Chaos, křik, nervozita. Davy letištních pracovníků natlačených na sebe se pokouší dostat k východu, cestu jim ale blokují nesmiřitelné postavy v bílých kombinézách. „Nechte mě jít,“ křičí jeden muž v davu. „Nechci tady zemřít,“ kvílí další.
Wild scenes at Shanghai Pudong airport - multiple vids going around of what appears to be a sudden decision by authorities to test all staff for #COVID19 after 2 positive cases detected. Reports say authorities ultimately relented as things were getting out of hand. https://t.co/Xenus4dHPR
Takové scéna se odehrála na letišti v Šanghaji, kde úřady uzavřely více než 17 tisíc lidí. Důvod? Sedm nových případů koronaviru.
Během jedné noci čínští zdravotníci otestovali všechny pracovníky letiště. Jen jeden z otestovaných měl podle agentury AP koronavirus.
Podle úřadů virus v Šanghaji chytli dva pracovníci nákladních služeb, kteří čistili kontejner ze Severní Ameriky. „Výzkum doma i v zahraničí ukázal, že koronavirus může přežívat v uzavřeném, vlhkém prostředí,“ řekl vedoucí šanghajského protikoronavirového týmu Sun Siao-tung.
Kromě letiště v Šanghaji též úřady uzavřely nemocnici, kde pracuje jedna z nakažených. Nařídily izolování a testování všech z čtyř tisíc zaměstnanců.
Nulová tolerance
Šanghaj je dalším dokladem tvrdého přístupu „nulové tolerance“ čínských autorit. Peking neváhá okamžitě uzavřít a izolovat problematická místa jen kvůli pár případům koronaviru. Včetně celých měst.
Dva nakažení stačili, aby město Man-čou-li ve Vnitřním Mongolsku muselo vstoupit do lockdownu. Veřejná doprava ven a dovnitř města byla pozastavena, zrušeny byly též všechny lety. Úřady též zavřely školy a veřejná místa a zakázaly veřejná shromažďování. Více než 200 tisíc obyvatel musí podstoupit povinné testy, píše server The South China Morning Post.
Zapečetěné dveře, lidé poutaní k zábradlí. Karanténa Sin-ťiangu budí hněv |
Kvůli pěti případům koronaviru Čína nařídila masivní testování 2,3 milionu obyvatel distriktu dvanáctimilionového města Tchien-ťin. Zdravotníci soudí, že zdrojem nákazy byly mražené potraviny z Indie, Pákistánu, Indonésie a Barmy, na kterých se našly stopy viru. Čína nařídila dezinfekci všech mražených výrobků ze zahraničí.
Podle stanice CNN Čína lehce ustupuje od kompletního zavírání celých měst jako tomu bylo v případě Wu-chanu, kde se virus poprvé objevil, a zaměřuje se na izolaci postižených oblastí. Někdy v doslovném zapečetění dveří domů, kde žijí infikovaní jedinci. V Man-čou-li i Tchien-ťinu jsou domovy nakažených zcela odděleny od sousedních domů.
Cílem Pekingu je dostat počet nakažených na nulu. „V celém světě jen Čína má schopnosti se dostat na nulu. Jiné země nemají tuto schopnost. Nejenže nejsou schopny se dostat na nulu, pro ně je těžké i kontrolovat první epidemii,“ prohlásil vrchní čínský epidemiolog Ceng Kuang s jasnou narážkou na USA.
Globální systém kontroly nakažených
Čína pro kontrolu šíření viru využívá sofistikovaný, propracovaný sledovací systém. V některých městech obyvatelé musí mít aplikaci se speciálním QR kódem, který slouží jako indikátor jejich zdravotního stavu. Musí se jim prokazovat např. při návštěvě většiny veřejných míst i veřejné dopravy. Pokud je kód zelený, mohou svobodně jít. Pokud svítí červeně, znamená, že jsou zdravotním rizikem a musí do čtrnáctidenní karantény.
Přiblížil se k vám člověk nakažený koronavirem, varuje Číňany „Velký bratr“ |
Čínský prezident Si Ťin-pching by rád tento systém protlačil i na mezinárodní scénu. Na setkání zemí G20 přednesl návrh vybudování „globálního firewallu“. Cestující napříč světem by se museli tak jako Číňané prokazovat QR kódem, zda je jejich zdravotní stav v pořádku.
Podle Pekingu se tím urychlí obnova globální ekonomiky. Není jisté, kdo by systém řídil. Vlastní verze aplikací určených k monitorování možného vystavení občanů koronaviru mají Japonsko či Jižní Korea. Na Západě se potýkají pokusy o důkladnější sledování obyvatel s etickými hledisky práva na soukromí, které v Asii nebývají v takové míře řešeny.
