Na čínské obdobě Instagramu Siao-chung-šu (Rudá knížka) uživatelé sdílejí své tipy v oblasti módy, kosmetiky a zdraví, které se obvykle neliší od těch, jaké jsou doporučovány na Západě. Současný trend ale ukazuje, že název aplikace odkazující na proslulý spisek citátů bývalého předsedy komunistické strany Číny Mao Ce-tunga reflektuje vliv komunistické strany uvnitř čínské společnosti.
Na platformě jsou totiž nyní v oblibě videa ukazující oděv vládních činitelů či kádrů komunistické strany jako módní inspiraci. Na jiné sociální platformě Č’-chu zaměřené na otázky a odpovědi měl dotaz „co je kádr styl“ skoro sedm milionů zhlédnutí a přes 700 odpovědí.
„Kádr-styl je v módě. Moji spolužáci a já jsme se letos na jaře stali jeho fanoušky, když jsme se v karanténě nudili k smrti,“ říká jednadvacetiletá pekingská studentka Kathy Jao.
Ona sama dříve ráda nosila nadměrné hiphopové oblečení. „Ale když vidím obrázky mladých mužů v obyčejných bílých košilích, modrých větrovkách nebo černých kabátech, vypadají elegantně a spolehlivě. Pouhé prohlížení obrázků nabízí pocit bezpečí v době turbulencí,“ vysvětlila serveru The South China Morning Post, proč má o styl oblékání komunistických představitelů zájem.
Čínský prezident Si Ťin-pching nosí černé nebo tmavě modré větrovky během svých inspekcí na farmách či setkáních s členy strany, aby ukázal, že je muž z lidu. Jeho podřízení od něj styl přejímají. Generální tajemník, znám svým úsilím přestavět čínskou společnost ke svému obrazu, nechal oděv dále zpopularizovat v televizi, kinech a hudebních klipech, které ve stále větší míře musí odrážet ideje strany.
Nechat to prostě vyhnít. Mladí Číňané už se nechtějí dál snažit bez úspěchu |
Komunismus se příležitostně stává v Číně módní inspirací. V roce 2007 se například objevilo několik prodejců oblečení v Hongkongu či Šanghaji, kteří prodávali trendy trička s odkazy na pekingské „retro“, motivy kulturní revoluce a stylizovaná tak, aby připomínala komunistické propagandistické umění. Agentura Reuters poznamenala, že toto oblečení často mělo cenovky ve výši, který si stranou vyzdvihovaný dělník z lidu nemohl dovolit.
Přitažlivost státního sektoru
Nynější obliba oděvů nošených stranickými kádry souvisí spíše než s pokusem učinit komunismus „hustým“ s proměnami, které zažila čínská společnost v éře covidu. Platy se snižovaly a řada soukromých společností propouštěla. Stabilita rozsáhlého státního sektoru, v němž stranická příslušnost hraje podstatnou roli, začala být náhle pro mladé Číňany s nejistou budoucností přitažlivá.
„Moji rodiče a prarodiče vždy říkali, že být státním úředníkem je nejlepší kariéra v Číně, ale já jsem tomu nevěřila,“ říká Jao. „Pandemie covidu-19 mě přesvědčila o výhodách zaručeného životního stylu, stabilního příjmu, dobrých benefitů a malé šance na ztrátu zaměstnání.“
Sociologové z Kanady a USA v článku zveřejněném v odborném žurnálu Research in Social Stratification and Mobility zjistili, že pravděpodobnost sníženého příjmu v důsledku pandemie byla pro nečleny strany 0,53, zatímco pro členy strany 0,46. Tento rozdíl je zřejmě jedním z důvodů, proč do strany vstoupilo v letech trvání pandemie 4,8 milionu lidí a počet členů se tak zvedl na rekordních 96,7 milionu.
Luna Wu, která se hlásí na studium mezinárodních vztahů, zmiňuje jako důvod, proč se chce přidat ke straně, jednání „kádrů“ během lockdownu. „Chci být členkou strany, protože tak můžu sloužit lidem, speciálně v době krize,“ uvádí. „Mým snem je stát se mluvčí ministerstva zahraničí, která může sebevědomě pokárat Západ za jeho neopodstatněné obvinění. Být členkou strany je podmínkou,“ dodává. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí prosluli tvrdými výpady vůči Západu.
ANALÝZA: Čínští komunisté slaví narozeniny. Proč dokázali být tak úspěšní |
Jednadvacetiletý student informatiky na Šanghajské univerzitě Howard Wang začal kvůli kariérním vyhlídkám studovat i filosofii. Doufá, že tím, že si osvojí znalosti marxismu a socialismu s čínskými charakteristikami, si vylepší šance pro získání místa ve státním sektoru.
„Být členem strany a účastnit se nějakého národního vědeckotechnického programu je pro mě ta nejlepší kariérní cesta,“ uvádí Wang, který dříve preferoval „velké technologické firmy“. Pandemie, během níž jeho rodiče díky práci pro státní podnik měli zajištěný příjem, zatímco přátelé a sousedé se vlivem škrtů u soukromých společností obávali budoucnosti, jeho perspektivu změnila.
Tlak na soukromé společnosti
Sílící nedůvěra k privátnímu kapitálu vychází i z série tvrdých regulací soukromých společností v uplynulých letech. Si od nich vyžadoval, aby se více podílely na plnění vize „společné prosperity“.
Přízrak nové kulturní revoluce. Čínu děsí regulace a vize „společné prosperity“ |
Podle analytiků se prezident především snaží o získání kontroly nad elitami technologického a zábavního průmyslu, které se i díky svému mezinárodnímu působení stávaly nezávislejšími na čínském státu. Odborníci též upozorňují, že sázení na postátněnou ekonomiku může ohrozit perspektivu dalšího hospodářského rozvoje, už tak omezeného covidovou krizí.
Politický analytik a bývalý profesor politických věd na Šanghajské univerzitě Čchen Tao-jin se domnívá, že přitažlivost státu a státního sektoru u mladých lidí v dohledné době neklesne. „Po lockdownech jsou si lidé více vědomi síly, které může čínská vláda dosáhnout. Bude zde více mladých lidí, kteří budu chtít být částí systému,“ uvádí. „Lockdown je ve své přirozenosti proces ochočování lidí.“
23. července 2021 |
