Namísto toho při požáru v bytě v 18. podlaží výškové budovy zahynula matka a děti ve věku šest, devět a 11 let, uvedla BBC. Otec rodiny byl v době činu obchodně mimo domov. Mo, která k založení požáru v obývacím pokoji použila zapalovač, unikla.
Případ vzbudil v Číně značnou pozornost, částečně i kvůli tvrzení, že se hasiči na místo nedostali včas. To ovšem hasičská jednotka popřela a zpoždění při hašení požáru připsala nízkému tlaku vody a špatným protipožárním opatřením v budově.
Zločin posílil zastánce trestu smrti
Zločin se také stal jedním z argumentů zastánců trestu smrti v Číně. Když v červenci 2017 zrušilo trest smrti sousední Mongolsko, Peking se dostal pod tlak, aby je následoval. A případ chůvy-žhářky patřil k těm, na které se odvolávali ti, kdo prosazovali, aby Čína absolutní trest zachovala.
Odhaduje se, že Čína ročně popraví víc lidí, než kterákoli jiná země světa, počty popravených ale tají. Skupina na ochranu lidských práv Amnesty International počet provedených poprav v Číně odhaduje na tisíce.
