Podle serveru Naval News má Čína k dispozici aktuálně pět těchto plavidel ve třech verzích. Každé disponuje výklopným mostem o délce až 150 metrů, který umožňuje přesun techniky na pevninu i v poměrně mělkých vodách či v případě nevhodného terénu na pevnině.
Lodě rovněž mají stabilizační systém v podobě výsuvných pilířů, které se při vykládce nákladu zapřou o mořské dno. Jak je patrné z fotografií, plavidla s vysunutými mosty na sebe lze větvit, jejich dosah se tak výrazně prodlouží. K zádi stroje rovněž mohou přirazit i standardní nákladní plavidla.
Rychlý vývoj těchto plavidel podle analytiků ukazuje na rostoucí riziko potenciální invaze Číny na Tchaj-wan. Peking v oficiální komunikaci uvádí, že jde o stroje pro civilní využití, jejich specifikace tomu však příliš neodpovídá, míní analytička Emma Salisburyová. „Jakákoli invaze na Tchaj-wan bude závislá na rychlém přesunu velkého počtu lidí a techniky, nová plavidla jsou pro to jako stvořená,“ tvrdí.
Civilní obal, ale vojenské srdce. Čína k invazi na Tchaj-wan chystá i trajekty |
Invaze přes moře byla dosud považována za poměrně obtížný úkol, na Tchaj-wanu je jen velmi málo míst, kde je možné nasadit klasické vyloďovací čluny. Nová plavidla ovšem tento pohled mění, lze je použít i u skalnatého či jinak nevhodného vyloďovacího místa. Dlouhý výklopný most špatný terén překlene.
Čínské stroje u tchajwanského pobřeží
Situace okolo Tchaj-wanu se v posledních týdnech vyostřuje. Pobřežní stráž za posledních 24 hodin ve svém okolí zpozorovala 59 čínských vojenských letadel, devět lodí a dva balony. Ostrovní stát kvůli manévrům nasadil letadla, námořní lodě a pobřežní protilodní obranu.
„Jde o rozhodnou reakci na podporu nezávislosti Tchaj-wanu a vážné varování pro tchajwanské separatistické síly,“ cituje agentura AP mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning. Peking tím odkazoval na Spojené státy, které Tchaj-wan sice diplomaticky neuznávají, ale nadále podporují v otázce bezpečnosti.
Čína rovněž znovu zkritizovala rozhodnutí amerického ministerstva zahraničí, které v polovině února ze svého webu odstranilo zmínku o tom, že nepodporuje nezávislost Tchaj-wanu. USA tím podle Pekingu vyslaly „vážně míněný signál separatistickým silám usilujícím o nezávislost“ ostrova.
Tchajwanský prezident Laj Čching-te minulý čtvrtek Čínu označil za „nepřátelskou zahraniční sílu“ a uvedl, že Tchaj-wan přijal přísnější opatření, aby zabránil podvratné činnosti, kterou Peking provádí prostřednictvím médií.
Čína považuje Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území. Podle čínské oficiální politiky „jedné Číny“ na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a volby, zatímco v pevninské Číně pokračuje režim jedné strany.
