniciativy Nová hedvábná stezka. Tyto investice pak využívá jako politickou a diplomatickou páku, dodává AFP.
