Server South China Morning Post připomíná, že se jedná o další krok v uvolnění až donedávna striktní politiky regulující populační růst. První fázi uvolnění pravidel čínský režim oznámil v roce 2013, kdy povolil více než jednoho potomka milionům rodin (více o tehdejší reformě se dočtete zde).
Dvě děti si až do roku 2013 mohly pořídit jen venkovské rodiny v případě, že prvorozeným potomkem je dívka, příslušníci etnických menšin a páry, kde jsou oba rodiče jedináčky. Od roku 2013 pak mohli čtyřčlennou rodinu založit i rodiče, kde je jedináčkem pouze jeden z nich. Z 11 milionů rodičovských párů, kterým bylo umožněno mít druhé dítě, však projevilo zájem jen 700 000.
Dopad politiky jednoho dítěte: rozmazlené císaře střídají sněhové vločky |
Politiku jednoho dítěte Čína zavedla koncem 70. let, aby uměle utlumila rychlý růst populace. Její striktní prosazování vedlo podle ochránců lidských práv k nuceným potratům. Do konce roku 2013 zabránila politika jednoho potomka podle odhadů narození 400 milionů dětí.
Čtyři dekády nekompromisního nařízení se zásadním způsobem podepsaly na současné struktuře obyvatelstva. Rodiny v Číně obvykle preferují syny a řada budoucích matek proto vyhledává interrupci, pokud je plod ženského pohlaví. V Číně proto 100 narozených dívek připadá 118 chlapců. Přirozený poměr ve společnosti je přitom 105 chlapců na 100 dívek.
Úbytek lidí v produktivním věku
V roce 2012 poprvé zaznamenali demografové i úbytek pracující části populace, což představuje velkou hrozbu pro čínskou ekonomickou mašinerii stojící na levné pracovní síle. Počet obyvatel v produktivním věku v minulém roce klesl o 2,44 milionu. Téměř 15 procent obyvatelstva v Číně tvoří lidé starší 60 let a do roku 2030 budou podle odhadů představovat čtvrtinu čínské populace.
Dalším nebezpečím politiky jednoho dítěte je samotná výchova jedináčků. Jsou totiž rozmazlení a neschopní se o sebe do budoucna postarat, shodují se odborníci. Trefně jim pro jejich křehkost přezdívají „sněhové vločky“.
Paradoxní je, že ještě donedávna většina Číňanů politiku jednoho dítěte schvalovala. Domnívali se totiž, že by země bez násilné regulace počtu obyvatel trpěla nedostatkem jídla a vyčerpáním zdrojů. Politiku jednoho dítěte uznávali ještě v roce 2008 za vhodnou víc než tři čtvrtiny obyvatel Číny. V posledních letech se však názor veřejnosti začíná měnit.
