Rozpory mezi oběma zeměmi vyvolalo prohlášení japonské premiérky Sanae Takaičiové, která začátkem měsíce uvedla, že případný čínský útok na Tchaj-wan by mohl ohrozit Japonsko a vyvolat jeho vojenskou reakci.
Mluvčí japonské vlády Minoru Kihara v úterý uvedl, že doporučení o bezpečnosti vydala jeho země „na základě celkového posouzení politické a bezpečnostní situace v dotyčné zemi a regionu“.
Zástupce čínského ministerstva zahraničí Liou Ťin-sung při jednání se svým japonským protějškem Masakiem Kanaiem zopakoval námitky proti výroku japonské premiérky. Vyzval Tokio, aby tyto výroky odvolalo, což Takaičiová už dříve odmítla.
Podřezejte jim krky! V Číně povstávají vlčí válečníci, žízní po krvi japonské premiérky |
Čínské ministerstvo zahraničí také uvedlo, že „vláda vždy chránila a bude i nadále chránit bezpečnost cizích státních příslušníků v Číně v souladu se zákonem“.
Peking podal minulý týden proti výrokům premiérky oficiální protest. Čínské ministerstvo obrany zároveň varovalo, že pokud Japonsko použije vojenskou sílu při konfliktu o Tchaj-wan, bude to mít pro Japonsko následky.
„Pokud se japonská strana nepoučí z historie a odváží se riskovat nebo dokonce použít sílu k zasahování do tchajwanské otázky, utrpí pouze drtivou porážku od ocelově odhodlané Lidové osvobozenecké armády a zaplatí za to vysokou cenu,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva obrany Ťiang Pin.
Čínu rozběsnila výstraha Japonska, že by přišlo na pomoc Tchaj-wanu |
Čínské ministerstvo zahraničí v minulém týdnu doporučilo občanům země, aby se v blízké budoucnosti vyhnuli cestám do Japonska, proti čemuž se v úterý Tokio ohradilo.
Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území. Na ostrov vyvíjí vojenský tlak tím, že do jeho blízkosti pravidelně vysílá válečné lodě i letadla.
Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá volby.
