V roce 2019 média označovala čínské město Čchung-čching za „nejsledovanější město na světě“. Tehdejších skoro 16 milionů obyvatel hlídalo 2,5 milionu kamer.
O šest let později čínské úřady v posilování monitorovacích aktivit pokračují. Oznámily, že v jedné městské oblasti instalovaly 27 900 kamer a 245 senzorů s cílem vybudovat „inteligentní systém správy věcí veřejných“, který spoléhá na občany. „V oblasti Pej-pej jsme plně stiskli tlačítko rychlého pohybu vpřed, abychom podpořili budování digitálního Čchung-čchingu,“ oznámil tajemník Lin Sü-jang. „Klíč k správě (věcí veřejných) spočívá v lidech,“ míní.
Lin Sü-jang uvedl, že více než 10 tisíc dobrovolníků z komunistické strany dohlíží na dění v Pej-pej spolu se zaměstnanci a vedoucími takzvané „mříže“. Čínský sledovací systém je založen na rozdělení městských oblastí v digitálních mapách do několika „mřížek“, přičemž ke každé z nich je přiřazený kontrolor obyvatel dané oblasti. Ten oznamuje úřadům, co se v jím svěřených sousedstvích děje, kolik je v něm obytných jednotek a kdo je problematickým činitelem, jehož je potřeba podrobit kontrole. K dispozici má digitální nástroje, jako jsou záznamy ze všudypřítomných kamer.
Jak vypadá čínský „mřížkový“ systém sledování sousedství.
Obyvatel provincie Che-nan jménem Lao Wan řekl stanici Rádio Svobodná Asie, že existují dva hlavní důvody pro zřizování kamer v Pej-pej. „Jedním z nich je, že si nemohou dovolit platit pracovníky mřížky, a na druhé straně chtějí snížit administrativní náklady. Proto na tuto práci povolali civilisty a dobrovolníky, například starší muže a ženy, kteří nemají nic jiného na práci,“ řekl. „Zdá se, že se k sousedům chovají jen přátelsky, ale ve skutečnosti monitorují každé vaše slovo a čin.“
Kdo je proti vládě, skončí na psychiatrii. „Léčba“ je v Číně na vzestupu |
Komentátor Lu Čchen-jüan uvedl, že místní samosprávy mají potíže s vyplácením mezd, a proto koordinují starší lidi jako dobrovolníky, aby realizovali vládní systém „udržování stability“. „Je to způsob, jak snížit administrativní výdaje a udržet stabilitu při prudkém poklesu daňových příjmů,“ řekl Lu s odkazem na současné ekonomické problémy Číny.
Sousedský Velký bratr
Kroky úřadů v Čchung-čchingu ukazují na širší trend sílící snahy Pekingu využít domácí obyvatelstvo k hlídání sebe navzájem. Úřady v přístavním městě Sia-men na jihovýchodě země zřídily v 11 ulicích a 144 obytných čtvrtích stanice „sousedského dohledu“.
Část těchto kroků je reakcí na (v čínském kontextu) šokující událost z října minulého roku, kdy řidič auta najel do sportovního centra ve městě Ču-chaj a zabil 35 lidí. Čínský prezident vyzval, aby se podobným incidentům předcházelo přijetím preventivních opatření, která „minimalizují rozpory a problémy“ na místní úrovni a eliminují „skrytá nebezpečí“.
Pomsta společnosti. Série útoků děsí Čínu, objevují se odkazy na povstání |
Čína pro tento účel vytváří takzvaná „komplexní řídící centra“. Podle amerického konzervativního think-tanku Jamestown Foundation jde o modernizovanou verzi komunitních center nebo sousedských kanceláří, které ale mají výrazně větší proaktivní úlohu. Shromažďují informace z řady zdrojů, včetně záznamů bezpečnostních kamer a informátorů z řad občanů, aby preventivně zabraňovaly možným potížím na té nejnižší úrovni. Stále jsou ale v rané fázi vývoje.
Inspirace od Mao Ce-tunga
Podobné iniciativy vycházejí z požadavku čínského prezidenta Si Ťin-pchinga řídit se takzvanou „zkušeností Feng-čchiao v nové éře“. Termín odkazuje na příkaz zakladatele Čínské lidové republiky Mao Ce-tunga, aby se masy mobilizovaly a identifikovaly, a „převychovaly“ takzvané „reakční elementy“ ve společnosti. Mao prakticky chtěl, aby lidé sami sebe hlídali a zasáhli, pokud uvidí cokoliv, co komunistická strana považuje za nepřijatelné.
Si model oslavuje jako vzor správy věcí na místní úrovni, který vede k sociální stabilitě. List The New York Times však varuje, že usiluje o stejný cíl jako Mao: „využít obyčejné lidi spolu s policií k potlačení jakýchkoli výzev vůči straně a k udržení její legitimity“.
Čína má problémy s úniky dat. Na vině je rozsáhlý systém sledování občanů |
Peking propaguje „úspěšné“ praktické případy využití místních lidí ke kontrole svých spoluobčanů. Jedním z nich jsou takzvané „čchao-jangské masy“. Pojmenované podle městského obvodu v Pekingu, označují skupinu veřejných informátorů dohlížejících na dění v jejich sousedství. Tito dobrovolníci na znamení své funkce často nosí červené pásky na pažích.
Státní média uvádějí, že jejich schopnost odhalit nepravosti by jim záviděly i špionážní agentury CIA, MI6, Mosad nebo bývalá KGB. Připomínají, že díky své znalosti sousedů byli obyvatelé Čchao-jangu schopni odhalit i sovětské agenty navzdory jejich dovedným převlekům.
Čínská média též přinášejí příběhy různých „inovativních“ postupů. Nedávná reportáž z jedné pekingské policejní stanice ukazovala, jakým způsobem strážci zákona dohlížejí na sousedství. Na nástěnce měli vyznačené jednotky rozsáhlého bytového komplexu, se jmény, telefonními čísly a dalšími informacemi o jeho obyvatelích.
Každý papírek pro danou jednotku na nástěnce byl vyveden v jiné barvě. Zelená byla zkratka pro důvěryhodnost. Žlutá znamenala, že je třeba věnovat jednotce pozornost. A oranžová vyžadovala „přísnou kontrolu“.
