„Vytvořte velké ideály a začleňte své osobní cíle do většího obrazu čínského lidu. Usilujte o uskutečnění čínského snu. Naděje země spočívá v mládí,“ apeloval začátkem května na mládež prezident Si Ťin-pching.
Řada mladých Číňanů ale na jeho slova reagovala na čínském internetu konstatováním, že jejich ideálů prostě nelze dosáhnout a tak své úsilí raději úplně vzdali. Mládež, frustrovaná narůstající nejistotou i nedostatkem příležitostí, tomuto přístupu k životu přezdívá „paj lan“, což lze do češtiny přeložit jako „nechat to plynout“ či „nechat to prostě vyhnít“.
Frázi lze vysvětlit jako dobrovolný ústup od sledování určitých cílů, protože si člověk uvědomuje, že jejich dosažení je příliš obtížné. Někteří pak „paj lan“ vnímají jako aktivní přijetí zhoršující situace bez snahy ji zvrátit.
Autosugesce, píší státní média
Na čínské sociální síti Weibo se podle listu The Guardian od března objevilo již několik milionů příspěvků souvisejících s „paj lan“. „Příliš drahé nemovitosti v Šanghaji? Fajn, celý život budu jen platit nájem, protože si nic jiného nemůžu dovolit,“ zní jeden z příspěvků označený příslušným hashtagem.
Trend zaznamenala také čínská státní média. „Proč mají moderní mladí Číňané rádi ‚paj lan‘? Ve skutečnosti je to důsledek negativních autosugescí. Opakovaně si totiž říkají, že to nezvládnou,“ napsalo jedno z nich.
Mladí Číňané utíkají z velkoměst. Chtějí pěstovat zeleninu, ne se stresovat |
„Realita ale není úplně taková, jak média naznačují. Pro mou generaci je tento postoj ‚nechat věci vyhnít ‘ pravděpodobně způsoben nedostatkem sociální mobility a zvýšenou nejistotou v dnešní Číně,“ popsal devětadvacetiletý Sal Chang, jenž v Pekingu pracuje v hudebním odvětví.
„Na rozdíl od generace svých rodičů mají dnešní Číňané mnohem větší očekávání, ale také pro nás existuje více nejistot. Už si nemůžeme dělat žádné dlouhodobé plány, protože nevíme, co s námi bude za pět let,“ řekl Sal s tím, že jeho zaměstnavatel mu stanovuje nereálné cíle. „I když se snažím, tak se mi to nikdy nepodaří splnit a ztrácím motivaci,“ dodal.
Mladí hledají lidi, co se cítí podobně
Podle ředitelky Centra pro čínská studia na Michiganské univerzitě, profesorky Mary Gallagherové, je „paj lan“ také odmítnutím „ultrakonkurenceschopnosti“ dnešní čínské společnosti. „Pocit beznaděje mezi mladými je umocněn neustále se zmenšujícími ekonomickými příležitostmi,“ uvedla.
Čínský přístup k pandemii ohrožuje světový růst. Tamní průmysl se propadá |
Karanténa spojená s pandemií covidu-19 v posledních letech střídavě uvěznila stamiliony Číňanů v jejich domovech a druhá největší ekonomika světa se začala potýkat s potížemi. Více než 18 procent Číňanů ve věku od 16 do 24 let byla v dubnu bez práce, což je nejvíce od začátku záznamů.
Podle odborníka na média, profesora Fang Kche-čchenga z Čínské univerzity v Hongkongu, mladí Číňané „paj lan“ používají rovněž k ukázání nesouhlasu s oficiálním narativem. „Tato populární fráze odráží sdílené emoce. Lidé hledají spojení s těmi, kteří mají stejný pocit,“ prohlásil. „Navzdory velkému oficiálnímu vyprávění vůdců jsme v reálném životě všichni ve stejné situaci,“ uvedl.
