Občanské hlídky nejsou v Pekingu nic nového. Jak ovšem upozorňuje zpravodaj britského listu The Times, nikdy se jich po ulicích neprocházelo tolik jako v posledních dnech. Vláda si podle novináře platí zhruba 100 tisíc informátorů, dalších 850 tisíc Číňanů pomáhá policistům s hlídáním pořádku dobrovolně.
Policisté a vojáci dostali od vlády povolení zabíjet. Mohou vystřelit po každém, kdo se jim bude zdát podezřelý. Přísná bezpečnostní opatření se nevyhýbají ani hromadné dopravě. V městských autobusech hlídkuje tisícovka "bezpečnostních inspektorů" a před stanicemi metra se v dlouhých frontách tlačí cestující, kteří čekají na důkladnou bezpečnostní prohlídku (více o problémech v metru zde).
Bombový útok na tržištěVe čtvrtek 15. května vjela do davu lidí na tržišti v Urumči dvě terénní auta. Jejich posádky házely mezi lidi podomácku vyrobené výbušniny v plechovkách. Oba vozy se nakonec srazily, jedno z nich explodovalo a druhé začalo hořet. Zemřelo 39 lidí, přes 80 dalších utrpělo zranění (více o útoku se dočtete zde). Čínské úřady mezitím oznámily, že za pečlivě naplánovaným útokem stálo pět příslušníků menšinového etnika Ujgurů. Čtyři údajně zemřeli přímo během útoku. |
Tvrdá bezpečnostní opatření mají podle vlády jasný cíl. Nedopustit, aby do hlavního města pronikli ujgurští muslimové z neklidné provincie Sin-ťiang. Vláda je viní ze série teroristických útoků, které si v posledních měsících vyžádaly na severozápadě země desítky mrtvých.
Kromě teroristických hrozeb mohou mít přísná bezpečnostní opatření ještě jednu příčinu. Na příští týden totiž připadá výročí krvavého potlačení studentských demonstrací na pekingském náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Podle vlády tehdy zemřelo 200 až 300 lidí, podle studentů a Červeného kříže desetkrát víc. Výročí se v Číně oficiálně nepřipomíná.
Místo vyšetřování zahlazujete stopy, spílají policistům v Urumči
Všeobecná atmosféra strachu, přísná bezpečnostní opatření a najímání vládních informátorů však v mnohých Číňanech probudilo vzpomínky na období kulturní revoluce za éry Mao Ce-tunga.
Mao Ce-tung a kulturní revolucePolitickou kampaň zvanou "kulturní revoluce" vedl Mao Ce-tung v letech 1966 až 1969. V Číně měla vymýtit kapitalismus. Typickým symbolem celého období se staly mládežnické "rudé gardy", které bojovaly s nepřáteli revoluce. Gardisté však vzali usvědčování "nepřátel lidu" velmi vážně a začali ostatní Číňany terorizovat. Jako důkaz viny posloužila třeba pouhá znalost cizího jazyka, cizojazyčná kniha nebo pobyt v zahraničí. Počet obětí kulturní revoluce, zejména řádění rudých gard, se odhaduje na statisíce či miliony lidí. |
Úřady platí svým informátorům za každé sdělení částku, za niž Číňan pořídí zhruba jednu běžnou porci nudlí. Zejména chudší vrstvy obyvatelstva by mohly své nové "funkce" kvůli odměnám zneužívat a dostat tak do potíží své sousedy.
Poznámky v podobném duchu zaplnily stránky oblíbené sociální sítě Weibo. Čínská vláda pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga se podle nich snaží "bojovat proti jedu jedem".
Poslední bombový útok, který se odehrál ve čtvrtek 15. května na tržnici ve městě Urumči, ještě stále budí emoce. Úřady se podle místních starají hlavně o to, aby se na tragédii co nejrychleji zapomnělo.
Novinář britských The Times hovořil například s prodavačem ovoce, který čtvrteční útok přežil. Muži, který z obav o bezpečnost prozradil jen své příjmení Wang, se jedna z podomácku vyrobených výbušnin dokutálela až k nohám.
Bomba nakonec neexplodovala, což trhovci a několika dalším lidem v okolí patrně zachránilo život. Přeživší skončili po výbuchu na policejní stanici, kde strávili několik hodin. Policisté mezitím pracovali na místě činu.
Pozůstalí přinesli květiny, strážníci je hodili do kontejneru
Nestarali se však o fotografování následků a hledání stop. Na náměstí v Urumči proběhl bleskový úklid, vyšetřovatelé podle místních v rychlosti utírali krev z chodníků a odváželi ještě doutnající trosky.
Tržiště v Urumči bylo vyhlášené levným a chutným ovocem. Ke stánkům se ráno stahovali zejména místní důchodci, starší Číňané proto tvořili i většinu obětí. Když chtěly jejich děti a vnoučata po několika dnech a na místo výbuchu položit květiny, nesetkaly se s pochopením.
Jednomu z místních dokonce policista svazek květin přímo před očima roztrhal a vyhodil do kontejneru, vylíčili novinářům obyvatelé města. Činí se i čínští internetoví cenzoři, kteří mažou veškeré zmínky o výbuchu ze sociálních sítí.
Provincií zmítají etnické nepokoje, nejde o první útok
Metropolí provincie Sin-ťiang exploze v poslední době neotřásly poprvé. Tři mrtvé a 79 zraněných si na konci dubna vyžádal bombový útok na místním nádraží.
Oblastí Sin-ťiang zmítají etnické spory, je totiž tradičním domovem muslimských Ujgurů. Ti si stěžují na potlačování svých práv ze strany Pekingu, vadí jim i stále rostoucí podíl etnických Číňanů (Chenů) v oblasti, kterou považují za své výsostné území.
Ujgurové si stěžují i na to, že státní úřady se snaží Ujgurům bránit v dodržování půstu během ramadánu. Peking ovšem o potlačování jakýchkoli práv nechce ani slyšet.
Území, které je proslulé velkým nerostným bohatstvím, se Čína nehodlá vzdát a v minulosti obvinila Ujgury právě z řady bombových útoků, přestože se jí to obvykle nepodaří stoprocentně prokázat.
Islámští separatisté se k některým atentátům sami hlásí. Ujgurové stáli například za podzimním sebevražedným útokem na pekingském náměstí Nebeského klidu, při němž zemřelo pět lidí (více se dočtete zde).