Míra porodnosti v Číně klesla na nejnižší úroveň od roku 1949, kdy se vlády ujala komunistická strana. Peking se snaží proti demografické krizi svými opatřeními zakročit, kontrola nad porody a potlačování ženských práv však některým Číňankám založení rodiny spíše komplikují. Reprodukční otázky jsou ovlivněny autoritou čínské komunistické strany, která po desetiletí nutila ženy k potratům a sterilizacím v rámci politiky jednoho dítěte, uvádí list The New York Times.
Děti narozené svobodným matkám dlouhodobě bojují o sociální výhody, jako je zdravotní pojištění či možnost vzdělání. Svobodným těhotným matkám je odpírán přístup k veřejné zdravotní péči, která jinak pokrývá mateřskou dovolenou. Pokud by zaměstnavatel navíc takové ženě ukončil pracovní poměr, není právně chráněna.
Některé ženy přísná pravidla odradí a rozhodnou se zůstat bezdětné, snaží se tak bránit kontrole Číny nad svými těly. Mnoho žen, které se pravidla pokusí obejít, čelí následkům ze strany státu.
Čínští komunisté po letech schválili uvolnění politiky jednoho dítěte (15. listopadu 2013).
„Mnoho lidí si myslí, že být svobodnou matkou je proces konfrontace s veřejným míněním, ale není tomu tak. Ve skutečnosti je to tento systém,“ říká Sarah Gao, 46letá svobodná matka žijící v Pekingu.
V listopadu 2016 se jí narodila dcera, o několik měsíců později však zaměstnavatel Sarah propustil. Rozhodla se právně bránit a na zaměstnavatele podala žalobu v souvislosti s diskriminací na pracovišti. Spor vyhrála společnost, jelikož Gao je svobodná matka, tudíž v rámci čínské politiky nemá na zákonné výhody nárok.
Čínská národní politika výslovně nestanovuje, že neprovdaná žena nesmí mít děti, ale matky jsou definovány jako provdané ženy a ty jsou také upřednostňovány.
Výhody pro vdané
Mnoho měst rozšířilo mateřskou dovolenou o jeden měsíc pro podruhé a potřetí vdané matky. Některé vesnice nabízí rodinám s novorozenci finanční bonusy. Jedna provincie v severozápadní Číně dokonce zvažuje celoroční dovolenou pro provdané matky.
V některých částech země se také lze setkat s tzv. „rodičovskými přestávkami“, které jsou určené pro manželské páry s malými dětmi. I přesto sňatečnost v Číně klesá, v roce 2021 dosáhla 36letého minima.
Číňanky, které dosáhly plnoletosti v době největšího hospodářského růstu v novodobé historii, se obávají usadit v obavě ze ztráty své těžce vydobyté nezávislosti.
Jeden z politiků na posledním výročním zasedání čínského zákonodárného sboru navrhl, aby strana byla vůči svobodným ženám, které chtějí mít děti, tolerantnější a poskytla jim stejná práva jako manželským párům. Politické změny se však nepodařilo trvale prosadit.
První generace čínských dětí narozených v období prosazování politiky jednoho dítěte. (červenec 2014)
Před deseti lety se 36letá Kelly Xie provdala, protože chtěla mít dítě. „V té době jsem se dostala do tohoto věku, pak jsem si vybírala a zdálo se mi, že on je ten nejvhodnější,“ řekla. O čtyři roky později se jí narodila dcera, žena ale byla v manželství nešťastná.
Nyní je Xie rozvedená a ráda by měla druhé dítě sama, její možnosti jsou však omezené. Může vycestovat do zahraničí na umělé oplodnění, to však může být pro některé ženy neúměrně drahé. Prozatím hledá na internetu a doufá, že najde někoho, kdo jí pomůže otěhotnět „postaru“.
Poskytnutí mateřského pojištění pro svobodné matky pokrývající náklady umělého oplodnění by bylo velkým zdrojem podpory pro svobodné ženy, říká Xie. Například v Pekingu si nyní mohou vdané ženy nechat zmrazit vajíčka a získat další dotované služby nitroděložního tělíska v rámci městského zdravotního pojištění, které je součástí nové politiky „podpory plodnosti“.
Svobodným matkám je tato podpora však stále odpírána.
