Vzkaz Evropě je to pochopitelně přeneseně. Viceadmirál Mulloy svá čísla týkající se čínského námořnictva předestřel na zasedání kongresmanů z podvýboru pro námořní ozbrojené síly.
Mulloy uvedl, že Čína buduje „skutečně pozoruhodné ponorky“ a nyní v součtu disponuje více plavidly s dieselovým a jaderným pohonem než Spojené státy. Přestože, jak viceadmirál doplnil, jejich kvalita nedosahuje kvalit amerických ponorek.
Čína má nyní ve svém arzenálu několik ponorek založených na sovětské konstrukci Projekt 633 (v kódu NATO Romeo), pocházející z 50. let, které vyřazuje, dále novější třídu plavidel nazývaných Severoatlantickou aliancí „Kilo“ a dva typy dieselových ponorek čínského původu, dohromady přes 50 plavidel.
K tomu disponuje nejméně čtrnácti ponorkami s jaderným pohonem, z nichž část může odpalovat mezikontinentální balistické střely s jadernou hlavicí. Pentagon ve své poslední výroční zprávě o stavu čínských ozbrojených sil uvedl, že Čína má 77 hlavních hladinových bojových plavidel, přes 60 ponorek, 55 obojživelných lodí a 85 malých plavidel vybavených řízenými střelami.
Mulloyova slova naznačují, že Čína zařadila do služby další ponorky. Námořnictvo Spojených států - podle viceadmirála nyní početně slabší, byť kvalitou na vyšší úrovni - má ponorek 71.
Číňané experimentují, co jejich stroje dokážou
Podle Mulloye Čína rovněž rozšiřuje oblast, v níž její ponorky operují, stejně jako dobu operačního nasazení. Viceadmirál zmínil tři mise čínských ponorek do Indického oceánu, které trvaly 95 dní. „Víme, že experimentují, prověřují, co dokážou a nepochybně chtějí být součástí klubu zemí s pokročilými ponorkami,“ řekl Mulloy kongresmanům.
Američtí vojenští činitelé v posledních měsících stále důrazněji upozorňují na nárůst vojenských kapacit Ruska a Číny a prosazují cílevědomější úsilí o udržení americké technologické převahy. To je ovšem ekonomicky náročné a Spojené státy nemají peněz nazbyt. I proto v poslední době apelují na své evropské spojence, aby se vrátily k závazku vydávat na obranu alespoň dvě procenta HDP. Ten nyní dodržuje jen několik evropských členů NATO.
Čínské ponorky (a výhledově též letadlové lodě, na nichž Peking rovněž pracuje) přitom nejsou výzvou „pouze“ Spojeným státům, ale i dalším zemím - z těžších vah v tomto ringu zejména Indii, která se 32 ponorkami zaujímá co do početnosti této zbraně čtvrté místo na světě za Čínou, USA a Ruskem.
Jihovýchod Asie destabilizuje spor o Jihočínské moře. Čína si jej nárokuje téměř celé, proti čemuž se bouří Filipíny, Vietnam, Brunej, Malajsie a Tchaj-wan. Peking dokonce pracuje na umělém atolu, který by mu umožnil umístit v regionu bohatém na ryby a nerostné suroviny vlastní letecké síly (více o umělém ostrovu na Ohnivém kříži čtěte zde).
