Dva šedé obrazce, které byly po většinu letošního roku jasně viditelné ze satelitů na kambodžské námořní základně Ream, jako by potvrzovaly rostoucí obavy Washingtonu. Čína rozšiřuje svou vojenskou stopu i mimo tři sporné ostrovy v Jihočínském moři, které již obsadila a opevnila, píše portál BBC.
Předměty ze satelitu jsou plavidla typu 056A čínského námořnictva. Jsou to válečné lodě o výtlaku 1 500 tun, které zakotvily u nového Čínou postaveného mola. To je dostatečně velké na to, aby pojalo ještě mnohem větší plavidla. Na břehu se nacházejí další čínská zařízení, o nichž se předpokládá, že jsou určena pro potřeby čínského námořnictva.
„Je to kambodžská, nikoli čínskou základna, už to pochopte,“ uvedl politický analytik Kambodžské královské akademie Seun Sam. Kambodža je podle něj velmi malá země a její vojenské kapacity jsou omezené.
Nerovnováha se mění
Čína má nyní více lodí než USA. Přes všechny informace o rychlém vzestupu čínské námořní síly má však mocnost v současnosti pouze jednu zahraniční vojenskou základnu, a to v africkém Džibutsku. Ta vznikla v roce 2016. Naproti tomu Spojené státy jich mají přibližně 750, jednu z nich rovněž v Džibutsku a mnoho dalších v zemích blízkých Číně, jako je Japonsko anebo Jižní Korea.
USA se však domnívají, že se tato nerovnováha se kvůli deklarovaným ambicím Číny stát se globální vojenskou mocností mění. Rozsah jejích investic do zámořské infrastruktury, která musí být podle čínských zákonů vybudována podle vojenských standardů, je nebývalý. Někteří lidé ve Washingtonu nyní předpovídají, že Čína nakonec bude mít globální síť základen nebo civilních přístavů, které bude moci využívat jako základny. A jednou z prvních z nich je právě Ream.
V Kambodži začala dynastická diktatura, letitý vůdce předal moc synovi |
Před několika lety tuto námořní základnu země modernizovala ještě s pomocí USA. Investice byla součást vojenské pomoci Kambodži v hodnotě desítek milionů dolarů ročně. USA však tuto pomoc po roce 2017, kdy v zemi zakázali hlavní kambodžskou opoziční stranu a její představitelé byli vyhoštěni nebo uvězněni, omezily. Kambodžská vláda, která byla od té doby stále více závislá na čínské pomoci a investicích, náhle změnila kurs. Zrušila pravidelná společná vojenská cvičení pořádaná s USA a přešla na cvičení, která nyní pořádá s Čínou.
Do roku 2020 se v Reamu zbouraly dvě budovy původně financované USA. Začalo rozsáhlé rozšiřování tamních zařízení financované Čínou. Do konce loňského roku také vzniklo nové molo. Bylo téměř totožné s molem dlouhým 363 metrů na základně v Džibuti a dostatečně dlouhé na to, aby se na něj vešla největší čínská letadlová loď. Ty se tam také brzy objevily a zůstaly tam po většinu letošního roku.
Není to základna...
Kambodža nadále tvrdí, že plavidla slouží k výcviku a k přípravě na letošní cvičení Zlatý drak. Tvrdí také, že Čína zde staví dvě nové korvety 056A pro své vlastní námořnictvo. Stále trvá na tom, že čínská přítomnost v Reamu není trvalá, takže přístav nikdo nemůže považovat za její základnu.
To však nebrání americkým představitelům vyjadřovat znepokojení nad rozšiřováním areálu. Na satelitních fotografiích je kromě nového mola vidět i nový suchý dok, sklady a něco, co vypadá jako administrativní kanceláře a obytné prostory se čtyřmi basketbalovými hřišti.
S ostrou municí. Námořnictva Ruska a Číny cvičí v Jihočínském moři |
Již v roce 2019 deník Wall Street Journal informoval o údajně uniklé dohodě mezi Kambodžou a Čínou o pronájmu 77 hektarů základny na 30 let. Ta údajně zahrnovala právě umístění vojenského personálu a zbraní. Kambodžská vláda zprávu odmítla jako falešnou. Je však pozoruhodné, že u nového mola zatím směly kotvit pouze čínské válečné lodě. Naopak dva japonské torpédoborce, které sem zavítaly v únoru, musely zakotvit v nedalekém městě Sihanoukville.
„Jsme svědky toho, že čínské lodě na Reamu neustále kotví,“ říká Kirsten Gunnessová, vedoucí politická výzkumná pracovnice kalifornské společnosti Rand Corporation. Jedním ze způsobů, jak Kambodža tento fakt maskuje, je nenazývat ji zahraniční základnou a umožnit cizím silám nepřetržitý přístup. „USA a Filipíny fungují na základě podobných dohod,“ dodala.
Thajsko i Vietnam mlčí
Čínská základna v Reamu v ústí Thajského zálivu však znepokojuje i kambodžské sousedy Thajsko a Vietnam. Spolu s dalšími základnami dále na severu by situace na Reamu snadno mohla svádět k domněnce, že je to pokus Číny obklíčit dlouhé vietnamské pobřeží. Vietnam stejně jako Filipíny zpochybňují nárok Číny na téměř všechny ostrovy v Jihočínském moři a jeho síly se v minulosti střetly s čínskými.
Ani jedna ze zemí však pravděpodobně tyto stížnosti veřejně nevyjádří. Thajsko se bude chtít vyhnout rozkolísání svých ekonomicky důležitých vztahů s Čínou, zatímco Vietnam se bude chtít vyhnout vyvolání protivietnamských nálad v Kambodži. Veřejná nelibost vůči Číně ve Vietnamu je také něco, čemu se vietnamská vláda bude chtít vyhnout.
Pacifik přestává být americkým hřištěm, největší námořnictvo už má Čína |
Američtí a indičtí stratégové se mezitím obávají budoucí možnosti čínské základny v Indickém oceánu, jako je například srílanský přístav Hambantota. Ten čínská státní společnost získala do pronájmu na 99 let v roce 2017. Anebo přístav Gwadar v Pákistánu, který byl rovněž přestavěn za čínské finanční podpory.
„Základna Ream nepřináší mnoho nového v oblasti projekce síly. Nepřibližuje čínské námořnictvo k místům, kam by chtělo,“ řekl Greg Poling, šéf Asijské iniciativy pro námořní transparentnost. Mohla by však významně přispět ke shromažďování zpravodajských informací, sledování satelitů a odhalování nebo monitorování cílů na velké vzdálenosti. „To nejsou pro Čínu nutně ty nejlepší možnosti, ale jsou jediné, které se jí momentálně nabízejí,“ uzavřel Poling podle BBC.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz